Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 23.04.2019. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(21.7) Půjčeno:65x 
BK
EB
Příručka
Vyd. 3., V Portálu 2.
Praha : Portál, 2010
377 s. : il., portréty ; 21 cm
Externí odkaz    Plný text PDF 
   * Návod pro vzdálený přístup 

ISBN 978-80-7367-727-5 (váz.)
ISBN 9788026201359 (ebook)
ISBN 8026201353 (ebook)
ISBN 9788026202912 (ebook)
ISBN 8026202910 (ebook)
němčina
Obsahuje bibliografie a rejstříky
Popsáno podle tištěné verze
000240448
KAPITOLA 1 -- CO JE FILOSOFIE -- 1.1 Úvodní úvaha -- 1.2 Původ jména -- 1.3 Problém počátku -- 1.3.1 Zkušenost -- 1.3.2 Údiv -- 1.3.3 Pochybování -- 1.3.4 Bez předpokladů -- 1.4 Rozlišení -- 1.4.1 Filosofie a speciální věda -- 1.4.1.1 Klasifikace speciálních věd -- 1.4.1.2 Reálné vědy -- 1.4.1.3 Filosofie a reálné vědy -- 1.4.1.4 Filosofie a formální vědy -- 1.4.2 Filosofie a náboženství -- 1.4.3 Filosofie a umění -- 1.5 Pokus o definici -- 1.5.1 Věda -- 1.5.2 Základní věda -- 1.5.3 Univerzální věda -- 1.5.4 Rozumová věda -- 1.5.5 Kritická věda -- 1.6 Příklady z dějin pojmu filosofie -- 1.6.1 Platón -- 1.6.2 Aristoteles -- 1.6.3 Tomáš Akvinský -- 1.6.4 René Descartes -- 1.6.5 Thomas Hobbes -- 1.6.6 Immanuel Kant -- 1.6.7 Johann Gottlieb Fichte -- 1.6.8 Georg Wilhelm Friedrich Hegel -- 1.6.9 Karl Marx -- 1.6.10 Ludwig Wittgenstein -- 1.6.11 Martin Heidegger -- 1.6.12 Karl Jaspers -- 1.6.13 Karl Popper -- 1.6.14 Jurgen Habermas -- 1.7 Jednota filosofie mnohost systémů -- 1.8 Základní otázky filosofie platónský trojúhelník -- 1.8.1 Podobenství o jeskyni -- 1.8.2 Kritika zkušenosti -- 1.8.3 Platónský trojúhelník -- 1.8.4 Praxe -- 1.8.5 Hlavní směry filosofického tázání -- 1.9 Rozdělení filosofie -- KAPITOLA 2 -- FILOSOFIE BYTÍ -- 2.1 Vlastní a nevlastní jsoucno -- 2.1.1 Předsókratovská expozice -- 2.1.2 Descartův mechanismus -- 2.1.3 Labyrint kontinua (Leibniz) -- 2.1.4 Atomismus -- 2.1.5 Substance
(Aristoteles) -- 2.1.6 Nevlastní jsoucno -- 2.2 Akt a potence -- 2.2.1 Původ a význam rozlišení -- 2.2.1.1 Dialektika -- 2.2.2 Substance a akcident -- 2.2.2.1 Kategorie -- 2.2.3 Látka a forma (hylémorfismus) -- 2.2.3.1 Ontologický pojem látky -- 2.2.4 Esence a bytí -- 2.2.5 Systém diferencí -- 2.2.6 Ontologická kauzalita -- 2.2.6.1 Aristotelova nauka o příčinách -- 2.2.6.2 Kauzalita a nauka o aktu a potenci -- 2.3 Transcendentálie -- 2.3.1 Jedno -- 2.3.2 Pravdivé -- 2.3.3 Dobro -- 2.3.4 Krásno -- 2.4 Příroda -- 2.4.1 Přírodní věda á přírodní filosofie -- 2.4.2 Strom Porfyriův -- 2.4.3 Těleso -- 2.4.3.1 Prostor -- 2.4.3.2 Čas -- 2.4.3.3 Anorganické jsoucno -- 2.4.4 Živé jsoucno -- 2.4.4.1 Těleso jako organismus -- 2.4.4.2 Teleologie -- 2.4.5 Animalità, živočišnost -- 2.4.5.1 Živočišný organismus -- 2.4.5.2 Evoluce -- KAPITOLA 3 -- FILOSOFIE JÁ -- 3.1 Filosofie Já: transcendentální reflexe -- 3.1.1 Filosofický problém poznání -- 3.1.2 Teorie odrazu -- 3.1.3 Kantův kopernikánský obrat -- 3.1.4 Transcendentální diference -- 3.1.5 Hraniční pojem: věc o sobě (Ding an sich) -- 3.1.6 Spor o existenci světa -- 3.2 Poznání smyslové a duchovní -- 3.2.1 Smyslovost vnější a vnitřní -- 3.2.2 Smyslovost a duch -- 3.2.2.1 Vztaženost k subjektu -- 3.2.2.2 Všeobecnost -- 3.2.2.3 Totalita -- 3.2.2.4 Jazykový charakter -- 3.2.2.5 Sebeurčování na základě svobody -- 3.2.3 Empirismus a racionalismus -- 3.2.3.1 Empirismus
-- 3.2.3.2 Racionalismus -- 3.2.3.3 Osvícenství -- 3.2.3.4 Překonání empirismu a racionalismu Kantem -- 3.3 Struktura poznání -- 3.3.1 Struktura poznání podle Tomáše Akvinského -- 3.3.1.1 První diference -- 3.3.1.2 Druhá diference -- 3.3.2 Struktura poznání podle Kanta -- 3.3.2.1 Transcendentální estetika -- 3.3.2.2 Transcendentální logika -- 3.3.2.3 Další výhledy -- 3.4 Obrat k subjektu a jeho formy -- 3.4.1 Fenomenologie Edmunda Husserla -- 3.4.2 Existencialismus -- 3.4.3 Hermeneutika -- 3.4.4 Filosofie vědomí -- KAPITOLA 4 -- TŘETÍ SMĚR -- 4.1 Novoplatónismus -- 4.2 Systém G. W. F. Hegela -- 4.3 Historický materialismus u Marxe -- 4.4 Analytická filosofie -- 4.4.1 Pozitivismus -- 4.4.2 Wittgenstein I -- 4.4.3 Novopozitivismus Vídeňského kruhu -- 4.4.4 Kritický racionalismus -- 4.4.5 Wittgenstein II -- 4.4.6 Sémiotika -- 4.5 Div jazyka -- 4.5.1 Nadznakový charakter jazyka -- 4.5.2 Trojsměrnost jazyka -- 4.5.3 Jazykový obraz světa -- 4.5.4 Dialektika jazyka -- 4.5.5 Univerzální gramatika (N. Chomsky) -- 4.6 Pragmatika: jednotlivé pozice -- 4.6.1 Dialogická rekonstrukce (erlangenská škola) -- 4.6.2 Univerzální pragmatika (J. Habermas) -- 4.6.3 Transcendentální pragmatika jazyka (K. O. Apel) -- 4.7 Friedrich Nietzsche -- 4.7.1 Východisko -- 4.7.2 Člověk a lidstvo -- 4.7.3 Nadčlověk -- 4.8 Postmoderna -- 4.9 Pravda -- KAPITOLA 5 -- LOGIKA A TEORIE VĚDY -- 5.1 Logika -- 5.1.1 Co je logika? -- 5.1.1.1 Dějiny formální logiky
-- 5.1.1.2 Filosofie a formální logika -- 5.1.1.3 Logistika a metalogika -- 5.1.2 Slovo a význam -- 5.1.2.1 Vlastní jména a predikáty -- 5.1.2.2 Jednoznačnost a mnohoznačnost (stejnojmennost) -- 5.1.2.3 Definice -- 5.1.2.4 Problém univerzálií (obecnin) -- 5.1.3 Výroková logika -- 5.1.3.1 Konjunkce -- 5.1.3.2 Disjunkce -- 5.1.3.3 Implikace -- 5.1.3.4 Exkluze -- 5.1.3.5 Ekvivalence -- 5.1.3.6 Logické zákony -- 5.1.4 Predikátová logika -- 5.1.4.1 Predikáty jednomístné a vícemístné -- 5.1.4.2 Jednoduchý výrok a výroková forma -- 5.1.4.3 Kvantifikátory -- 5.1.4.4 Formalizace -- 5.1.4.5 Logické zákony -- 5.1.4.6 Věty A, E, 1,0 -- 5.1.5 Logika tříd (množin) -- 5.1.5.1 Spojení tříd (množin) -- 5.1.5.2 Výroky o třídách (množinách) -- 5.1.6 Logický čtverec -- 5.1.7 Sylogistika -- 5.1.7.1 Trojice vět, které mohou tvořit platné sylogismy -- 5.1.7.2 Figury sylogismu -- 5.1.8 Výhledy -- 5.2 Teorie vědy -- 5.2.1 Systém teorie věda -- 5.2.2 Dedukce a