.

0 (hodnocen0 x )

(2) Půjčeno:1x 

BK

V Praze : Filosofická fakulta University Karlovy, 1930

155 s.

Práce z vědeckých ústavů filosofické fakulty Karlovy university v Praze ; 27

000238181

Zkrácený záznam

Úvod // 1. Důležitost zkoumání slovního pokladu. — 2. Příčiny změn v struktuře indoevropského slovníku (náboženské, sociální a j.). — 3. Dvě sociální vrstvy a dva jazykové typy, intelektuální a afektivní. — 4. Zesilovací prostředky afektivní řeči. Geminace a aspirace konsonantů. Hláska a. — 5. Palatalisace a nasalisace. Hláska ch. Jména s novými kořeny expresivního obsahu. — 6. Které pojmy se nejčastěji vyjadřují výrazy expresivními. — 7. Doslov. // I. Afektivní palatalisace // 8. Dosavadní práce o tomto thematu. — 9. Fakultativnost palatalisace. — 10. Fysiologický základ. — 11. Příklady z českých nářečí. — 12. Příklady praslovanských slov, v nichž se jeví palatalisace tohoto druhu. — Zvláštní skupiny gnj-, knj-, chň-. — 13. Slovanské výrazy na -gati, -gavb. — 14. Příklady z litevštiny. — 15. Příklady z lotyštiny. // II. Afektivní nasalisace // 16. Teorie A. Sauvageota. — 17. Příklady afektivní nasalisace z nové češtiny. — 18. Jinoslovanské příklady. — 19. O druhotné nasalisaci v polštině. — 20. Příklad toho, jak slova domněle praslovanská se ukáží mladými variantami slov různého původu. — 21. Nasalisace v litevštině. — 22. Zvláštní případy, asi z baltoslovanské doby. — 23. Příklady z lotyštiny. — 24. Příklady z řečtiny a poznámka o germánštině. — 25. Teorie J. Otrebského o střídání infixového n se sufixovým r. — 26—30. O původu slova jutro a o jeho poměru к slovu ustro. — 26. Slovesa otjbtngti, otjutiti. — 27. Baltské výrazy příbuzné. — 28. Paralelnost významu kořenů jut- a bud-. Staročeské pobdieti. — 29. Význam praefixu at- v baltoslovanštině. — 30. Etymologie slova jutro. Jak slova jutro a *ustra na sebe vzájemně působila. — 31. Adjektiva istb a istbn’b. —

32. O domnělém prothetickém j- před u-. — 34—37. Výklad slova vedro. — 38—40. Exkurs o lat. rancus, rancidus. // III. O původu slovanského ch // 41. Obtíže problému. — 42. Pedersenovo pravidlo. — 43. Ch z *ks. Petersenova hypothesa. — 44. Domněnka Pedersenova a Iľjinského o ch z *kh. Námitka Uhlenbeckova. — 45. Pův. kf>. — 46. Výklad Zubatého o ch v slovích původu interjekcionálního. — 47. Briicknerova teorie o ch ze sk. — 48. Domněnky Soboievského. — 49. Jiné domněnky o původu hlásky ch. — 50. Ch z předslovanského substrátu (Oštir). — 51. O skupinách sk a ks, metathesa, prajazykové střídání sk/ks. — 52. Slovanské mch může býti za sfc nebo ks. — 53. Průkazné příklady Brücknerovy. — 54. Jiné příklady střídání ch/sk (šk). — 55. Sekundární sk (šk) místo staršího ch. — 56. Skupina ks v jiných jazycích indoevropských. — 57. Afektivní povaha slov obsahujících ch. Domněnka o původu starých c/i-ových slov. — 58. Ch může býti původu několikerého. — 59—79. Nové výklady některých slov. // IV. O jméně ръзъ a o slovech z něho utvořených . . 111—126 // 80—81. Jméno psa v prajazyku a v slovanštině. — 82. Podle čeho nazván pes novým jménem. Kořen pis-. — 84. žertovný charakter nového jména. — 85. Odvozeniny od jména рьвъ. — 86—87. Proč se motýl nazývá psotou? — 88. Noční motýli jsou podle lidových představ původci některých nemocí. — 89. Podobné představy u jiných národů. — 90. Jejich jazykové stopy u Řeků a u Litvanů. — 91. Exkurs o jméně ropucha. Nové výklady něm. Kröte a ř. ßatfjaxo?. // Résumé // Seznam zkratek // Rejstřík věcný . // Index

(OCoLC)12699916

cnb000544957