.

0 (hodnocen0 x )

(11.5) Půjčeno:23x 

BK

EB

Vyd. 1.

Praha : Karolinum, 2011

190 s. : il. ; 21 cm

ISBN 978-80-246-2021-3 (brož.)

ISBN 978-80-246-4370-0 (e-kniha)

Obsahuje bibliografii na s. 169-184 a rejstřík

Analyticko-srovnávací studie je třetí publikací řady Školní vzdělávání v… První dvě publikace jsou Školní vzdělávání v Německu a Školní vzdělávání ve Velké Británii.Část studie, vypracovaná českými autory, zprostředkuje na školní vzdělávání „pohled zvenku“, který lze považovat za „objektivní“, „neutrální“, neovlivněný vlastními přímými zkušenostmi autorů. „Pohled zevnitř“ přináší závěrečná kapitola švédského spoluautora.Těžiště studie tvoří problémy, které se jeví jako zásadní ve švédském školním vzdělávání a jsou aktuální také pro rozvoj českého školního vzdělávání. Studie se skládá z devíti kapitol. Nejprve je charakterizován kontext, v němž školní vzdělávání probíhá. Dále je představena švédská vzdělávací politika a charakterizován vzdělávací systém Švédska. Kapitoly 4–9 přinášejí podrobnější pohled na aktuální témata švédské vzdělávací politiky v oblasti školního vzdělávání – soukromých škol, evaluace škol a hodnocení žáků, kurikula, spravedlivosti ve školním vzdělávání, národnostních a etnických menšin ve švédském školním vzdělávání a jazyků a jazykového vzdělávání ve Švédsku. Poslední kapitola přináší popis vzdělávacích politik od zavedení povinné základní školy v roce 1962 přes restrukturalizační opatření zavedená na počátku 90. let až po změny schválené v roce 2010. Studie je určena výzkumníkům a odborníkům v oblasti vzdělávání, vyučujícím i studentům pedagogických fakult a dalších fakult připravujících učitele, představitelům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky i dalším pracovníkům působícím ve státní správě zabývajícím se vzděláváním..

Anglické resumé

Vydavatel: Univerzita Karlova v Praze

Popsáno podle tištěné verze

000237772

Předmluva 9 // 1. Švédsko - několik pohledů na zemi 12 // 1.1 Správní členění 12 // 1.2 Politický systém, legislativa, exekutiva 12 // 1.3 Historický přehled 15 // 1.3.1 Zrod moderního Švédská 17 // 1.3.2 Od velmocenské role k neutralitě 19 // 1.3.3 Švédská cesta k sociálnímu státu 21 // 1.4 Ekonomika a zemědělští 24 // 1.5 Zeměpisná charakteristika 26 // 1.6 Obyvatelstvo, rodina, mládež 28 // 1.7 Věda a kultura 31 // 2. Vzdělávací politika 33 // 2.1 Instituce vzdělávací politiky 33 // 2.2 Zákony a další dokumenty týkající se vzdělávací politiky 35 // 2.3 Principy a cíle vzdělávací politiky 36 // 2.4 Aktuální témata švédské vzdělávací politiky v období reformy vzdělávání 39 // 2.5 Švédské vzdělávání v pohledu OECD 43 // 3. Vzdělávací systém 46 // 3.1 Krátký pohled do historie 46 // 3.2 Základní charakteristika systému švédského Školního vzdělávání 50 // 3.3 Řízení a financování školství 51 // 3.3.1 Řízení školství 51 // 3.3.2 Financování školství 54 // 3.4 Struktura vzdělávacího systému 55 // 3.4.1 Preprimární vzdělávání 55 // 3.4.1.1 Materská škola (förskola) 56 // 3.4.1.2 Další formy péče o děti předškolního věku 56 // 3.4.1.3 Předškolní třída (förskolcklass) 56 // 3.4.2 Povinné vzdělávání 57 // 3.4.3 Vzdělávání navazující na povinné 59 // 3.4.4 Speciální pedagogická podpora 60 // 3.4.5 Mezinárodní školy 62 // 3.4.6 Přechody mezi stupni škol 63 // 3.4.7 Vzdělávání učitelů 63 // 4. Soukromé školy 69 // 4.1 Stručný přehled historie soukromých škol 69 // 4.2 Základní charakteristika soukromých Škol 71 // 5. Kurikulum: cíle, obsahy a výsledky švédského školství 75 // 5.1 Dosažené kurikulum - výsledky mezinárodních šetření 77 // 5.2 Reforma plánovaného kurikula 84 // 5.3 Kurikula jiných typů škol 90 // 5.4 Reforma vstupující v platnost v roce 2011 91 //

5.5 Současný stav a perspektivy 92 // 6. Evaluace vzdělávacích zařízení a hodnocení žáků 93 // 6.1 Evaluace vzdělávacích zařízení 93 // 6.2 Účast Švédska v mezinárodních srovnáváních školní úspěšnosti 94 // 6.3 Hodnocení žáků 97 // 7. Spravedlivost švédského vzdělávacího systému 101 // 7.1 PISA: Zhoršující se výsledky a zvyšující se nerovnosti v přístupu ke vzdělání 103 // 7.2 Vliv rodinného původu žáků na úspěšnost tranzice do vyšších stupňů vzdělávání 108 // 8. Národnostní a etnické menšiny ve školním vzdělávání 111 // 8.1 Autochtónni menšiny 111 // 8.1.1 Několik údajů o autochtonních menšinách 111 // 8.1.2 Vzdělávaní Laponců 114 // 8.1.2.1 Historie a současnost 114 // 8.1.2.2 Cíle vzdělávání z pohledu Laponské rady pro vzdělávání 117 // 8.2 Imigranti 118 // 8.2.1 Několik údajů o přistěhovalectví 118 // 8.2.2 Vzdělávání imigrantů 120 // 8.2.2.1 Právo imigrantů na vzdělání 120 // 8.2.2.2 Modely integrace imigrantů do výuky 122 // 9. Jazyky a jazykové vzdělávání 125 // 9.1 Jazyky, jimiž se hovoří ve Švédsku 125 // 9.1.1 Švédština 126 // 9.1.2 Další jazyky 128 // 9.2 Severská jazyková spolupráce 129 // 9.2.1 Jazyková pluralita 129 // 9.2.2 Jazyková soudržnost 129 // 9.2.3 Výsledky jazykové spolupráce 130 // 9.2.4 Programy jazykové podpory 131 // 9.3 Výuka cizím jazykům ve školách 131 // 9.3.1 Organizace výuky cizím jazykům 131 // 9.3.2 Obsahové a jazykově integrované učeni - CLIL 133 // 9.4 Jazyková podpora imigrantů 135 // 10. Aktuální situace vzdělávání ve Švédsku: od centrálně řízených snah o zajištění kvality po decentralizované rozhodování a konkurenci 138 // 10.1 Vývoj vedoucí k zavedeni jednotné základní školy 139 // 10.1.1 Obecné podmínky 139 //

10.1.2 Vývoj vzdělávání od padesátých let do konce osmdesátých let 20. století 140 // 10.2 Vývoj vzdělávání od devadesátých let do roku 2010 142 // 10.2.1 Další reformní opatření týkající se základního vzdělávání 146 // 10.2.2 Vyšší sekundární vzdělávání 148 // 10.2.3 Oblast vysokoškolského vzdělávání 150 // 10.3 Výsledky reforem devadesátých let 153 // 10.3.1 Decentralizace 153 // 10.3.2 Soukromé versus státní základní vzdělávání 154 // 10.3.3 Svobodná volba školy 157 // 10.3.4 Vyšší sekundární vzděláváni 160 // 10.4 Nedávné reformy 161 // 10.5 Diskuze a několik závěrečných poznámek 163 // Summary 165 // Literatura 169 // Rejstřík 185 // Informace o autorech 189

(OCoLC)794208000

cnb002343632