Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 27.04.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(11) Půjčeno:22x 
BK
1. vyd.
Praha : OIKOYMENH, 2013
559 s. ; 22 cm

objednat
ISBN 978-80-7298-485-5 (váz.)
Knihovna novověké tradice a současnosti ; sv. 81
francouzština
Přeloženo z francouzštiny
Obsahuje bibliografii na s. 545-553, bibliografické odkazy a rejstřík
000250144
Obsah // Předmluva...11 // Úvod - KLASICKÉ PREDSUDKY A NÁVRAT K FENOMÉNŮM // I. „Počitek“...29 // [§ 1. Počitek jakožto imprese]...29 // [§ 2. Počitek jakožto kvalita]...30 // [§ 3. Počitek jakožto bezprostřední následek vzruchu]...33 // [§ 4. Co znamená pociťovat?]...37 // II. „Asociace“ a „projekce vzpomínek“...41 // [§ 5. Pokud mám počitky, pak je celá zkušenost počitkem]...41 // [§ 6. Segregace pole]...43 // [§ 7. „Asociační síla“ neexistuje]...46 // I§ 8. „Promítání vzpomínek“ neexistuje]...48 // (§ 9. Empirismus a reflexe]... 51 // III. „Pozornost“ a „úsudek“...55 // [§ 10. Pozornost a předsudek světa o sobé]...55 // [§ 11. Úsudek a reflexivní analýza]...61 // [§ 12. Reflexivní analýza a fenomenologická reflexe]...67 // [§ 13. „Motivace“]...78 // IV. Fenomenální pole...84 // [§ 14. Fenomenální pole a včda]...86 // [§ 15. Fenomény a „fakty včdomí“]...90 // (§ 16. Fenomenální pole a transcendentálni filosofie]...93 // První část - TĚLO // [§ 1. Zkušenost a objektivní myšlení. Problém těla]...101 // I. Tělo jako předmět a mechanistická fyziologie...107 // [§ 2. Neurofyziologie sama překračuje kauzální myšlení]...107 // [§ 3. Fenomén fantómové končetiny: fyziologické vysvětlení je stejně // nedostatečné jako vysvětlení psychologické]...110 // [§ 4. Existence mezi „psychičnem” a „fyziologičnem“]...112 // [§ 5. Dvojznačnost fantómové
končetiny]...116 // [§ 6. „Orgánové vytčsnční" a telo jako vrozený komplex]...118 // II. Zkušenost téla a klasická psychologie...126 // [§ 7. „Setrvalost“ vlastního těla]...126 // [§ 8. „Dvojité počitky“. Telo jako afektivní předmět. „Kinestetické // počitky“]...129 // [§ 9. Psychologie je nutně přivedena ? fenoménům]...131 // III. Prostorovost vlastního těla a motorika...134 // [§ 10. Prostorovost poloh a prostorovost situace: tělesné schéma]. . . 134 [§ 11. Gelbův a Goldsteinův rozbor motoriky založený na případu // Schneider]...>39 // [§ 12. „Konkrétní pohyb“]...I40 // [§ 13. Zaměření na možné. „Abstraktní pohyb“]...144 // [§ 14. Hybný rozvrh a hybná intencionalita. „Funkce rozvrhu"]... 147 (§ 15. Uvedené fenomény nelze vyložit kauzálně, totiž tím, že je // budeme spojovat se zrakovými deficity]...151 // [§ 16. Uvedené fenomény nelze vyložit ani reflexivní analýzou, // totiž tím, že je budeme spojovat se „symbolickou funkcí"]... 160 [§ 17. Existenciálni základ „symbolické funkce“ a struktura nemoci]. 165 [§ 18. Existenciálni analýza „poruch vnímání“ a „poruch intelektu". // „Intencionálni oblouk“]...122 // [§ 19. Intencionalita těla]...179 // [§ 20. Tělo není v prostoru, obývá prostor]...184 // [§ 21. Návyk jako motorické osvojování nového významu]...187 // IV. Syntéza vlastního těla...I93 // [§ 22. Prostorovost a tělesnost]...193
[§ 23. Jednota těla a jednota uměleckého díla]...194 // [§ 24. Perceptivní návyk jakožto osvojování určitého světa]...197 // V. Tělo jako sexuální jsoucno... . . . . 200 // [§ 25. Sexualita není směsí „představ" a reflexů, nýbrž intencionalitou. // Bytí v sexuální situaci]...200 // [§ 26. Psychoanalýza. Existenciálni psychoanalýza není návratem // ke „spiritualismu"]... • • -204 // [§ 27. Sexualita vyjadřuje existenci v tom smyslu, že ji realizuje]... 207 [§ 28. Sexuální „drama" nelze redukovat na metafyzické „drama", // avšak sexualita je metafyzická a nemůže být „transccndována“] 214 // VI. Tělo jako výraz a fenomén mluvy...223 // [§ 29. V teorii afázie je empirismus a intelektualismus stejnou měrou // nedostatečný]...223 // [§ 30. Řeč má nějaký smysl j...225 // [§31. Řeč nepředpokládá myšlení, nýbrž je vykonává]...226 // [§ 32. Myšlení ve slovech]...229 // [§ 33. Myšlení je výraz]...232 // [§ 34. Rozumění gestům]...235 // [§ 35. Řečové gesto. Neexistují ani přirozené, ani čistě // konvenční znaky]...237 // [§ 36. Transcendence v řeči]...240 // [§ 37. Moderní teorie afázie to potvrzují]...242 // [§ 38. Zázrak výrazu v řeči a ve světě]...245 // [§ 39. Tělo a Descartova analýza]...250 // Druhá část - VNÍMANÝ SVĚT // [§ 1. Teorie těla je již teorií vnímání]...255 // I. Pociťování...260 // [§ 2. Otázka subjektu vnímání]...260 // [§
3. Vztah mezi pociťováním a chováním: kvalita jako zhmotnění // určitého způsobu existence, pociťování jako koexistence] . . . 262 // [§ 4. Vědomí je vnořené do smyslově vnímatelného]...266 // [§ 5. Obecnost a zvláštnost „smyslů“. Smysly jsou „pole“]...269 // [§ 6. Mnohost smyslů. Jak ji intelektualismus překonává a proč je oproti empirismu v právu. Proč však reflexivní analýza zůstává // abstraktní. Apriori a empirično.]...271 // [§ 7. Každý smysl má svůj „svět“]...277 // [§ 8. Vzájemné stýkání smyslů. Pociťování se nachází „před" smysly. // Synestézie]...281 // [§ 9. Rozdílné a nerozlišitelné smysly jsou jako monokulárni obrazy // v binokulárním vidění. Jednota smyslů je zajišťována tělem.] . 286 // [§ 10. Tělo jako obecná symbolika světa]...292 // [§ 11. Člověk jakožto íewíor/w/w ??/???]...294 // [§ 12. Perceptivní syntéza probíhá v čase]...297 // [§ 13. Reflektovat znamená znovuobjevovat nereflektované]...299 // II. Prostor...301 // [§ 14. Je prostor „formou" poznání?]...301 // [A. Nahoře a dole]...302 // (§ 15. Orientace není dána zároveň s „obsahy“, ale není ani // konstituována aktivitou ducha]...302 // [§ 16. Prostorová rovina, ukotvující body a existenciálni prostor]. . . 307 [§ 17. Bytí má smysl jen skrze svou orientaci]...311 // (?. Hloubka]...315 // [§ 18. Hloubka a šířka]...313 // [§ 19. Takzvané znaky hloubky jsou motivy]...317
// [§ 20. Analýza zdánlivé velikosti]...320 // [§ 21. Iluze nejsou konstrukce. Smysl toho, co vnímáme, // je motivován]...323 // [§ 22. Hloubka a „syntéza přechodu“]... 326 // [§ 23. Hloubka je mým vztahem ? věcem. Totéž platí o výšce a šířce] 328 // [C. Pohyb]... 330 // [§ 24. Myšlení pohybu likviduje pohyb]...330 // [§ 25. Popis pohybu v psychologii]...331 // [§ 26. Ale co tento popis znamená?]...333 // [§ 27. Fenomén pohybu čili pohyb předtím, než se stal tématem] . . . 335 [§ 28. Pohyb a pohyblivé. „Relativita“ pohybu]...341 // [D. Prožívaný prostor]...345 // [§ 29. Zkušenost prostorovosti je výrazem našeho usazení ve svčtě] . 345 [§ 30. Prostorovost noci. Sexuální prostor. Mytický prostor. // Prožívaný prostor]...34 // [§ 31. Předpokládají tyto prostory geometrický prostor? Je třeba uznat // jejich původní charakter]...353 // [§ 32. Tyto prostory jsou nicméně vystavěny na přirozeném prostoru] 358 [§ 33. Dvojznačnost vědomí]...361 // III. Věc a přirozený svět...366 // [A. Konstantnost ve vnímání]...366 // [§ 34. Konstantnost tvaru a velikosti]... 366 // [§ 35. Konstantnost barvy: „způsoby jevení“ barvy, osvětlení] . . . . 372 // [§ 36. Konstantnost zvuků, teplot, hmotností. Konstantnost // hmatových zkušeností a pohyb]...383 // [B. Věc čili skutečné]...387 // [§ 37. Věc jako norma vnímání. Existenciálni jednota věci. Věc není nutně předmětem. Skutečné jako
identita všech daností napříč // mezi sebou, jako identita daností a jejich smyslu]. ...387 // [§ 38. Věc, nakolik „předchází“ člověku. Věc se nachází mimo // antropologické predikáty proto, že jsem bytím ke světu] ... 393 // 1C. Přirozený svět]...399 // [§ 39. Svět jako typika, jako styl, jako individuum. Svět se dává v nástinech, ale není kladen rozumovou syntézou. Syntéza přechodu]...399 // [§ 40. Realita a nezavršenost svčta: svčt je otevřený. Svčt jako jádro // času.]...402 // [D. Provéření výsledků rozborem halucinace]...406 // [§ 41. Pro objektivní myšlení je halucinace nepochopitelná. Návrat // ? fenoménu halucinace]...406 // [§ 42. Věc v halucinaci a vnímaná věc]...411 // [§ 43. Věc v halucinaci i vnímaná věc se rodí z hlubší funkce, // než jakou je poznání. „Původní mínění“]...415 // IV. Druhý a lidský svět...419 // [§ 44. Splétání ěasu přírody a času dějin]...419 // [§ 45. Jak sedimentují osobní akty? Jak je možný druhý člověk?]. . . 420 // [§ 46. Koexistence je možná díky objevu perceptivního včdomí] . . . 422 // [§ 47. Koexistence psychofyzických subjektů ve svčtě přírody // a koexistence lidí v kulturním světě]...427 // [§ 48. Mohou však svobody a jednotlivá Já koexistovat? Trvalá pravda // solipsismu, již nelze překonat ani „v Bohu“]...429 // [§ 49. Osamělost a komunikace jsou však dvě tváře téhož fenoménu. Absolutní subjekt
a subjekt vázaný: zrození. Komunikace je // pozastavená, nikoli přerušená.]...433 // [§ 50. Socialita nikoli jako předmět, nýbrž jako dimenze mého bytí. // Sociální dění zvnějšku a zevnitř]...436 // [§ 51. Problémy transcendence]... 438 // [§ 52. Opravdové transcendentálne je L//’-.S/?rMwgtransccndencí] . . .440 // Třetí část - BYTÍ PRO SEBE A BYTÍ KE SVĚTU // I. Cogito...445 // [§ 1. Cogito vyložené jako něco věčného]...445 // [§ 2. Důsledky: pak není možná ani konečnost, ani druhý]...448 // [§ 3. Návrat ke Cogito. Cogito a vnímání]...451 // [§ 4. Cogito a afektivní intencionalita]...454 // [§ 5. Nepravé či klamné city. Cit jako závazek]...455 // [§ 6. Vím, že myslím, a sice proto, že nejprve myslím]...459 // í§ 7. Cogito a idea: geometrická idea a perceptivní včdomí]...462 // [§ 8. Idea a promluva. Co je vyjádřeno ve výrazu]...467 // [§ 9. Nečasové jako výdobytek]...472 // [§ 10. Evidence je stejně jako vnímání faktem. Apodiktická a historická // evidence. Proti psychologismu i skepticismu]...474 // [§ 11. Subjekt závislý i nesklonný]...481 // [§ 12. Cogito mlčenlivé a Cogito vyřčené. Včdomí nekonstituuje řeč, // nýbrž ji přejímá]...483 // l§ 13. Subjekt jako rozvrh svčta, jako pole, časovost, // souvislost života]...485 // II. Časovost...491 // [§ 14. Čas není ve včcech]...491 // [§ 15. Čas není ve „stavech včdomí“]...494 // [§ 16. Idealita času? Čas
je vztah týkající se bytí]...496 // [§ 17. „Pole přítomnosti", horizonty minulosti a budoucnosti]...498 // [§ 18. Fungující intencionalita]...499 // f§ 19. Souvislost času se vytváří samotným míjením času]...501 // [§ 20. Čas jakožto subjekt a subjekt jakožto čas]...504 // Ií> 21 Konstituující čas a vččnost. Posledním vědomím je přítomnost // ’ svčtu]...506 // [§ 22. Časovost jako sebeafekce]...508 // [§ 23. Pasivita a aktivita]...5,1 // [§ 24. Svčt jako místo významů]...513 // [§ 25. Být přítomen světu]...’515 // III. Svoboda...519 // [§ 26. Svoboda je buď naprostá, nebo žádná]...519 // [§ 27. Pak ovšem neexistuje ani čin, ani volba, ani „konání“]...522 // [§ 28. Kdo dává pohnutkám smysl?]...525 // f§ 29. Implicitní hodnocení smyslového svčta. // Sedimentace bytí ke světu]...527 // [§ 30. Hodnocení historických situací: třída předchází před včdomím // třídy. Intelektuální a existenciálni rozvrh]...529 // [§ 31. Bytí pro sebe a bytí pro druhého. Intersubjektivita]...534 // [§ 32. Nějaký smysl v dějinách je]...535 // [§ 33. Ego a jeho aureola obecnosti. Absolutní proud je sám pro sebe // již nějakým včdomím]...537 // [§ 34. Sebe sama nevolím na základě nicoty]...539 // [§ 35. Podmíněná svoboda]... . . 541 // [§ 36. Provizorní syntéza bytí v sobě a bytí pro sebe v přítomnosti. // Můj význam se nachází mimo mne]...542 // Seznam literatury...545 // Jmenný
rejstřík...554 // ? překladu Fenomenologie vnímáni...557
(OCoLC)870287538
cnb002510683

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC