Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 07.08.2021. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(2) Půjčeno:2x 
BK
Vyd. 2., upr.
Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2010-
sv. : il. ; 30 cm

objednat
ISBN 978-80-7013-515-0 (1. díl ; brož.)
Obsahuje bibliografii na s. 123 a rejstřík
I. díl. 2010. 130 s.
Určeno pro zdravotnické školy - obor zdravotní laborant
000251970
1 Úvod do klinické biochemie -- 1.1 Charakteristika oboru -- 1.2 Úkoly laboratoře klinické biochemie -- 1.3 Organizační struktura laboratoře klinické biochemie -- 1.3.1 Statut laboratoře -- 1.3.2 Pracovníci v laboratoři klinické biochemie -- 1.3.3 Sledování ekonomiky provozu laboratoře -- 1.3.4 Provozní řád laboratoře -- 1.4 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v laboratoři klinické biochemie -- 1.4.1 Obecné zásady -- 1.4.2 Chemické látky -- 1.4.2.1 Hořlavé látky -- 1.4.2.2 Agresivní látky -- 1.4.2.3 Oxidující látky -- 1.4.2.4 Toxické látky -- 1.4.2.5 Radioaktivní látky -- 1.4.3 Riziko požáru -- 1.4.4 Riziko úrazu elektrickým proudem -- 1.4.5 Zásady první pomoci při úrazech v laboratoři -- 2 Preanalytická část vyšetření -- 2.1 Příprava pacienta -- 2.2 Odběr biologického materiálu -- 2.2.1 Odběr s protisrážlivými prostředky -- 2.2.2 Bezpečný odběr krve -- 2.2.3 Možnosti chyb při odběru krve -- 2.2.3.1 Hemolýza -- 2.2.3.2 Hyperbilirubinémie -- 2.2.3.3 Lipémie -- 2.3 Transport a uchovávání biologického materiálu -- 2.4 Příjem a identifikace vzorku -- 2.5 Laboratorní informační systém -- 2.6 Příprava vody pro laboratorní účely -- 2.6.1 Destilace -- 2.6.2 Deionizace (demineralizace) -- 2.6.3 Reverzní osmóza -- 2.6.4 Skladování vody -- 2.6.5 Měření čistoty vody -- 3 Analytická část vyšetření -- 3.1 Úvod -- 3.2 Druhy metod v laboratoři klinické biochemie -- 3.2.1 Kvalitativní
metody -- 3.2.2 Kvantitativní metody -- 3.2.3 Semikvantitativní metody -- 3.3 Typy laboratorního provozu , -- 3.3.1 Manuální metody -- 3.3.2 Mechanizovaný provoz -- 3.3.3 Automatizace v laboratoři -- 3.4 Typy vyšetření -- 3.4.1 Rutinní vyšetření -- 3.4.2 Speciální vyšetření -- 3.4.3 Statimová vyšetření -- 3.4.4 Screeningová vyšetření -- 3.4.5 Rajonizovaná vyšetření -- 3.4.6 Point of care testing (POCT) -- 3.5 Podmínky spolehlivosti laboratorní metody -- 3.5.1 Správnost metody -- 3.5.2 Přesnost (reprodukovatelnost) metody -- 3.5.3 Citlivost (senzitivita, detekční limit) metody -- 3.5.4 Specifičnost metody -- 3.6 Kalibrace metody -- 3.6.1 Standardy -- 3.7 Kontrola kvality (kontrola jakosti, Quality Control QC) -- 3.7.1 Analytická kontrola -- 3.7.2 Lékařská (postanalytická) kontrola -- 3.8 Biologické faktory ovlivňující výsledek vyšetření -- 4 Vyšetřování moči -- 4.1 Tvorba moči -- 4.2 Odběr moči -- 4.2.1 Jednorázový odběr -- 4.2.2 Časový sběr moči -- 4.2.3 Konzervace moči -- 4.3 Množství moči -- 4.4 Fyzikální vlastnosti moči -- 4.4.1 pH moči -- 4.4.2 Měrná hmotnost (hustota) moči -- 4.5 Chemické kvalitativní vyšetření moči -- 4.5.1 Bílkovina v moči (proteinurie) -- 4.5.2 Krev v moči (hematurie, hemoglobinurie) -- 4.5.3 Glukosa v moči (glykosurie) -- 4.5.4 Ketolátky v moči (ketonurie) -- 4.5.5 Bilirubin a urobilinogen v moči (bilirubinurie a urobilinogenurie) -- 4.5.6 Bakteriurie -- 4.5.7 Leukocytová
esterasa -- 4.6 Vyšetření močového sedimentu -- 4.6.1 Kvalitativní vyšetření močového sedimentu -- 4.6.2 Automatická analýza močového sedimentu metodou průtokové cytometrie -- 4.6.3 Kvantitativní vyšetření močového sedimentu -- 4.7 Močové kameny -- 4.7.1 Rizikové faktory vzniku močových kamenů (urolitiázy) -- 4.7.2 Vyšetření močových kamenů -- 4.7.3 Léčba urolitiázy -- 5 Zažívací trakt -- 5.1 Úvod -- 5.2 Trávení (digesce) -- 5.2.1 Fáze orální -- 5.2.2 Fáze gastrální -- 5.2.3 Fáze enterální -- 5.3 Vstřebávání (resorpce) -- 5.4 Exkrece -- 5.5 Biochemické vyšetření zažívacího traktu -- 5.5.1 Vyšetření žaludku -- 5.5.1.1 Vyšetření frakcionované žaludeční sekrece -- po stimulaci pentagastrinem -- 5.5.1.2 Vyšetření gastrinu v séru -- 5.5.2 Biochemické vyšetření exokrinní funkce pankreatu -- 5.5.2.1 Přímé testy -- 5.5.2.2 Nepřímé testy -- 5.5.3 Biochemické vyšetření funkce tenkého střeva -- 5.5.3.1 Stanovení tuků ve stolici -- 5.5.3.2 Test s D-xylosou -- 5.5.3.3 Nesnášenlivost laktosy -- 5.5.4 Vyšetření stolice -- 5.5.4.1 Vyšetření okultního (skrytého) krvácení -- 5.5.5 Diagnóza malignity trávicího ústrojí pomocí tzv. markerů nádorového růstu -- 5.5.6 Dechové testy -- 6 Glycidy -- 6.1 Metabolismus glukosy v organizmu -- 6.2 Klasifikace diabetu mellitu (DM) -- 6.3 Praktická diagnostika diabetu mellitu , -- 6.3.1 Orální glukoso-toleranční test oGTT -- 6.4 Akutní
komplikace diabetu mellitu -- 6.4.1 Diabetická ketoacidóza -- 6.4.2 Hypoglykémie -- 6.5 Pozdní komplikace u DM -- 6.6 Porušená tolerance glukosy -- 6.7 Sledování průběhu diabetu mellitu -- 6.8 Přehled laboratorních vyšetření u diabetu mellitu -- 6.8.1 Glukosa v krvi -- 6.8.1.1 Enzymové metody -- 6.8.2 Glukosa v moči (glykosurie) -- 6.8.2.1 Důkaz glukosy v moči -- 6.8.2.2 Kvantitativní stanovení glukosy v moči -- 6.8.3 Stanovení glykovaného hemoglobinu a glykovaných proteinů 6.8.3.1 Metody stanovení glykovaného hemoglobinu HbA1c -- 6.8.4 Stanovení C-peptidu -- 6.8.5 Stanovení mikroalbuminurie -- 7 Močovina -- 7.1 Vznik močoviny -- 7.2 Změny koncentrace močoviny za patologických stavů -- 7.2.1 Příčiny zvýšení koncentrace močoviny v séru -- 7.2.1.1 Prerenální příčiny -- 7.2.1.2 Renální příčiny -- 7.2.1.3 Postrenální příčiny -- 7.2.2 Příčiny snížení koncentrace močoviny v séru -- 7.3 Metody stanovení močoviny -- 7.3.1 Hydrolytické rozštěpení močoviny ureasou -- 7.3.1.1 Berthelotova reakce -- 7.3.1.2 Konduktometrie a potenciometrie -- 7.3.2 Reakce močoviny s řadou látek za vzniku barevného komplexu, -- který se stanovuje fotometricky -- 7.3.2.1 Stanovení močoviny o-ftaldialdehydem (OFA) -- 7.3.3 Enzymové metody -- 7.3.3.1 UV spektrofotometrické stanovení močoviny s ureasou -- a glutamátdehydrogenasou (GLDH) -- 8 Kreatinin -- 8.1 Vznik a vylučování kreatininu -- 8.2 Diagnostický význam stanovení
kreatininu -- 8.3 Metody stanovení kreatininu -- 8.3.1 Jaffého reakce -- 8.3.1.1 Kinetický postup Jaffého reakce -- 8.3.2 Enzymové stanovení kreatininu -- 8.3.3 Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) -- 8.4 Clearance kreatininu -- 9 Kyselina močová -- 9.1 Vznik kyseliny močové -- 9.2 Změny koncentrace kyseliny močové za patologických stavů -- 9.2.1 Význam vyšetření kyseliny močové u dny -- 9.3 Metody stanovení kyseliny močové -- 9.3.1 Enzymové metody -- 9.3.1.1 Oxidace methanolu na formaldehyd peroxidem vodíku pomocí katalasy -- 9.3.1.2 Reakce peroxidu vodíku s fenolem nebo jeho vhodným derivátem -- 9.3.1.3 Referenční metoda -- 9.3.2 Redukční metody -- 9.4 Amoniak -- 9.4.1 Metody stanovení amoniaku -- 10 Aminokyseliny -- 10.1 Úvod -- 10.2 Úkoly laboratoře při vyhledávání, sledování a léčbě dědičných metabolických poruch aminokyselin (DMP AK) -- 10.2.1 Screening DMP AK -- 10.2.2 Laboratorní vyšetření DMP AK -- 10.2.2.1 Jednoduché chemické reakce (zkumavkové nebo pomocí diagnostických proužků) -- 10.2.2.2 Bakteriální inhibiční testy -- 10.2.2.3 Chromatografické metody -- 10.2.2.4 Enzymová stanovení -- 11. Minerální látky -- 11.1 Úvod -- 11.2 Voda -- 11.2.1 Poruchy vodního hospodářství -- 11.2.1.1 Dehydratace (odvodnění) -- 11.2.1.2 Hyperhydratace -- 11.3 Sodík, draslík, chloridy, hydrogenuhličitany -- 11.3.1 Sodík (Natrium Na) -- 11.3.2 Draslík (Kalium K) -- 11.3.3 Chloridy (Cl") -- 11.3.4
Hydrogenuhličitany (hydrogenkarbonáty, HCO~3) -- 11.4 Vápník, hořčík, anorganický fosfor -- 11.4.1 Vápník (Calcium, Ca ) -- 11.4.2 Hořčík (Magnesium, Mg) -- 11.4.3 Anorganický fosfor (H2P047HP042-) -- 11.5 Železo, měd, zinek -- 11.5.1 Železo (Ferrum, Fe3+/Fe2+) -- 11.5.2 Měd (Cuprum, Cu) -- 1.5.3 Zinek (Zincum, Zn2+) -- 11.6 Principy analytických metod používaných pro stanovení minerálních látek -- 11.6.1 Atomová absorpční spektrofotometrie (AAS) -- 11.6.2 Emisní plamenová fotometrie -- 11.6.3 Iontově selektivní elektrody (ISE) -- 11.6.4 Coulometrie -- 12 Acidobazická rovnováha (ABR) -- 12.1 Úvod -- 12.2 Zajišťování stálé koncentrace vodíkových iontů -- 12.3 Hydrogenuhličitanový nárazníkový systém -- 12.4 Parciální tlak oxidu uhličitého -- 12.5 Standardní a aktuální hydrogenuhličitany, Base Excess, Buffer Base -- 12.5.1 Standardní hydrogenuhličitany -- 12.5.2 Aktuální hydrogenuhličitany -- 12.5.3 BE Base Excess -- 12.5.4 BB Buffer Base -- 12.6 Nehydrogenuhličitanové nárazníkové systémy -- 12.6.1 Hemoglobinový nárazníkový systém -- 12.6.2 Proteinový nárazníkový systém -- 12.6.3 Fosforečnanový systém -- 12.7 Parciální tlak kyslíku P02 -- 12.8 Měření parametrů acidobazické rovnováhy -- 12.8.1 Měření pH -- 12.8.2 Měření parciálního tlaku oxidu uhličitého pC02 -- 12.8.3 Měření parciálního tlaku kyslíku p02 -- 12.9 Odběr krve, skladování a transport vzorků -- 12.9.1 Odběr
krve -- 12.9.2 Skladování a transport -- 12.10 Poruchy acidobazické rovnováhy -- 12.10.1 Příčiny MAC -- 12.10.2 Příčiny MAL -- 12.10.3 Příčiny RAC -- 12.10.4 Příčiny RAL -- 12.11 Způsoby kompenzace poruch acidobazické rovnováhy -- 13 Hemoglobin -- 13.1 Úvod -- 13.2 Deriváty hemoglobinu -- 13.2.1 Methemoglobin (hemiglobin) -- 13.2.2 Sulfhemoglobin -- 13.2.3 Karbonylhemoglobin a kyanhemoglobin -- 13.2.4 Glykovaný hemoglobin -- 13.3 Porfyriny -- 14 Bilirubin -- 14.1 Vznik, transport a přeměna bilirubinu -- 14.2 Porucha tvorby a přeměny bilirubinu -- 14.2.1 Hemolytické hyperbilirubinémie (prehepatální ikterus) -- 14.2.2 Hepatocelulární hyperbilirubinémie (hepatální ikterus) -- 14.2.3 Hyperbilirubinémie z uzávěru žlučových cest (posthepatální,obstrukční ikterus) -- 14.3 Stanovení bilirubinu -- 14.3.1 Přímé fotometrické měření -- 14.3.2 Diazoreakce (stanovení podle Jendrassika a Grófa) -- 14.3.3 Kalibrace stanovení bilirubinu -- 14.3.4 Možnosti chyb při stanovení bilirubinu
(OCoLC)641521518
cnb002097330

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC