.

0 (hodnocen0 x )

(1.5) Půjčeno:6x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Sociologické nakladatelství (SLON), 2011

783 s. : il. ; 23 cm

ISBN 978-80-7419-052-0 (brož.)

Studijní texty ; sv. 50

Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstřík

000230646

OBSAH // Tři cesty české politické vědy | 15 Editorův úvod I 20 // Část první // POLITIKA POHLEDEM RŮZNÝCH DISCIPLÍN / 25 Politika a politologie: úvod do politické vědy / 26 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Politická věda, její rozdělení a geneze / 26 // 2. Co je politika / 38 // 3. Politická teorie / 41 // 4. Dvě pojetí politické vědy / 47 // 5. Rozdíl mezi politikem a úředníkem a snahy o jeho zrušení / 54 // 6. Konflikt, soutěž a politické strany / 56 // Politika a filosofie: úvod do politické filosofie / 76 // MAREK SKOVAJSA // 1. Úvod / 76 // 2. Klasická politická filosofie: Řecko a Řím / 78 // 3. Křesťanství / 83 // 4. Republikanismus / 85 // 5. Základy moderní politické filosofie - Machiavelli, Hobbes, Locke, Rousseau / 86 // 6. Současná politická filosofie / 95 // 6.1 Konzervatismus / 96 // 6.2 Utilitarismus a klasický liberalismus / 99 // 6.3 Egalitární liberalismus / 102 // 6.4 Neoliberalismus a libertarianismus / 105 // 6.5 Komunitarianismus / 109 // 6.6 Marxismus / m // 6.7 Feministická politická filosofie / 115 // 7. Závěr I 119 // Politika a psychologie: úvod do politické psychologie / 126 MILAN NAKONEČNÝ // 1. Úvod / 126 // 2. Předmět politické psychologie / 127 // 3. Model politického chování / 131 // 4. Z historie politické psychologie | 136 // 5. Politické postoje / 145 // Politika a antropologie: úvod do politické antropologie í 153 // PETR SKALNÍK // 1. Úvod / 153 // 2. Paradigmata a metody

I 158 // 3. Civilizace, modernita a globalizace | 161 // 4. Antropologie práva | 165 // 5. Závěr / 166 // Politika a právo: úvod do ústavního práva I 173 // JAN KYSELA // 1. Úvod I 173 // 2. Právo v kontextu versus autopoiesis / 175 // 3. Předmět právní a politické vědy: shody a odlišnosti / 1/9 // 4. Prolnutí politologických a právních konceptů | 185 // 5. Metajuristické pojmy v právu na příkladech suverenity a demokracie / 187 // 6. Revoluce, právo na odpor, občanská neposlušnost / 189 // 7. Ústavní konvence / 193 // 8. Justice, „politická justice", „politizace justice" / 194 // 9. Tvorba práva / 196 // Politika a geografie: úvod do politické geografie | 203 // OLDŘICH KRULÍK // 1. Stručná definice a geneze oboru / 203 // 2. Předmět zkoumání současné politické geografie / 205 // 3. Konkrétní dílčí témata oboru / 210 // 3-1 Politická geografie regionů / 210 // 3.2 Politickogeografické faktory / 218 // 3.3 Politická geografie hranic / 221 // 3.4 Politická geografie oceánů a moří / 223 // 3.5 Politická geografie vesmíru / 223 // 3.6 Politická geografie hlavních měst (a velkoměst) / 224 // 3.7 Morfologie státu / 228 // 3.8 Politická geografie zvláštních útvarů / 232 // 3.9 Volební politická geografie (politická geografie volebních procesů) / 235 // 3.10 Politická geografie horizontálního (politicko--územního) uspořádání státu / 240 // 3.11 Politická geografie dopravy / 242 // 3.12 Politická

geografie surovin a pitné vody / 243 // 3.13 Využívání map v bezpečnostní oblasti / 245 // 3.14 Politická geografie tzv. domorodých národů / 245 // Politika a ekonomie: úvod do ekonomických analýz politiky / 254 MARTIN GREGOR // 1. Úvod / 254 // 2. O čem ano a o čem ne? / 257 // 2.1 Dvojí ekonomie politiky / 257 // 2.2 Metodické přístupy / 258 // 3. Historie / 261 // 4. Příklady / 266 // 4.1 Rozpočtové procedury / 266 // 4.2 Strategický deficit / 268 // 5. Závěr / 272 // Politika a historická věda: politika očima historika / 279 // MIROSLAV HROCH // 1. Vztah historické vědy či vztah historika ? politice doby, v níž žije / 280 // 1.1 Jak ovlivňuje dobová politika historika a jeho pohled na minulost? / 282 // 1.2 Právě současné dějiny tvoří jakýsi můstek ? opačné stránce vztahu: jak působí historik na politiku? / 285 // 2. Vztah historické vědy ? politickým dějinám / 287 // 3. Politická věda očima historika a historických věd / 289 // 4. Zájem politiky o minulost, o historii / 291 // Část druhá // VYBRANÉ PODOBORY POLITICKÉ VĚDY / 295 // Pojmový úvod do komparativní politologie / 296 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Co je komparativní politologie a co je komparativní metoda? / 296 // 2. Lze vůbec smysluplně srovnávat? / 304 8 I 3. Geneze komparativní politologie / 322 // 4. Od případových studií ke globálním korelativním analýzám / 318 // 5. Druhy komparací podle cíle / 324 // 6. Míliovy metody /

327 // 7. Základní strategie komparace / 334 // 8. Závěr: jaké místo má mít metodologie v komparativní politologii? / 338 // Úvod do mezinárodních vztahů / 354 // PETR DRULÁK // 1. Úvod / 354 // 2. Klasikové myšlení o válce a míru / 356 // 3. Velké debaty v mezinárodních vztazích / 359 // 3.1 Realismus a idealismus / 359 // 3.2 Scientismus a tradicionalismus / 362 // 3.3 Od paradigmat ? neo-neo syntéze / 364 // 3.4 Racionalisté a reflektivisté / 368 // 4. Hlavní témata současného výzkumu / 370 // Úvod do správní vědy / 377 // DUŠAN HENDRYCH // 1. Počátky studia správy v Evropě / 377 // 2. Studium správy v USA / 379 // 3. Renesance správní vědy v Evropě / 382 // 4. Vymezení správní vědy / 383 // 5. Správní politika. Teorie reforem / 386 // 6. Dobrá správa / 388 // 7. Správní věda a management / 388 // 8. Závěr / 390 // Část třetí // VYSVĚTLUJÍCÍ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ METODY V POLITICKÉ VĚDĚ / 393 // Kvalitativní metody příčinného usuzování v politologii / 394 // KAREL KOUBA // 1. Úvod / 394 // 1.1 Proč srovnávat? / 398 // 1.2 Co srovnávat? / 399 // 1.3 Jak srovnávat? / 401 // 2. Kontrolované srovnání / 404 // 2.1 Prostorové srovnání / 405 // 2.2 Longitudinální srovnání / 407 // 2.3 Kontrafaktuální srovnání / 420 // 3. Alternativy ke kontrolovanému srovnání / 414 // 3.1 Jednopřípadové studie / 415 // 3.2 Sledování procesů / 429 // 3.3 Metoda kongruence / 422 // 4. Závěr

I 425 // Analytický výzkum a kvantitativní metody v politologii a sociologii / 433 // HYNEK JEŘÁBEK Úvod 1 434 // 1. Příprava výzkumu / 434 // 1.1 Výzkumný problém / 434 // 1.2 Konceptualizace, operacionalizace a měření / 435 // 1.3 Znak (proměnná) a jeho úloha ve výzkumu / 439 // 1.4 Definice znaku = proměnné / 442 // 1.5 Klasifikace znaků / 442 // 2. Proces výzkumu (tři základní rozhodnutí: strategie výzkumu, výběrový postup a volba metod sběru dat) / 443 // 2.1 Výběrový postup / 444 // 2.2 Strategie výzkumu (research design) / 452 // 2.3 Krátké zamyšlení nad metodami sběru dat / 454 // 3. Analýza dat / 456 // 3.1 Přírodní a společenské vědy: experiment a jiné možnosti / 456 // 3.2 Survey analysis - neexperimentálni metoda testování příčinných souvislostí / 457 // 3-3 „Public opinion poll" versus „survey analysis" // 3.4 Model elaborace jako princip kauzální analýzy a jako základ survey analysis / 458 // 4. Závěr / 464 // Kvalitativní srovnávací analýza (PGA) a konfigurativní metody v politologii | 468 KAREL KOUBA // 1. Metodologická východiska QCA / 471 // 1? Nutné a postačující podmínky / 474 // 1.2 Základní booleovské operace / 478 // 2. Postup při kvalitativní srovnávací analýze (QCA) s ostrými množinami / 480 // 2.1 Identifikace podmínek a případů I 480 // 2.2 Pravdivostní tabulka / 481 // 2.3 Logická minimalizace / 485 // 2.4 Implikace / 486 // 2.5 Interpretace / 487 // 3. Postup

při fuzzy analýze pomocí QCA / 487 // 3.1 Téměř nutné a postačující podmínky / 489 // 3.2 Logické operace u fuzzy množin / 492 // 3.3 Analýza výkonu českých krajských vlád / 492 // 3.4 Operacionalizace a kalibrace / 496 // 3.5 Konfigurativní analýza | 497 // 3.6 Výsledky analýzy / 499 // 4. Možnosti využití metody QCA | 501 // Příloha: Nástroje ? měření volebních výsledků a vlastností stranických systémů | 508 TOMÁŠ LEBEDA // 1. Proporcionalita a reprezentace / 509 // 1.1 Loosemore-Hanbyho index / 509 // 1.2 Roseův index / 510 // 1.3 Raeův index | 511 // 1.4 Least squares index (LSq index) / 522 // 1.5 RR index / 513 // 1.6 Index reprezentace / 514 // 2. Fragmentace stranického systému / 515 // 2.1 Index parlamentní fragmentace | 515 // 2.2 Index volební fragmentace / 516 // 2.3 Index efektivního počtu parlamentních stran / 516 // 2.4 Index efektivního počtu volebních stran / 517 // 2.5 Index agregace / 517 // Část čtvrtá // VELKÁ TÉMATA POLITIKY / 519 // Intermediarita zájmů a její role ve společenském a politickém systému / 520 // LUBOMÍR BROKL // 1. Zájmy, intermediarita, politika / 521 // 2. Obtíž definování a badatelské operacionalizace zájmu / 522 // 3. Fungování procesu uspokojování zájmů / 523 // 4. Sféry, procesy a aktéři intermediárního a rozhodovacího systému demokratické společnosti / 524 // 4.1 Schéma a jeho popis. Zavedení tématu / 524 // 4.2 Proces zprostředkování zájmů

/ 526 // 4.3 Etapy intermediárního procesu / 527 // 4.4 Horizontální vstupy do vertikálního intermediárního procesu / 528 // 4.5 Aktéři dominující v jednotlivých sférách intermediárního procesu / 529 // 4.6 Typologické rozlišení intermediárních aktérů / 531 // 4.7 Veřejnost a veřejné mínění // v intermediárním prostoru / 533 // 5. Intermediární proces, politické a společenské systémy / 534 // 5.1 Intermediární princip zastupitelské demokracie. Poslanec je reprezentant, nebo delegát? / 535 // 5.2 Obtíže politické parlamentní demokracie a korporativní tlak / 537 // 5.3 Obtíže hlavních intermediárních aktérů - politických stran / 538 // 5.4 Korporativismus, státní korporativismus a neokorporativismus 20. století / 541 // 6. Zánik tématu? / 542 // Strany a stranické systémy / 548 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Co jsou politické strany a jak se liší od nátlakových skupin / 548 // 2. Vznik politických stran podle Maurice Duvergera / 552 3- Organizace a typy politických stran / 554 // 4. Velikost stran: od stran s většinovým posláním ? malým stranám / 559 // 5. Co jsou stranické systémy / 564 // 6. Sartoriho typologie stranických systémů / 568 // 7. Sociální třídy a systémy politických stran / 575 // 8. Volební systémy a systémy stran / 576 // 9. Stranické systémy, typy vlád a koalic v parlamentních režimech / 582 // 10. Stranické systémy a opozice / 587 n. Závěr / 595 // Volební systémy /

600 // TOMÁŠ LEBEDA // 1. Úvod / 600 // 2. Většinové systémy / 603 // 2.1 Jednokolové většinové systémy / 604 // 2.2 Vícekolové systémy / 611 // 3. Systémy poměrného zastoupení / 613 // 3.1 Listinné poměrné systémy (List PR) / 613 // 3.2 Jednojmenné přenosné hlasování (STV) / 624 // 4. Smíšené systémy / 625 // 4-1 Systémy nezávislé kombinace / 627 // 4.2 Systémy závislé kombinace / 629 // 5. Volební systémy a stranické systémy / 630 // Mezinárodní diskuse o problematice utváření moderního národa / 638 // MIROSLAV HROCH // 1. Problém definice / 639 // 2. Názory na nation, nationality, nationalism v 19. století / 639 // 3. Určení národa a nacionalismu ve druhé polovině 20. století / 640 // 4. Spor o hodnocení nacionalismu / 644 // 5- Proč právě národ a nacionalismus? // Pokusy o historický výklad / 646 // 6. Historické předpoklady aneb dědictví minulosti / 646 // 7. Etnické kořeny národní existence / 648 // 8. Národ a nacionalismus jako projevy či důsledky modernizace / 648 // 9. Národně relevantní zájmový rozpor / 650 // ?. Psychologická, kulturní a emocionální manipulace / 650 // Formování moderního národa v Evropě / 654 // MIROSLAV HROCH // 1. Výchozí situace vývoje ? modernímu národu / 655 // 1.1 Státní národ / 656 // 1.2 Národní hnutí / 658 // 1-3 Typologie národních hnutí / 661 // 2. Faktory ovlivňující úspěch národního hnutí / 662 // 2.1 Okolnosti nástupu národního

hnutí / 663 // 2.2 Předpoklady úspěchu národní agitace / 664 // 2.3 Sociální komunikace a mobilita / 665 // 2.4 Modernizace a zájmový rozpor / 666 // O empirických teoriích demokracie / 669 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Úvod / 669 // 2. Tři transformace demokracie podle R. A. Dahla / 673 // 3. Schumpeterova neklasická teorie demokracie / 6/6 // 4. Typy a modely demokracie podle A. Lijpharta / 684 // Demokratické politické režimy / 697 // MICHAL KUBÁT // 1. Jak chápat politický (demokratický) režim / 69/ // 2. Problém klasifikace režimů na příkladu parlamentarismu a prezidencialismu / 699 // 3. Diskuse o poloprezidentském režimu / 703 // 4. Hledání nejlepšího režimu / 707 // 5. Postkomunistický dovětek / 712 // 6. Závěr / 725 // Nedemokratické politické režimy / 72 // MICHAL KUBÁT // 1. Úvod / 724 // 2. Totalitarismus a totalitámí režim / 725 // 3- Definice totalitárního režimu / 726 // 4- Diskuse o totalitarismu / 729 // 5. Jak chápat a definovat autoritářský režim / 732 // 6. Kritika autoritarismu a jeho vztah k politické praxi / 735 H I 7- Typologie autoritářských režimů / 736 // 8. Posttotalitámí nebo kvazitotalitární režim? / 737 // 9. Nové formy politických režimů v nedemokratickém politickém systému / 740 // 10. Závěr / 742 > , // Medailonky editora a ostatních spoluautorů / 749 Summary / 757 Jmenný rejstřík / 759-Věcný rejstřík / 767

cnb002268119