Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 20.07.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(1) Půjčeno:1x 
BK
Vyd. 1.
Brno : Masarykova univerzita, 2014
228 s., [20] l. obr. příl. : il., mapy ; 30 cm

ISBN 978-80-210-6364-8 (váz.)
Obsahuje bibliografii na s. 205-215 a rejstříky
Jen málo zemí se může pochlubit tak bohatou historií výzkumu čtvrtohor jako Morava. To platí zejména pro zjištění fauny, flóry, a pravěkého člověka. Je to především díky její poloze na přirozeném rozhraní mezi severní a jižní Evropou. Morava tak sloužila během čtvrtohor pro sezónní a globální přesuny vegetace a zvířat. I když dnes můžeme projít soutěskami Moravského krasu na asfaltových silnicích, není to tak dávno tam byly jen lesní úzké klikaté silnice. Ale to, co tu bylo předtím? Tato kniha si klade za cíl najít odpověď. Autorka chce ukázat, jak vzrušující paleontologické práce je, co kvartérní studie zahrnují i to, jaké dříve nedotčené záležitosti by měly být řešeny v budoucnosti.
Anglické resumé
000250152
1. ÚVOD // 1.1 Morava v čase // 1.2 Současné pracovní metody // 1.3 Sedimentární záznam // 1.4 Výjimečné postavení Moravy // 1.5 Vertikální a horizontální zonace // 1.6 Podnebí Moravy // 2. VÝVOJ KLIMATU A KRAJINY. ČASOVÉ ZAŘAZOVÁNÍ NÁLEZŮ A JEJICH PROSTŘEDÍ // 2.1 Stratigrafie // 2.2 Historie stratigrafického členění kvartéru (čtvrtohor) // 2.3 Současné členění kvartéru // 2.4 Konvenční měření času izotopem uhlíku (14C) // 2.5 Kalibrace časových údajů // 2.6 Další metody ke zjištění absolutního stáří // 2.7 Stabilní izotopy prvků a jejich význampro poznání prostředí // 2.8 Stratigrafie na základě remanentního zemského magnetismu(magnetostratigrafie) // 2.9 Molekulární hodiny // 2.10 Co je to biostratigrafie // 2.11 Co vše lze zjistit ze zubů savců // 2.12 Morfologické změny evoluční, nebo ekologické? // 2.13 Etologická rekonstrukce na základě izotopů // 2.14 Správnost interpretací izotopových údajů // 2.15 Určování věku zvířete // 2.16 Nejen obratlovci jsou schopni dodat environmentální informace z minulosti // 2.17 Prostředí // 2.18 Přístupy k analýze prostředí // 2.19 Období největšího chladna // 2.20 Glaciální refugia Moravy // 2.21 Klimatické oscilace a genetika // 2.22 Stručná charakteristika dnešních biomů // 2.23 Rostlinný pokryv posledního glaciálu // 2.24 Průběh klimatických změn v posledním glaciálu // 2.25 Záznam dřívějšího podnebí ve stalagmitech // 2.26 Nové metody zjišťování sezónní migrace zvířat // 2.27 Dendrochronologie a dendroklimatologie // 2.28 Sopečná činnost // 3. VÝJIMEČNOST KRASOVÝCH ÚZEMÍ // 3.1 Krasová území // 3.2 Paleontologické výzkumy v Moravském krasu // 3.3 Druhy jeskyní z hlediska nahromadění kostí // 3.4 První muzeum Moravského krasu //
4. METODY STUDIA A JEJICH VÝSLEDKY // 4.1 Faunistická společenstva // 4.2 Fosilní nálezy // 4.3 Tafonomie aneb Co můžeme zjistit z nahromaděných kostí // 4.4 Fyzická a chemická destrukce kostí // 4.5 Historický pohled na dřívější způsob práce v jeskyních // 4.6 Těžko si lze představit tehdejší výzkum // 4.7 Základní znaky savců // 4.8 Mozek savců, jeho funkce a encefalizační kvocient // 4.9 Počítačová tomografie // 4.10 Poznání jednotlivých druhů obratlovců na základě jejich kostí // 4.11 Potvrzení správnosti této nové teorie // 4.12 Praktické určování kostí fosilních zvířat // 4.13 Ekologické kategorie // 4.14 Environmentální požadavky savců // 4.15 Nejstarší zprávy o nálezech kostí v Moravském krasu // 4.16 První odborné paleontologické publikace z Moravského krasu // 4.17 První metody určování stáří nacházených kostí // 4.18 Aktuopaleontologická studia // 4.19 Dnešní pracovní metody paleontologických výzkumů // 4.20 První učebnice pracovních metod výzkumu jeskyní // 4.21 Migrace společenstev vyvolané velkými změnami prostředí // 4.22 Denní a sezónní migrace zvířat // 4.23 Hlavní migrační a transportní cesty // 4.24 Odpověď zvířat na teplotní změny // 5. POZNATKY O PLEISTOCENNÍCH ZVÍŘATECH // 5.1 Šelmy (Carnivora) // 5.1.1 Nejznámější zvířata krasových oblastí – medvědi // 5.1.2 Velké šelmy byly běžnými zvířaty Moravy // 5.1.3 Krajinou se pohybovaly smečky hyen // 5.1.4 Vlci a lišky // 5.2 Hlodavci (Rodentia) a zajícovci (Lagomorpha) //
5.3 Chobotnatci (Proboscidea) a jejich vývoj // 5.3.1 Vývoj mamutů v Eurasii // 5.3.2 Některé historické zprávyo nálezech mamutů // 5.3.3 Vliv rostlinné potravy na stavbu končetin slonů // 5.3.4 Etologie mamutů // 5.3.5 Izotopová analýza srsti mamuta // 5.3.6 Nahromadění kostí mamutů na Sibiři // 5.3.7 Zachovaná těla v permafrostu // 5.3.8 Vzhled mamutů // 5.3.9 Potravní nároky mamutů a dostupnost potravy // 5.3.10 Rození mláďat // 5.3.11 Nejjižnější evropské nálezy mamutů srstnatých // 5.3.12 Pohyb a migrace mamutů // 5.3.13 Pokusy o vytvoření nového mamuta // 5.4 Lichokopytníci (Perissodactyla) // 5.4.1 Koňovití (Equidae) // 5.4.2 Nosorožcovití (Rhinocerotidae) // 5.5 Sudokopytníci (Artiodactyla) // 5.5.1 Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) // 5.5.2 Jeleni a srnci (Cervus elaphus a Capreolus capreolus) // 5.5.3 Jelen obrovský (Megaloceros giganteus) // 5.5.4 Los evropský (Alces alces) // 5.5.5 Sob polární (Rangifer tarandus) // 5.5.6 Pižmoň severní (Ovibos moschatus) // 5.5.7 Sajga tatarská (Saiga tatarica) // 5.5.8 Bizon (Bison priscus) // 5.5.9 Pratur (Bos primigenius) // 6. BLÍŽÍ SE KONEC POSLEDNÍHO GLACIÁLU // 6.1 Lovná zvěř paleolitických lidí na konci posledního glaciálu // 6.2 Globální vymírání ke konci posledníhoglaciálu // 6.3 Jsou možná i jiná vysvětlení vymírání? // 6.4 Model vymírání – mamut // 6.5 Charakteristika posledního glaciálu // 7. MORAVA PŘED 26 000 LETY // 7.1 Vzhled a prostředí jižní a střední Moravy // 7.2 Faunistické společenstvo // 8. ÚPLNÁ ZMĚNA PROSTŘEDÍ, ROSTLINSTVA A ZVÍŘAT // 8.1 Vznik současného ekosystému // 8.2 Změna druhového složení na konci posledního glaciálu a na začátku holocénu // 8.3 Poslední nálezy glaciálních a prvnínálezy holocenních druhů // 8.4 Rekonstrukce prostředí začátku holocénu // 8.5 Modelový příklad multidisciplinárního studia neolitu //
9. DOMESTIKACE – NEJDŮLEŽITĚJŠÍ AKT V HISTORII LIDSTVA // 9.1 Stručně o domestikaci // 9.2 První domestikovaná zvířata v Evropě // 9.3 Domestikace vlků v magdalénienu // 9.4 Jsou ještě starší nálezy domestikovaných vlků? // 9.5 Holocenní domestikace ostatních zvířat // 10. VÝJIMEČNÉ MORAVSKÉ PLEISTOCENNÍ LOKALITY A NÁLEZY // 10.1 Mokrá – Západní lom // 10.2 Lom Malá dohoda (Holštejn) // 10.3 Stránská skála – lokalita plná překvapení // 10.4 Červený kopec // 10.5 Tučín u Přerova // 10.6 Předmostí // 10.7 Dolní Věstonice – Pavlov // 10.8 Sloupská jeskyně // 10.9 Jeskyně Kůlna // 10.10 Jeskyně Výpustek // 10.11 Jeskyně Jáchymka // 10.12 Jeskyně Švédův stůl // 10.13 Jeskyně Pod Hradem // 10.14 Jeskyně Balcarova skála // 10.15 Holubice // 10.16 Jeskyně Za Hájovnou // 10.17 Jeskyně Mladečské // 10.18 Punkevní jeskyně – Masarykův dóm // 10.19 Výjimečné pleistocenní nálezy na Moravě // 11. SHRNUTÍ // 11.1 Přehled základních znalostí // 11.2 Krajina Moravy z konce posledního glaciálu a nastupujícího holocénu // 11.3 Poslední glaciál – stručný přehled // LITERATURA // REJSTŘÍKY // SUMMARY

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC