.

0 (hodnocen0 x )

BK

V Praze : Jednota českých filologů, 1932

ix, 424 s. : il. ; 24 cm

Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík

000251914

OBSAH. // Část první : LIDSKÁ ŘEČ. // I. Pojem řeči...- - -...3—9 // i. Pojem jazykozpytu 3. — 2. Pohled na vývoj linguistiky 3. — 3. Nynější úkoly jazykozpytu 4. — 4. Řeč jest činnost jen lidská 5. — 5. Řečí nejsou pudové projevy 5. — 6. Funkce smyslových orgánů při dorozumívání. // Hmat 6. — 7. Význam zraku. Posunky 6. — 8. Význam sluchu pro řeč 7. // — 9. Písmo 8. — 10. Vymezení pojmů řeč, jazyk, mluva 8. // II. Řeč a myšlení...9—13 // 11. Pojmy a slova 9. — 12. Slov s významem abstraktním přibývá 10. — // 13. Myšlení beze slov //. — 14.-í 5. Řeč a logika //. — 16. Řeč je dílem celého člověka 13. // III. Řeč a cit...13—18 // 17. Afektivní a intelektuální stránka řeči 13. — 18. Slova jako výrazy afektu 14. — 19. Vliv emocionálnosti na skladbu 13. — 20. Expresivnost v hláskové podobě /7. // IV. Řeč a společnost // A. Řeč je dílo společenské: 21. ského i individuálního 18. — a šíří se nápodobou 21. // Řeč má význačné rysy od života společen-22. Změny jazykové vycházejí od jednotlivců // B. Dialekt: 23. Mluva jednotlivce, rodiny, obce 23. — 24. Vznik nářečí 23. // — 25. Jazykový zeměpis 24. — 26. Nářečí a jazyk 26. // G. Slang a argot: 27. Mluvy stavovské. Typy slangu 26. — 28. Argot 28. // — 29. Základní rysy slangu a argotu 30. // D. Rozdíly podle pohlaví, veku a společenského postavení: 30. Mluva žen. Pre-ciosky.

Mluva matky 32. — 31. Dětská mluva 34. — 32. Rozdíly generační 36. — 33. Mluva zdvořilá a obyčejná 36. // E. Jazyk spisovný: 34. Unifikační síly v řeči. Koine 37. — 35. Znaky spisovného jazyka: Konservativnost 33. — 36. Normovanost. Jazyková správnost. Purismus 40. — 37. Mluva divadelní 42. — 38. Ortoepie 43. // — 39. Jazyk hovorový 43. — 40. Národ a jazyk 44. // F. Jazyky světové: 41. Diferenciace a unifikace 43. — 42. Světové jazyky v staré době 43. — 43. Angličtina. Francouzština 46. — 44. Umělé jazyky mezinárodní 47. // V. Řeč a písmo...49—59 // 45. Význam písma 43. — 46. Vývoj abecedy: Latinka 30. — 47. Písmo řecké 31. — 48. Písmo foinické, sinajské, hieroglyfické a krétské 32. — // 49. Tvůrci naší abecedy 33. — 50. Pořadí písmen v abecedě a jejich dnešní // III // jména 54. — 51. Písma odvozená z řecké alfabety, z písma semitského 55. // — 52. Přehled vývoje písma 55. — 53. Písmo není věrným obrazem řeči 56. — 54. Vliv písma na výslovnost 57. — 55. Pravopis 57. — 56. Jak určovali svědectví písma $8. — 57. Fonetické zápisy jazyku 58. // VI. Třídění jazyků...59—68 // 58. Universálnost řeči 5p. — 59. Pojem jazykového příbuzenství 60. — // 60. Skupiny příbuzných jazyků 62. — 61. Prajazyk indocvropský 62. — // 62. Obtíže třídění 63. — G3. Genealogické třídění jazyků 64. — 64. Klasifikace morfologická 66.

— 65. Svazy jazyků 67. // Poznámky ? části první...69—77 // Část druhá: MLUVENÍ. // I. Psychická stránka mluvení...81—85 // 66. Mluvení a slyšení 81. — 67. Co se děje v duši při mluvení 81. — // 68. Nervové dráhy a centra při mluvení 83. — 69. Akustické představy 83. // II. Mluvidla a artikulace...85—88 // 70. Hlasivky 83. — 71. Resonanční dutiny nad hl tanem 86. — 72. Zvuky vdechové. Mlasky 86. — 73. Obecné poznámky ? artikulaci 87. — 74. Arti-kulační base 88. // III. Hlásky...89—97 // 75. Počet hlásek je veliký. Obtíže přepisu 8g. — 76. Třídění hlásek 8g. — // 77. Tradiční názvy gi. — 78. Dělení samohlásek 92. — 79. Přehled hlásek. // Hlásky retné 93. — 80. Hlásky článkované na zubech a na horní dásni g4. // — 81. Článkování na tvrdém patře gg. — 82. Na měkkém patře g6. — // 83. V hrtanu 37. // IV. Spojování hlásek...98—104 // 84. Hlásky splývají. Dvojhlásky a trojhlásky. Hiát g8. — 85. Spodoba. Palatalisace. Přehláska g8. — 86. Disimilace 100. — 87. Metathese. Ha-plologie /?/. — 88. Přechodové hlásky 102. — 89. Skupiny souhlásek. // Jejich zjednodušování. Anaptyxe 102. — 90. Konec slov 103. // V. Slabika...104—105 // 91. Význam členění řeči na slabiky 104. — 92. Charakteristika slabiky 104. // VI. Přízvuk...105—109 // 93. Pojem přízvuku. Přízvuk volný a ustálený 103. — 94. Hláskové změny v slabikách prízvučných

106. — 95. Slabiky neprízvučné 107. — 96. Změna přízvuku vlivem afektu 108. — 97. Přízvuk cizích slov 108. — 98. Přízvuk vedlejší. Enklitika, proklitika log. — 99. Větný přízvuk log. // IV // VIL Tón...no—116 // mo. Fysiologické podmínky intonace no. — ioi. Význam slov se mění podle tónů (polytonie) ni.— 102. Obtíže grafického zaznamenávání m. // — 103. Studium mluvicího filmu, pokusná fonetika, díla hudební 112. — // 104. Modulační odstíny vyjadřují fluktuaci citů 113. — 105. Upozorňování, volání, rozkazy, otázky 114. — 106. Věty vypovídací. Souvětí 114. // — 107. Tón a melodie //5. // VIII. Kvantita...116—120 // 108. Dloužení souhlásek 116. — 109. Dloužení vokálů vlivem afektu /77. // — 110. Poměr přízvuku a kvantity uy. — 111. Kvantita slabiky 118. — // 112. Dlouhé vokály se liší od krátkých kvalitou 1 ig. — 113. Délka souhlásek. Posiční délka 1 ig. — 114. Délka vět a řeči vůbec 1 ig. // IX. Rvtmus...120—122 // 115. Mluvní takty 120. — li6. Rytmický spád češtiny je sestupný 121. // X. Pokusná fonetika...123—129 // 117. Pojem fonetiky, fonetika experimentální 123. — 118. Laryngoskopie. Endoskop, Stroboskop 124. — 119. Umělé patro 123. — 120. Skiagra-fie 123. — 121. Zapisovací přístroj 126. — 122. Čtení zápisů 128. — // 123. Význam pokusné fonetiky 12g. // XI. Zvukový rozbor řeči...130—133 // 124. Rutzovy typy tvoření

hlasu 130. — 125. Sieversova „Schallanalyse“ 130. — 126. Rozbor věty z Tacitových Historií IV, 3 131. — // 127. Význam zvukové analysy 133. // Poznámky ? části druhé...134—138 // Část třetí: MLUVNICE. // Pojetí mluvnice...141—148 // 128. Tradiční soustava mluvnická 141. — 129. Forma a význam 142. — // 130. Systém podle významu a funkce 143. — 131. Systém podle formy 144. // — 132. Spojení slov (syntagma) 144. — 133. Věta a souvétí 143. — // 134. Obtíže mluvnického systému 146. — 135. Druhy mluvnice 146. — // 136. Stilistika 146. — 137. Slovník 147. // A. VĚTA...149—215 // I. Pojem věty...149—151 // 138. Definice logická 14g. — 139. Definice genetická; analysa a synthe-sa 14g. — 140. Výčet znaků věty 131. // V // II. Jednočlenná věta...152—161 // 141. Její úplnost. V mluvě vzrušené /52.— 142. U dítěte 152.— 143.Věta interjekční 153. — 144. Rozdělení interjekcí 134. — 145. Vokativ /55. — // 146. Věta jmenná 136. — 147. Infinitiv 757. — 148. Neosobná slovesa 138. // — 149. Zdánlivý subjekt 138. — 150. Klasifikace impersonalií 759. — // 151. Rozdíly v jejich množství 161. // III. Členěná veta...162—192 // a) Podmět a přísudek...162—174 // 152. Dvojčlennost. Subjekt a predikát 162. — 153. Thema a výpověď 163. // — 154. Formy podmětu 164. — 155. Zájmcnný podmět u slovesa 1. a 2. osoby 164. — 156. Subjekt ? přísudku v 3. osobě 166.

— 157. Pseudosubjekt 166. — 158. Přísudek slovesný 767. — 159. Přísudek neslovesný 168. — 160. Kopula 163. — 161. Pojmový poměr subjektu a predikátu 770. — 162. Tvarová shoda (kongruence) 777. — 163. Shoda v čísle iyi. // — 164. Shoda v osobě 772. — 165. Shoda přísudkového jména 773. — // 166. Shoda zájmenného podmětu s přísudkovým jménem 1J3. — 167. // Vazba podle smyslu 773. // ß) Spojování slov ve větě...174—192 // 168. Syntagmata těsná a volná 774. — 169. Členy primární, sekundární a terciární 775. — 170. Adjektivum a sloveso jako členy sekundární 775. // — 171. Členy syntagmat spojuje význam 777. — 172. luxtaposice 178. — // 173. Flexe. Pády. Synkretismus 779. — 174. Předložky 180. — 175. Analytické a synthetické tvary 182. — 176. Spojky 183. — 177. Atribut a apo-sice 183. — 178. Kongruence 184. — 179. Rekce 186. — 180. Kongruence a rekce vzhledem ? trojdělení členů syntagmat 188. — 181. Slovosled i8g. // — 182. Přízvuk. Pausy. Modulace hlasu 190. — 183. Třídění těsných syntagmat igo. — 184. Třídění volných syntagmat igi. // IV. Třídění vět...192—198 // 185. Druhy vět 192. — 186. Věty vypovídací 793. — 187. Věty zvolací 194. // — 188. Věty rozkazovací 795. — 189. Věty přací 196. — 190. Věty // tázací 196. // V. Spojování vět v souvětí...198—215 // 191. Souřadnost a podřadnost 198. — 192. Vznik hypotaxe 200. —

193. Poměr vět je dán jejich smyslem 201. — 194. Modus obliquus 202. — 195. // Posouvání časů 203. — 196. Posunutí gramatické osoby 204. — 197. Pořádek slov 203. — 198. Pořad vět. Výška hlasu. Korelativnost 206. — 199. Úspora slov a vět 206. — 200. Řeč přímá, nepřímá a polopřímá 207. // — 201. Souřadná souvětí podle významu 209. — 202. Souřadná souvětí podle formy 211.— 203. Podřadná souvětí. Klasifikace podle formy 211. // — 204. Podle obsahu 212. — 205. Podle závislosti 213. // VI // B. SLOVO // 216—325 // I. Pojem slova...216—219 // 206. Fonetická kriteria 216. — 207. Nedílnost 217. — 208. Slovo jako útvar psychický 218. — 209. Rozmanitost formy 218. — 210. Morfém a sema 21g. ’ // II. Části řeči...220—224 // 211. Pojem kategorie slov 220. — 212. Tradiční „části řeči“ 220. — // 213. Třídění slov podle významu 221. — 214. Podle formy 222. — 215. Podle funkce ve větě 223. — 216. Výsledek 224. // a) Jména...225—232 // 217. Společné významové rysy substantiv a adjektiv 22g. — 218. Vztahy formální 22g. — 219. Substantiva se stávají adjektivy 226. — 220. Adjektiva se mění v substantiva 227. — 221. Podstatná jména, jejich rozdělení 22g. // — 222. Přídavná jména 231. // I // i // ) Zájmena // 232—242 // 223. Třídění zájmen 232. — 224. Osobní zájména 233. — 225. Exklusivní a inklusivní plurál 233. — 226. Poznámky tvaroslovné

234. — 227. Zájmeno třetí osoby 234. — 228. Zájmeno zvratné 23g. — 229. Vzájemnost 236. — 230. Přivlastňovací zájmena 237. — 231. Ukazovací zájmena 23g. — 232. Tázací a neurčitá zájmena 240. — 233. Vztažná zájmena 241. — 234. O zájmenech úhrnem 242. // ?) Slovesa...242—249 // 235. Pojem slovesa 242. — 236. Sloveso a jméno podstatné 243. — 237. Slo- // veso a adjektivum 244. — 238. Charakteristické znaky slovesa 24g. — // 239. Verbum infinitum. Příčestí 246. — 240. Podstatné jméno slovesné. Infinitiv 247. — 241. Supinum. Gerundium 248. // Ö) Partikule...249—256 // 242. O částicích obecně 24g. — 243. Příslovce 2go. — 244. Záporová adverbia 2gi. — 245. Zesilování záporu 252. — 246. Spojování několika negací 2g2. — 247. Předložky 254. — 248. Spojky 255. — 249. Citoslovce 2g6. // III. Kategorie morfému...257—308 // 250. Co je morfém 257. . // a) Číslo...258—262 // 251. Pojem gramatického čísla 2g8. — 252. Singulár 2gg. — 253. Plurál 260. — 254. Duál 261. — 255. Triál, kvatrál 262. // I // i // ) Rod jmen // 262—271 // 256. Třídění jmen podle vnější podoby věcí 262. — 257. Rod životný a neživotný 263. — 258. Rod mužský a ženský 26g. — 259. Příčiny sexua- // VII // lisace 266. — 260. Synkretisování rodů 268. — 261. Mluvnické formy rodu 26g. — 262. Rod osobní a neosobní 270. // y) Určenost...271—276 // 263. Pojem členu 271.

— 264. Člen určitý a neurčitý, jejich původ 272. // — 265. Člen se neklade 273. — 266. Typy členu neurčitého 273. — 267. // Užití členu neurčitého 274. — 268. Rozšíření členů v jazycích 275. — // 269. Určená deklinace adjektiv 273. // a) Osoba...276—279 // 270. Pojem gramatické osoby 276. — 271. Pošinutí funkce u 1. osoby 276. // — 272. Druhá osoba 277. — 273. Třetí osoba 278. — 274. Neurčitá osoba 278. // b) Vid...279—288 // 275. Pojetí vidu; jeho morfologie 27g. — 276. Vid nedokonavý 281. — // 277. Vid určený a neurčený 282. — 278. Vid dokonavý 283. — 279. Formální výraz vidů 283. — 280. Perfektivování 284. — 281. Imperfektivace // 283. — 282. Změna vidu při citovém vzrušení 287. — 283. Vid u jmenných tvarů slovesných. Vztah vidů ? časům 287. // c) Čas...288—295 // 284. Pojem gramatických časů 288. — 285. Děje mimočasové (čas generický) 28g. — 286. Přítomnost 2go. — 287. Budoucnost 2gi. — // 288. Minulost 2gg. // d) Způsob...295—301 // 289. Modálnost a její vyjadřování 2gg. — 290. Indikativ 2g7. — 291. Vznik kondicionálních tvarů z indikativních 2g8. — 292. Imperativ 2g8. — // 293. Konjunktiv 2gg. // e) Rod sloves...301—308 // 294. Pojetí slovesného rodu 301. — 295. Zvratné sloveso, jeho funkce objektivní a reciproká — 296. Reflexivní sloveso jako významová jednotka 303.—297. Medium 304.—298. Aktivum 303. — 299. Passivum

303. // IV. Struktura slov...308—320 // 300. Kořen, kmen, affixy, koncovky 308. — 301. Determinativy a prae-formanty 310. — 302. Suffixy přijímají od kmenů význam a hláskové prvky 310. — 303. Klasifikace suffixů 312. — 304. Zpětná derivace 312. // — 305. Praefixy 312. — 306. Infixy 313. — 307. Koncovky 313. — 308. Střídání samohlásek. Změny souhlásek 314. — 309. Reduplikace 314. — // 310. Skládání slov. Spřežky. Komposita 313. — 311. Komponent přechází v derivační suffix. Vznik flexe 317. — 312. O komponování slov úhrnem // 318. — 313. Zkracování slov 31g. — 314. Dvoučlennost slov. Závěr 31g. // Vili // V. Význam slov...320—325 // 315. Pojmenování věcí 320. — 316. Obecná představa. Pojem 321. — 317. Asociace s jinými představami 323. — 318. Citový přízvuk slov 324. — // 319. Význam obecný a aktuální; význam etymologický. Autosémantika a synsémantika 324. // C. HLÁSKA...326—331 // 320. Pojem fonému. Fonologie 326. — 321. Fonologické korelace 327. — // 322. Třídění fonémů 327. — 323. Systémy vokalických fonémů. 328. — // 324. Systémy konsonantních fonémů 330. — 325. Morfonémy 331. // Poznámky ? části třetí...332—344 // Část čtvrtá: VÝVOJ JAZYKÜ. // Pojetí jazykové změny...347—350 // 326. Mluvení je přetvoro vání jazyků 347. — 327. Indocvropský prajazyk. Konvergence jazykového vývoje 348. — 328. Pravidelnost vývoje 349. —

329. Co jest jazyková změna? 330. // I. Hláskové změny...350—367 // 330. Z příčin artikulačních 330. — 331. Změny kombinační a spontánní 332. — 332. Pravidelnost 333. — 333. Bezvýminečnost 333. — 334. Složitost motivů 334. — 335. Hláskové „zákony“ 333. — 336. Příčiny hláskových změn 336. — 337. Ulehčit! práci mluvidlům. Vliv podnebí 336. — // 338. Diskontinuita mluvy. Vliv mluvy dětské 357.— 339. Cizí vlivy 55«?.— // 340. Analogie 339. — 341. Kontaminace. Lidová etymologie. Formy průtažné 360. — 342. Rýmování 361. — 343. Hyperurbanismus 361. — // 344. Subtrakce 361. — 345. Vliv funkce 362. — 346. Vliv významu: isolovaná slova, ustrnování 363. — 347. Vliv afektu 364. — 348. Vliv tabu 363. — 349. Slovní hříčky 366. — 350. Hláskové změny s hlediska fono- // logie 367. // II. Změny tvarové...368—376 // 351. Tvary se méní z příčin hláskoslovných 368. — 352. Vyrovnávání // forem 369. — 353. Analogie v mluvě dětí 369. — 354. Analogie tvarů téhož slova 370. — 355. Analogie forem různých slov 370. — 356. Analogie vlivem významu 371. — 357. Proces analogie 372. — 358. Kontaminace slov. Slovní hříčky 373. — 359. Expresivnost 373. — 360. Grama-tikalisace 374. — 361. Cizí suffixy a praefixy 374. — 362. Cizí vliv na flexi 373. — 363. Přejímání mluvnických nástrojů. Cizí flexe u slov přejatých 376. // IX // III. Syntaktické změny

// 377—383 // 364. Skladba jazyků se mění 577. — 365. Atrakce 577. — 366. Analogie syntaktická 378. — 367. Kontaminace vazeb 37g. — 368. Subtrakce 380. // — 369. Expresivnost 380. — 370. Cizí vlivy na skladbu 381. // IV. Změny lexikální...383—398 // 371. Slova zanikají a nová se objevují 383. — 372. Zánik slov z příčin kulturních 384. — 373. Zánik synonym 384. — 374. Vliv homonymie 383. // — 375. Vliv eufemismo (tabu) 3<96“. — 376. Vliv vnější podoby slov 387. — // 377. Vznik nových slov derivací a komponováním 55. — 378. Pojmenování nových věcí 388. — 379. Nové tvoření. Umělá slova 38g. — 380. Přej í-mání slov. Archaismy 38g. — 381. Provincialismy ggo. — 382. Slova ze slangu a argotu ggo. — 383. Slova cizí. Historické a kulturní příčiny přejímání ???. — 384. Typy výpůjček ggs. — 385. Cizí slova přicházejí s věcmi 3gg. — 386. Psychické důvody gg4. — 387. Které kategorie slov se vy- // o • v • / // pujcuji ??4. — 388. Doba převzetí gg4. — 389. Dvojí přejetí. Cizí slovo s překladem. Komponenty ze dvou jazyků ggg. — 390. Zpětné přejímání ggg. — 391. Přizpůsobení formou. Nový význam ggg. — 392. Výpůjčkové překlady (kalky) ???. — 393. Míra výpůjček ???. — 394. Míšení jazyků po stránce lexikální 597. — 395. Míšení evropských jazyků s jazyky ne-civilisovaných domorodců gg8. — 396. Onomasiologie ??8. // V. Změny významu

// 399—406 // 397. Význam není jednotný ggg. — 398. Pojetí významové změny 400. — 399. Mluvnické příčiny změn. Syntagmatický vztah 400. — 400. Hlásková podoba. Sémantické kalky. Dublety 401. — 401. Psychické příčiny. Metafora 401. — 402. Eufemismus, dysfemismus. Emocionální změny 403. — 403. Sociální příčiny 404. — 404. Kulturně historické příčiny 403. // 405. Pokrok ve vývoj i jazyků ? 406. // Poznámky ? části čtvrté // 408—414 // Rejstřík věcný // 415~425

(OCoLC)23556557

cnb000937899