axiomatický systém -- 5.2.3 Indukce -- 5.2.3.1 Pozorování popis klasifikace -- 5.2.3.2 Hypotéza -- 5.2.3.3 Teorie -- 5.2.4 Vysvětlení -- 5.2.5 Objasnění některých pojmů -- 5.2.6 Význam empirických teorií -- KAPITOLA 6 -- ČLOVĚK -- 6.1 Člověk jako téma vědy -- 6.2 Animalità a duch -- 6.3 Člověk jako fenomén -- 6.4 Tělo a duše -- 6.4.1 Duše a duch -- 6.4.2 Pokusy o řešení -- 6.4.3 Duch jakožto duše -- 6.5 Problém nesmrtelnosti -- 6.6 Dějinnost -- 6.6.1 Bytí k
smrti -- 6.6.2 Dějinnost a dějiny -- 6.6.3 Příroda a dějiny -- 6.6.4 Filosofie dějin -- 6.7 Socialita a společnost -- 6.7.1 Oblasti sociální interakce -- 6.7.2 Integralismus a diferenciace -- 6.7.3 Stát a právo -- 6.7.4 Společnost -- 6.7.4.1 Hospodářství -- 6.7.4.2 Vědění a dovednosti -- 6.7.4.3 Rodina -- 6.7.4.4 Nábožensko-kulturní oblast 6.7.4.5 Přehled -- 6.8 Exkurz: Feministická filosofie -- KAPITOLA 7 -- ETIKA -- 7.1 Svoboda vůle -- 7.1.1 Teorie a praxe -- 7.1.2 Vnější a vnitřní svoboda -- 7.1.3 Vnitřní svoboda a praktický rozum -- 7.1.4 Dobro a zlo -- 7.1.5 Svoboda a determinismus -- 7.2 Svědomí -- 7.2.1 Mravní apriori -- 7.2.2 Aplikace -- 7.2.3 Autonomie svědomí -- 7.2.4 Svědomí před jednáním a po něm -- 7.3 Problém norem -- 7.3.1 Svědomí a norma -- 7.3.2 Nutnost norem -- 7.3.3 Odůvodnění norem -- 7.3.3.1 Utilitaristická argumentace -- 7.3.3.2 Argumentace teorie spravedlnosti -- 7.3.3.3 Argumentace klasického přirozeného práva -- 7.4 Otázka smyslu -- 7.4.1 Cíle, jež jsou zároveň povinnostmi -- 7.4.2 Hodnoty a cíle lidské praxe -- 7.4.2.1 Svoboda na základě přírody -- 7.4.2.2 Svoboda na základě lidství -- 7.4.3 Etika a víra -- 7.4.3.1 Tranzitivita smyslu -- 7.4.3.2 Nerealizovatelnost „dovršeného dobra" -- 7.4.3.3 Problém viny -- 7.4.3.4 Kategorický nárok svědomí -- 7.5 Sociální etika -- 7.5.1 Liberalismus -- 7.5.2 Socialismus -- 7.5.3 Étos lidských práv -- 7.6 Právo -- 7.7 Přehled -- KAPITOLA
8 -- BŮH -- 8.1 Kritika náboženství -- 8.1.1 Feuerbach -- 8.1.2 Marx -- 8.1.3 Nietzsche -- 8.1.4 Freud -- 8.1.5 Carnap -- 8.1.6 Sartre -- 8.1.7 Sólleová -- 8.1.8 Přehled -- 8.2 Filosofická nauka o Bohu -- 8.2.1 Ontologická otázka po Bohu -- 8.2.1.1 Důkaz kosmologický a teleologický -- 8.2.1.2 Bůh v řeči analogie -- 8.2.1.3 Ontologický pojem Boha -- 8.2.2 Otázka Boha ve filosofii Já -- 8.2.2.1 Kantova kritika důkazů vycházejících z filosofie bytí -- 8.2.2.2 Bůh jako regulativní idea -- 8.2.2.3 Bůh jako praktický postulát -- 8.2.3 Otázka Boha ve filosofii ducha -- 8.2.3.1 Ontologický důkaz -- 8.2.3.2 Kritika ontologického důkazu -- 8.3 Výhledy -- 8.4 Náboženská víra -- 8.4.1 Víra a filosofie -- 8.4.2 Ten, kdo naslouchá slovu -- 8.4.3 Totální experiment -- Hlavní díla evropské filosofie -- Seznam použité a doporučené literatury -- České překlady filosofických děl použité k tlumočení citátů
(OCoLC)655144829
cnb002096054

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC