Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 04.02.2017. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(1) Půjčeno:1x 
BK
EB
Vyd. 1.
V Praze : Karolinum, 2013
228 s. : mapy ; 21 cm
Externí odkaz    Plný text PDF 
   * Návod pro vzdálený přístup 

objednat
ISBN 9788024629896 (ebook)
ISBN 8024629895 (ebook)
ISBN 978-80-246-2179-1 (brož.)
Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík
Válka a mír v první polovině 20. století sleduje na základě teorie Raymonda Arona a Johana Galtunga události první poloviny minulého století, především válečné konflikty a politická vyjednávání s nimi spojená. Autor se věnuje rozboru hlavních příčin válek a analýze vývoje mezinárodních vztahů s důrazem na problematiku míru a války. Analýza tohoto období zahrnuje přehled jednotlivých teoretických škol zabývajících se mezinárodní politikou a komplexní pojednání o proměňujícím se politickém ovzduší počátku 20. století a jeho dopadech na strategické uvažování čelních představitelů světové politiky. Klíčovou roli v této analýze sehrálo Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru – autor vymezuje válku a mír jako dvě základní podoby mezinárodního uspořádání.
Anglické resumé
Vydavatel: Univerzita Karlova v Praze
Popsáno podle tištěné verze
000249689
Úvod 1. TEORETICKÁ A METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA // 1.1 Pojmy válka a mír a jejich vzájemný dyadický vztah // 1.1.1 Co je dyadický vztah // 1.1.2 Dyadický vztah, mír vs. válka // 1.2 Základní vymezení pojmu válka // 1.2.1 Co je a co není válka // 1.2.2 Dělení válek // 1.3 Války a jejich úloha v dějinách lidstva // 1.3.1 Války v novověku // 1.3.2 Teorie válečných cyklů // 1.4 Úroveň analýzy válek // 1.4.1 Domácí úroveň analýzy // 1.4.2 Mezistátní úroveň analýzy // 1.4.3 Celosvětová úroveň analýzy // 1.5 Historické podoby míru // 1.5.1 Alexandrijský mír // 1.5.2 Pax romana // 1.5.3 Augustiánský mír // 1.5.4 Vestfálský mír // 1.5.5 Pax britannica // 1.5.6 Pax americana // 1.5.7 Pax sovietica // 1.5.8 Hlavní rysy jednotlivých uspořádání // 1.6 Teoretická vysvětlení pojmu mír // 1.6.1 Realistické pojetí míru // 1.6.2 Liberalismus a jeho pojetí míru // 1.6.3 Marxismus a neomarxismus // 1.6.4 Konstruktivismus // 1.7 Nejvýznamnější autoři a jejich teoretická inspirace pro hodnocení 20. století // 1.7.1 Důvody volby jednotlivých autorů // 1.7.2 Eric Hobsbawm a jeho „krátké 20. století“ // 1.7.3 Edward Carr a jeho pojetí dějin 20. století // 1.7.4 Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru // 1.7.5 Válka a mír podle Raymonda Arona // 1.8 Metodologická východiska // 1.8.1 Typ práce // 1.8.2 Ontologické a gnozeologické pozice // 1.8.3 Návaznost na Foreign Policy Analysis // 1.8.4 Analytické vyprávění // Závěr kapitoly // 2. PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA // 2.1 První polovina 20. století z pohledu teorie mezinárodních vztahů // 2.1.1 Realismus jako skeptický náhled // 2.1.2 Liberalismus a jeho optimistický přístup // 2.1.3 Konstruktivismus a jeho důraz na bezpečnostní kulturu // 2.1.4 Kritické teorie //
2.2 Změny v poměru sil před první světovou válkou // 2.2.1 Centrální mocnosti a jejich postavení na počátku 20. století // 2.2.2 Dohodové mocnosti a jejich postavení na počátku 20. století // 2.2.3 USA jako sílící tygr stojící stranou // 2.2.4 Sílící rivalita a proválečné sklony // 2.3 První světová válka a její význam v dějinách 20. století // 2.3.1 Hlavní příčiny první světové války // 2.3.2 Bipolární rozdělení evropských mocností před vypuknutím války // 2.3.3 Plány generálních štábů // 2.4 Bezobdobný rozsah a totální charakter první světové války // 2.4.1 Začátek první světové války // 2.4.2 Nejvýznamnější bitvy // 2.4.3 Verdun a Somme jako symboly absurdity války // 2.4.4 Rozhodující význam roku 1917 // 2.4.5 Rozhodující bitvy v roce 1918 // 2.5 Nejvýznamnější osobnosti první světové války // 2.5.1 Francie // 2.5.2 Německo // Závěr kapitoly // 3. MEZIVÁLEČNÉ OBDOBÍ VE ZNAMENÍ POHYBU OD POZITIVNÍHO MÍRU PŘES NEGATIVNÍ MÍR AŽ PO NEJKRVAVĚJŠÍ VÁLKU LIDSKÝCH DĚJIN // 3.1 První meziválečné desetiletí ve znamení převahy pozitivního pojetí míru // 3.1.1 Wilsonových Čtrnáct bodů a jejich pozitivní pojetí míru // 3.1.2 Prvky pozitivního míru v poválečných smlouvách s viníky první světové války // 3.1.3 Základní pilíře negativního míru v meziválečném období // 3.1.4 Základní rysy poválečného mezinárodního uspořádání // 3.1.5 Společnost národů jako nástroj pozitivního míru // 3.1.6 Izolace sovětského Ruska a její důsledky pro mír v meziválečném období // 3.1.7 Malá dohoda a její historický význam // 3.2 Plodná polovina 20. let // 3.2.1 Dawesův plán jako demilitarizace německého problému // 3.2.2 Ženevský protokol a jeho důraz na mírové řešení sporů // 3.2.3 Locarnské dohody // 3.2.4 Briand-Kellogův pakt jako vrchol meziválečného pozitivního míru //
3.3 Druhé meziválečné desetiletí ve znamení převahy negativního pojetí míru // 3.3.1 Německý revizionismus ve 30. letech jako destrukce pozitivního míru // 3.3.2 Politika usmiřování a její neblahé důsledky // 3.3.3 Chamberlainovy stále větší ústupky // 3.3.4 Mnichovská čtyřstranná shoda na dalších osudových ústupcích revizionistickému Německu // 3.3.5 Manévrování SSSR, od podpory kolektivní bezpečnosti k Paktu Molotov-Ribbentrop // 3.4 Meziválečné období ve znamení pohybu od pozitivního k negativnímu míru // 3.4.1 Meziválečné období ve světle Galtungovy teorie // 3.4.2 Meziválečné období z pohledu kritérií Raymonda Arona // 3.5 Úloha politických a vojenských osobností v meziválečném období // 3.5.1 Wilson vs. Clémenceau // 3.5.2 Lenin a jeho kontraproduktivní rozhodnutí // 3.5.3 Hitler vs. zbytek světa // Závěr kapitoly // 4. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA JAKO NEJKRVAVĚJŠÍ STŘET MEZI EXPANZIVNÍMI STÁTY A JEJICH ODPŮRCI // 4.1 Mezinárodní situace před vypuknutím války // 4.1.1 Statutární mocnosti // 4.1.2 Expanzivní vyzyvatelé // 4.1.3 Nastupující velmoci // 4.2 Začátky druhé světové války // 4.2.1 Občanská válka ve Španělsku jako předehra i inspirace // 4.2.2 Vojenské zničení Polska jako začátek druhé světové války // 4.2.3 Německá expanze na sever a na západ // 4.3 Německá expanze do Francie a bitva o Británii // 4.3.1 Pád Paříže a rozdělení Francie // 4.3.2 Letecká bitva o Británii a její přelomový význam //
4.4 Přelomové události v roce 1941 // 4.4.1 Americký zákon o půjčce a pronájmu // 4.4.2 Nasazení afrikakorpsu // 4.4.3 Napadení SSSR a otevření východní fronty // 4.4.4 Anglo-sovětský zásah v Persii // 4.4.5 Japonský útok na USA // 4.5 Expanzivní mocnosti na vrcholu moci // 4.5.1 Impozantní německé úspěchy v Evropě // 4.5.2 Japonská expanze na Dálném východě // 4.6 Přechod Spojenců do protiofenzivy v roce 1942 // 4.6.1 Protiofenziva na východní frontě // 4.6.2 Boje v severní Africe a anglo-americké vylodění na Sicílii // 4.7 Závěrečný nápor spojeneckých vojsk // 4.7.1 Vylodění v Normandii // 4.7.2 Postup Rudé armády na Berlín // 4.7.3 Českoslovenští vojáci na východní frontě // 4.7.4 Dokončení války v Pacifiku // 4.7.5 Hirošima a Nagasaki // 4.8 Druhá světová válka ve světle velkých teorií // 4.8.1 Power parity theory // 4.8.2 Válka ve světle dvou Galtungových závěrů // 4.8.3 Druhá světová válka ve světle kritérií Raymonda Arona // 4.9 Výrazné státnické a vojenské osobnosti druhé světové války // 4.9.1 Státníci mocnosti Osy jako negativní a tragické osobnosti // 4.9.2 Státníci antifašistické koalice // 4.9.3 Výrazné vojenské osobnosti druhé světové války // Závěr kapitoly // ZÁVĚR // Summary // Seznam použité literatury // Jmenný rejstřík // Věcný rejstřík
(OCoLC)912325386
cnb002484416

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC