Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 16.03.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(23) Půjčeno:46x 
BK
2., dopl. a přeprac. vyd.
Praha : Galén, c2007
xxiv, 672 s. : il. ; 29 cm

objednat
ISBN 978-80-7262-373-0 (váz.)
Obsahuje bibliografie a rejstřík
Určeno odborné veřejnosti
000252338
PŘEDMLUVA K DRUHÉMU VYDANÍ XVII // ÚVOD K PRVNÍMU VYDÁNÍ XIX // ZKRATKY XXI // ČÁST A OBECNÉ PRINCIPY INTERAKCE MEZI LÉKEM A ORGANISMEM // 1. ÚVOD DO FARMAKOLOGIE 3 - H. Farghali, D. Lincová // 1.1. Předmět farmakologie - čím se farmakologie zabývá 3 // 1.2. Co je to farmakum 3 // 1.3. Farmakologie v minulosti a přítomnosti, současná terminologie 3 // 2. FARMAKODYNAMIKA: BUNĚČNÉ A MOLEKULÁRNÍ ASPEKTY PŮSOBENÍ LÁTEK V ORGANISMU 7 - H. Farghali, E. Kmnníčková // 2.1. Mechanismus působení látek a receptory pro látky 7 // 2.2. Vztah mezi strukturou a aktivitou látky a vývoj nových léčiv 9 // 2.3. Buněčná místa účinku látek a koncepce specificity látek 9 // 2.4. Strukturální a funkční rodiny receptom 9 // 2.4.1. Enzymy jako receptory: receptorové proteinkinasy 10 // 2.4.2. Další receptory s enzymovou aktivitou 11 // 2.4.3. Receptory spojené s iontovými kanály 11 // 2.4.4. Receptory spřažené s G-proteiny 11 // 2.4.5. Receptory regulující transkripci DNA 12 // 2.5. Molekuly, které předávají a šíří signál 12 // 2.5.1. Cyklický adenosinmonofosfát 12 // 2.5.2. Cyklický guanosinmonofosfát 13 // 2.5.3. Kalciový signál 13 // 2.5.4. Oxid dusnatý 13 // 2.6. Regulace receptom 13 // 2.7. Onemocnění v důsledku aberantní funkce receptorů 14 // 2.8. Klasifikace receptorů podle účinků léčiv 15 // 2.8.1. Receptorové podtypy 15 // 2.8.2. Terapeutické důsledky klasifikace receptorů a sirotčí receptory 15 // 2.9. Kvantifikace interakcí mezi léčivem a receptorem a farmakologie receptorů 15 // 2.9.1. Klasická receptorová teorie 16 // 2.9.2. Přenos signálu z receptom na cílovou tkáň 17 // 2.9.3. Kvantifikace agonistických účinků 18 // 2.9.4. Kvantifikace antagonistických účinků 18 // 2.10. Funkční součinnost systému receptor-efektor, koncepce receptorové rezervy 20 //
2.11. Antagonistické účinky léčiv 21 // 2.11.1. Antagonismus na úrovni receptorů 21 // 2.11.2. Chemický antagonismus 22 // 2.11.3. Fyziologický antagonismus 22 // 2.12. Léčiva s účinky nezávislými na receptorech 22 // 2.13. Aplikace a klinické aspekty farmakodynamiky 22 // 2.13.1. Modelová onemocnění 23 // 2.13.2. Vztah mezi dávkou a klinickou odpovědí na léčivo 23 // 2.13.3. Variabilita v reakci na léčiva 24 // 2.13.4. Další důležité pojmy pro klinickou praxi 26 // 3. FARMAKOKINETIKA: ABSORPCE, DISTRIBUCE, BIOTRANSFORMACE A EXKRECE LÉČIVA 31 - H. Farghali // 3.1. Definice farmakokinetiky 31 // 3.2. Použití farmakokinetických principů ve farmakoterapii 32 // 3.3. Fyzikálně-chemické faktory ovlivňující farmakokinetiku 33 // 3.4. Absorpce látek a biologická ekvivalence 36 // 3.4.1. Faktory modifikující absorpci léčiv 36 // 3.4.2. Přívodní cesty 37 // 3.5. Distribuce léčiv v organismu 39 // 3.6. Eliminace léčiv a jiných látek 40 // 3.6.1. Biotransformace léčiv 40 // 3.6.2. Exkrece léčiv 45 // 3.7. Farmakokinetický kompartment (modelování lékové distribuce v organismu) 46 // 3.8. Klinická farmakokinetika 48 // 4. NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉKŮ - XENOBIOTIK 55 - F. Perlík // 4.1. Vznik a typy nežádoucích účinků léčiv 55 // 4.2. Principy toxického působení xenobiotik 56 // 4.3. Základy terapie nežádoucích účinků léčiv a specifická antidota 57 // 5. VÝVOJ A REGISTRACE NOVÝCH LÉČIV 61 - J. Švihovec // 5.1. Vývoj nových léčiv 61 // 5.1.1. Preklinický (doklinický, neklinický) výzkum 61 // 5.1.2. Klinické hodnocení nových léčiv 62 // 5.1.3. Etické problémy klinického hodnocení léčiv 64 // 5.2. Registrace léčiv 65 // 5.3. Helsinská deklarace 67 //
ČÁST B SKUPINY FARMAK ORIENTOVANÉ PODLE SYSTÉMŮ A ONEMOCNĚNÍ // 6. LÁTKY OVLIVŇUJÍCÍ PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM 71 - D. Lincová // 6.1. Neurotransmise v periferním nervovém systému 71 // 6.1.1. Anatomie a funkce neuronu 72 // 6.1.2. Propagace - šíření akčního potenciálu axonem 72 // 6.1.3. Chemický přenos signálu - neurotransmise 72 // 6.1.4. Anatomie a funkce periferního nervového systému 75 // 6.1.5. Neurotransmitery v sympatickém a parasympatickém nervovém systému 76 // 6.1.6. Funkční význam sympatiku a parasympatiku 78 // 6.1.7. Základní účinky sympatiku a parasympatiku v cílových tkáních 78 // 6.2. Sympatický nervový systém 80 // 6.2.1. Neurotransmise v sympatickém nervovém systému 80 // 6.2.2. Pochody adrenergní neurotransmise 80 // 6.2.3. Látky zasahující do průběhu adrenergní neurotransmise 84 // 6.2.4. Adrenergní receptory 85 // 6.2.5. Mechanismus působení sympatotropních látek 86 // 6.2.6. Rozdělení sympatotropních látek 87 // 6.3. Sympatomimetika 87 // 6.3.1. Rozdělení sympatomimetik 87 // 6.3.2. Základní účinky sympatomimetik 89 // 6.3.3. Indikace sympatomimetik 92 // 6.3.4. Nežádoucí účinky a interakce // sympatomimetik 93 // 6.3.5. Neselektivní a-a ß-sympatomimetika 93 // 6.3.6 Beta-sympatomimetika 97 // 6.3.7. Alfa-sympatomimetika 97 // 6.3.8. Nepřímo působící sympatomimetika 99 // 6.4. Sympatolytika 100 // 6.4.1. Rozdělení sympatolytik 100 // 6.4.2. Alfa-sympatolytika 100 // 6.4.3. Beta-sympatolytika 104 // 6.4.4. Sympatolytika s kombinovanými účinky 110 // 6.4.5. Nepřímá sympatolytika 110 // 6.5. Parasympatický nervový systém 111 // 6.5.1. Neurotransmise v parasympatickém nervovém systému 111 // 6.5.2. Pochody cholinergní neurotransmise 112 // 6.5.3. Látky zasahující do průběhu cholinergní neurotransmise 114 // 6.5.4. Acetylcholinové receptory 114 //
6.5.5. Mechanismus působení cholinergních látek 115 // 6.5.6. Rozdělení cholinergních látek 116 // 6.6. Parasympatomimetika 116 // 6.6.1. Přímá parasympatomimetika 117 // 6.6.2. Nepřímo působící parasympatomimetika 119 // 6.6.3. Krátkodobé, reverzibilní inhibitory acetylcholinesterasy 120 // 6.6.4. Dlouhodobé, ireverzibilní inhibitory acetylcholinesterasy 123 // 6.7. Parasympatolytika 123 // 6.7.1. Rozdělení parasympatoly tik 123 // 6.7.2. Farmakologické účinky antimuskarinik 124 // 6.7.3. Klinické použití parasympatolytik 126 // 6.7.4. Nežádoucí účinky a kontraindikace parasympatolytik 126 // 6.7.5. Terapeuticky používaná parasympatolytika 126 // 6.8. Látky ovlivňující vegetativní ganglia 128 // 6.8.1. Látky stimulující vegetativní ganglia 129 // 6.8.2. Látky blokující vegetativní ganglia 129 // 6.8.3. Farmakologické účinky 130 // 6.8.4. Klinické použití 130 // 6.9. Periferní myorelaxancia 130 // 6.9.1. Rozdělení 130 // 6.9.2. Mechanismus účinku 131 // 6.9.3. Farmakologické účinky 133 // 6.9.4. Nežádoucí účinky 133 // 6.9.5. Klinické použití 134 // 6.9.6. Látky snižující spazmus kosterního svalstva jiným mechanismem 135 // 7. LÁTKY OVLIVŇUJÍCÍ CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM 137 - A. Šulcová, N. Caler, T. Doležal, M. Kršiak, M. Votava, L. Hess, E. Kmoníčková, M. Šustková // 7.1. Přenos vzruchu na nervových synapsích CNS 138 // 7.2. Neurotransmiterové systémy CNS 140 // 7.3. Léky neurodegenerativních poruch 144 // 7.3.1. Léky Alzheimerovy nemoci 144 // 7.3.2. Léky Parkinsonovy nemoci 146 // 7.3.3. Léky Huntingtonovy nemoci 148 // 7.4. Celková anestetika 148 // 7.4.1. Mechanismus účinku 149 // 7.4.2. Stadia celkové anestezie 149 // 7.4.3. Premedikace a další léčiva používaná v průběhu celkové anestezie 150 // 7.4.4. Inhalační anestetika 151 //
7.4.5. Nitrožilní anestetika 153 // 7.4.6. Další látky používané při celkové anestezii 154 // 7.5. Lokální anestetika 155 // 7.5.1. Základní vlastnosti lokálních anestetik 155 // 7.5.2. Nežádoucí účinky lokálních anestetik 160 // 7.5.3. Vliv vazokonstrikční přísady 161 // 7.5.4. Základní typy lokální anestezie 162 // 7.5.5. Látky užívané k lokální anestezii 163 // 7.6. Antiepileptika 165 // 7.7. Anxiolytika a hypnotika 171 // 7.8. Antipsychotika (neuroleptika) 177 // 7.9. Léky afektivních poruch 184 // 7.10. Léky při spasticitě kosterního svalstva 195 // 7.11. Alkoholy 196 // 7.12. Psychostimulancia 202 // 7.13. Léková závislost a návykové látky 207 // 8. LÁTKY OVLIVŇUJÍCÍ KARDIOVASKULÁRNÍ A RENÁLNÍ SYSTÉM 219 - F. Perlík, D. Lincová, Z. Fendrich // 8.1. Diuretika 220 // 8.1.1. Mechanismus účinku 220 // 8.1.2. Farmakologické účinky a místo působení 222 // 8.1.3. Klinické užití 224 // 8.2. Léčiva užívaná při srdečním selhání 224 // 8.2.1. Etiologie a patogeneze srdečního selhání 225 // 8.2.2. Základní skupiny léčiv užívaných při chronickém srdečním selhání 227 // 8.3. Léčiva užívaná při ischemické chorobě srdeční 234 // 8.3.1. Etiologie a patogeneze ischemické choroby srdeční 235 // 8.3.2. Základní účinky antianginózních léčiv 236 // 8.3.3. Klinické použití antianginózmch léčiv 242 // 8.4. Antiarytmika 243 // 8.4.1. Elektrofyziologické a iontové změny srdeční kontrakce 244 // 8.4.2. Etiologie a patogeneze arytmií 245 // 8.4.3. Základní skupiny antiarytmik 245 // 8.4.3. Klinické použití antiarytmik 250 // 8.5. Arteriální hypertenze a její terapie 251 // 8.5.1. Hypertenze a její klasifikace 252 // 8.5.2. Diuretika 252 // 8.5.3. Přímá vazodilatancia 253 //
8.5.4. Látky ovlivňující sympatikus 256 // 8.5.5. Látky ovlivňující renin-angiotenzinový systém 260 // 8.6. Látky používané při poruchách metabolismu lipidů 261 // 8.6.1. Hyperlipoproteinémie a úprava koncentrací plazmatických lipidů 262 // 8.6.2. Látky snižující plazmatický cholesterol 265 // 8.6.3. Látky snižující plazmatické triacylglyceroly 268 // 9. LÁTKY POUŽÍVANÉ PŘI PORUCHÁCH KREVNÍ SRÁŽLIVOSTI A ONEMOCNĚNÍCH KRVE 271 - Z. Fendrich // 9.1. Látky používané při poruchách krevní srážlivostí 272 // 9.1.1. Antikoagulancia 272 // 9.1.2. Fibrinolytika 277 // 9.1.3. Antifibrinolytika 279 // 9.1.4. Antiagregační (protidestičkové) látky 279 // 9.1.5. Hemostatika 280 // 9.2. Látky používané při poruchách tvorby krve 281 // 9.2.1. Anémie a jejich léčba 281 // 9.2.2. Hemopoetické růstové faktory // 10. LÁTKY POUŽÍVANÉ K TLUMENÍ BOLESTÍ A K LÉČBĚ ONEMOCNĚNÍ POHYBOVÉHO APARÁTU 285 - D. Mišeková // 10.1. Bolest 285 // 10.1.1. Dráha bolesti - základní anatomické a fyziologické poznatky 286 // 10.1.2. Farmakologické ovlivnění bolesti 287 // 10.2. Opioidní analgetika a jejich antagonisté 288 // 10.2.1. Farmakodynamické účinky opioidních analgetik 288 // 10.2.2. Rozdělení opioidních analgetik 290 // 10.2.3. Opioidní agonisté 291 // 10.2.4. Základní farmakokinetické vlastnosti morphinu a dalších opioidních analgetik 291 // 10.2.5. Farmakodynamické účinky morphinu a dalších selektivních p-opioidních agonistů 291 // 10.2.6. Další silná opioidní analgetika 293 // 10.2.7. Středně a slabé účinní opioidní agonisté 294 // 10.2.8. Parciálni agonisté a smíšení // agonisté-antagonisté 294 // 10.2.9. Atypické opioidy 295 // 10.2.10. Antagonisté opioidních analgetík 295 // 10.2.11. Terapeutické použití opioidních analgetik 296 //
10.3. Nesteroidní protizánétlivé látky a neopioidní analgetika 297 // 10.3.1. Zánět 297 // 10.3.2. Mechanismus účinku nesteroidních protizánětlivých látek 298 // 10.3.3. Farmakokinetika nesteroidních protizáněthvých látek 299 // 10.3.4. Rozdělení nesteroidních protizánětlivých látek 299 // 10.3.5. Kyselina acetylsalicylová a další salicylové deriváty 300 // 10.3.6. Deriváty kyseliny octové 303 // 10.3.7. Deriváty kyseliny propionové 304 // 10.3.8. Fenamáty 304 // 10.3.9. Oxikamy 305 // 10.3.10. Látky různé chemické struktury 305 // 10.3.11. Neopioidní analgetika // (analgetíka-antípyretika) 306 // 10.3.12. Lokálně používané nesteroidní protizánětlivé látky 306 // 10.3.13. Klinické použití nesteroidních protizánětlivých látek a neopioidních analgetik 307 // 10.4. Léčiva používaná k terapii nemocí pohybového ústrojí 308 // 10.4.1. Antirevmatika 308 // 10.4.2. Léčiva užívaná u dny 311 // 11. LOKÁLNÍ HORMONY (AUTAKOIDY) A LÁTKY MODULUJÍCÍ JEJICH ÚČINEK 315 - N. Gaier, J. Šedivý // 11.1. Histamin a antihistaminika 315 // 11.1.1. Histamin 315 // 11.1.2. Antihistaminika 317 // 11.2. Serotonin a antiserotoninergika 322 // 11.2.1. Serotonin 322 // 11.2.2. Ovlivnění množství serotoninu ve tkáních, agonisté a antagonisté serotoninu 324 // 11.3. Bradykinin a jeho antagonisté 325 // 11.3.1. Bradykinin 325 // 11.3.2. Antagonisté bradykininu a kalikreinu 325 // 11.4. Autakoidy odvozené od kyseliny arachidonové (eikosanoidy) 326 - J. Šedivý // 11.4.1. Prostanoidy 326 // 11.4.2. Leukotrieny 329 // 11.5. Destičkový aktivační faktor 329 / 11.6. Léčiva užívaná k léčbě a profylaxi migrény 330 // 12. OXID DUSNATÝ - NO 333 - H. Farghali, L. Kameníková // 12.1. Biosyntéza oxidu dusnatého a jeho inaktivace 333 // 12.1.1. Syntéza oxidu dusnatého 333 //
12.1.2. Rozklad a přenos oxidu dusnatého 335 // 12.2. Účinky oxidu dusnatého 335 // 12.2.1. Biochemické a buněčné aspekty 336 // 12.2.2. Vaskulámí účinky 336 // 12.2.3. Účinky na krevní destičky a leukocyty_336 // 12.2.4. Neuronální účinky 336 // 12.2.5. Obranyschopnost 336 // 12.2.6. Respirační onemocnění 336 // 12.3. Terapeutické užití oxidu dusnatého // a potenciální užití jeho donorů a inhibitorů 337 // 12.3.1. Užití oxidu dusnatého 337 // 12.3.2. Donory oxidu dusnatého 337 // 12.3.3. Inhibice oxidu dusnatého 337 // 12.3.4. Klinické podmínky, za kterých působí oxid dusnatý 338 // 12.3.5. Erektilní dysfunkce 339 // 13. LÉČIVA CHOROB TRÁVICÍHO A MOČOVÉHO ÚSTROJÍ 343 - J. Martinková // 13.1. Léčiva používaná k léčbě peptického vředu žaludku a duodena 343 // 13.1.1. Žaludeční sekrece a její regulace, faktory související s vývojem peptického vředu, principy léčby 343 // 13.1.2. Látky snižující tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku 344 // 13.1.3. Látky chránící gastroduodenální sliznici 345 // 13.1.4. Cytoprotektiva 346 // 13.1.5. Antacida 346 // 13.1.6. Eradikace Helicobacter pylori 346 // 13.2. Látky ovlivňující nauzeu a zvracení 347 // 13.2.1. Emetika 348 // 13.2.2. Antiemetika 348 // 13.3. Látky ovlivňující molilitu trávicího ústrojí 349 // 13.3.1. Prokinetika 349 // 13.3.2. Spazmolytika trávicího ústrojí 350 // 13.4. Laxativa 352 // 13.4.1. Laxativa zvětšující nebo změkčující obsah střev 352 // 13.4.2. Salinická a osmotickálaxativa 353 // 13.4.3. Laxativa dráždící střevní stěnu 353 // 13.5. Antidiaroika 354 // 13.5.1. Střevní adsorbencia 354 // 13.5.2. Střevní antiseptika 354 // 13.5.3. Opiátová a opioidní obstipancia 355 // 13.5.4. Ostatní antidiaroika 355 // 13.6. Látky k substituční léčbě při onemocněních trávícího ústrojí 356 //
13.6.1. Acida 356 // 13.6.2. Pankreatické a proteolytické enzymy 356 // 13.7. Střevní protizánětlivé látky a antihemoroidalia 357 // 13.7.1. Střevní protizánětlivé látky - idiopatické střevní záněty 357 // 13.7.2. Antihemoroidalia 358 // 13.8. Hepatoprotektiva, cholagoga a látky // 13.8.1. Hepatoprotektiva 359 // 13.8.2. Cholagoga 360 // 13.8.3. Látky používané k rozpouštění žlučových kamenů 360 // 13.8.4. Látky napomáhající hemostáze při akutním krvácení z trávicího ústrojí 360 // 13.9. Látky k ovlivnění poruch močového ústrojí 361 15.2. // 13.9.1. Látky k ovlivnění poruch horních cest močových 361 15.2.1. // 13.9.2. Látky k ovlivnění poruch dolních cest močových 361 // / 14. LÉČIVA CHOROB DÝCHACÍHO SYSTÉMU 367 // 14.1. Antiastmatika 367 // 14.1.1. Charakteristika, vznik a vývoj asthma bronchiale 367 // 14.1.2. Základní cíle léčby asthma bronchiale 369 // 14.1.3. Dělení bronchiálního astmatu podle stupně závažnosti 369 // 14.1.4. Lékové formy a způsob aplikace antiastmatik 370 // 14.1.5. Látky snižující zánět a hyperreaktibilitu bronchů 370 // 14.1.6. Bronchodilatancia 372 // 14.1.7. Další farmaka 376 15.3.2. // 14.2. Antitusika 376 15.3.3. // 14.2.1. Antitusika kodeinového typu 377 // 14.2.2. Nekodeinová antitusika 378 // 14.3. Expektorancia 378 // 14.3.1. Mukolytika a Sekretolytika 379 // 14.3.2. Sekretomotorika 380 // 14.3.3. Další expektoračně působící léčiva 380 15.4.1. // 14.4. Další léčiva chorob dýchacího systému 380 // 14.4.1. Surfaktanty 380 // 14.4.2. Dechová stimulancia 380 // 14.4.3. Terapeutické plyny 381 // 15. LÉČIVA OVLIVŇUJÍCÍ FUNKCI ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ 383 - E. Hadašová, J. Jezdinský // 15.1. Endokrinní pankreas a kontrola glykémie E. Hadašová 384 // Diabetes mellitus 384 // Léčiva používaná u diabetů 385 //
Ostatní pankreatické hormony 396 // Látky ovlivňující funkci hypofýzy 398 // Hypothalamické hormony 399 // Hormony adenohypofýzy 401 // Hormony zadního laloku hypofýzy 405 // Hormony kůry nadledvin 407 // Poruchy syntézy adrenálních steroidů 408 // Glukokortikoidy 408 // Mineralokortikoidy 414 // Antagonisté adrenokortikoidních hormonů 415 // Hormony štítné žlázy a látky ovlivňující funkci štítné žlázy 416 // Hormony štítné žlázy 416 // Poruchy funkce štítné žlázy 418 // 15.4.3. Léčiva používaná u hyperthyreózy 419 // 15.4.4. Léčiva používaná u hypothyreózy 421 // 15.5. Obezita 422 // 15.6. Látky ovlivňující reprodukční orgány 424 // 15.6.1. Přehled látek ovlivňujících funkci reprodukčních orgánů 425 // 15.6.2. Ženské pohlavní hormony 426 // 15.6.2.1. Hormonální kontrola reprodukčního systému ženy 426 // 15.6.2.2. Léčiva používaná pro hormonální antikoncepci - hormonální kontraceptiva 436 // 15.6.2.3. Léčiva používaná pro hormonální substituční terapii v menopauze 443 // 15.6.3. Mužské pohlavní hormony, anabolické steroidy a antiandrogeny 446 // 15.6.3.1. Hormonální kontrola reprodukčního systému muže 446 // 15.6.3.2. Medikamentózní antikoncepce u mužů 452 // 15.6.4. Uterotonika a tokolytika 452 // 15.6.4.1. Uterotonika 453 // 15.6.4.2. Tokolytika 455 // 15.7. Vitaminy a hormony ovlivňující kostní homeostázu 456 // 15.7.1. Regulace homeostázy minerálů v kostech 456 // 15.7.2. Poruchy homeostázy minerálů v kostech 459 // 16. CHEMOTERAPIE MIKROBIÁLNÍCH, VIROVÝCH, PARAZITÁRNÍCH A NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ 465 - J. Švihovec, T Sechser, O. Nyč, Z. Fendrich, J. Martínková // 16.1. Molekulární základy antibakteriální chemoterapie 465 // 16.2. Antibakteriální látky 466 // 16.2.1. Penicihny 468 // 16.2.2. Cefalosporiny 473 //
16.2.3. Novější ß-laktamová antibiotika 479 // 16.2.4. Amfenikoly 481 // 16.2.5. Tetracyklíny 481 // 16.2.6. Makrolidy a příbuzná antibiotika 483 // 16.2.7. Linkosaminy 487 // 16.2.8. Aminoglykosidy 489 // 16.2.9. Glykopeptidy 492 // 16.2.10. Ostaní antibiotika 494 // 16.2.11. Antibiotika pro lokální podání 495 // 16.2.12. Antituberkulotika 495 // 16.2.13. Sulfonamidy 498 // 16.2.14. Chinolonová chemoterapeutika 500 // 16.2.15. Imidazoly 504 // 16.2.16. Ostatní chemoterapeutika 504 // 16.3. Antimykotika 506 // 16.3.1. Polyenová antimykotika 506 // 16.3.2. Antimetabolity 507 // 16.3.3. Azolová antimykotika 508 // 16.3.4. Ostatní antimykotika 512 // 16.4. Antivirová chemoterapie // a chemoterapie HIV 514 // 16.4.1. Látky používané proti herpetickým virům 516 // 16.4.2. Látky používané proti virům chřipky 519 // 16.4.3. Další antivirové látky a mediátory imunitní odpovědi 521 // 16.4.4. Látky proti HIV a retrovirová antivirotika 523 // 16.5 Antiprotozoální látky // 16.5.1. Intestinální a vaginální protozoální infekce 527 // 16.5.2. Krevní a tkáňové protozoální infekce 528 // 16.5.3. Malárie - vývoj parazita a vznik onemocnění 530 // 16.6. Antihelmintika 536 // 16.6.1. Helmintózy a jejich terapie 536 // 16.6.2. Anticestodika 537 // 16.6.3. Antinematodika 538 // 16.6.4. Antitrematodika 540 // 16.7. Chemoterapie nádorových onemocnění 541 // 16.7.1. Základní principy antitumorózní (cytostatické) léčby 542 // 16.7.2. Alkylující a příbuzné látky 546 // 16.7.3. Antimetabolity 547 // 16.7.4. Rostlinné alkaloidy 551 // 16.7.6. Steroidní hormony 553 // 16.7.7. Ostatní cytostatika 554 // 16.7.8. Cílená léčba v onkologii 554 // 16.7.9. Časté projevy orgánové toxicity cytostatik 555 //
17. SPECIÁLNÍ KAPITOLY 559 - N. Gaier, H. Farghali, J. Jezdinský, E. Kmoníčková, Z. Zídek, P. Svozílková, D. Lincová // 17.1. Genová terapie 559 // 17.1.1. Principy a cíle genové terapie 559 // 17.1.2. Technika genového transferu a možnosti transkriptasy 524 // 17.1.3. Možná uplatnění genového transferu 563 // 17.1.4. Bezpečnost a etika genové terapie 565 // 17.1.5. Perspektivy genové terapie 565 // 17.2. Imunofarmakologie 566 // 17.2.1. Nástin imunitní odpovědi 567 // 17.2.2. Imunokompetenční testy 567 // 17.2.3. Farmakologická imunosuprese 567 // 17.2.4. Farmakologická imunostimulancia 572 // 17.2.5. Cytokiny 573 // 17.2.6. Nežádoucí imunologické reakce na léky 574 // 17.3. Apoptóza, význam a možnosti // 17.3.1. Apoptóza jako aktivní forma buněčné smrti 576 // 17.3.2. Hlavní dráhy spouštějící apoptózu 577 // 17.3.3. Patofýziologické důsledky apoptózy 578 // 17.3.4. Možnosti farmakologického ovlivnění apoptózy 579 // 17.4. Farmakoterapie v oftalmologii 581 // 17.4.1. Léčba infekčních onemocnění oka 582 // 17.4.2. Látky ovlivňující vegetativní nervový // 17.4.3. Imunomodulační látky v oftalmologii 585 // 17.4.4. Antialergika v oftalmologii 586 // 17.4.5. Látky používané v chirurgii oka 587 // 17.4.6. Látky používané v diagnostice očních onemocnění 587 // 16.7.5. Antibiotika 552 17.4.7. Anestetika v oftalmologii 587 // 17.4.8. Vitaminy, umělé slzy a látky s epitelizačním účinkem 588 // 17.5. Vitaminy a látky užívané lokálně 588 // 17.5.1. Vitaminy 588 // 17.5.2. Látky užívané lokálně 592 // 17.6. Léky v těhotenství a laktaci, zvláštnosti farmakoterapie u dětí a ve stáři 597 // 17.6.1. Léky a těhotenství 598 // 17.6.2. Léky a kojení 602 // 17.6.3. Farmakoterapie u dětí 604 // 17.6.4. Farmakoterapie ve stáří 605 //
17.7. Systémová enzymoterapie 606 // 17.7.1. Principy systémové enzymoterapie 607 // 17.7.2. Proteolytické enzymy 608 // 17.7.3. Farmakokinetika enzymů 609 // 17.7.4. Farmakodynamické účinky 610 // 17.7.5. Nežádoucí účinky 611 // 17.7.6. Klinické použití 611 // 18. APENDIX: MODELOVÉ STUDIE 615 - O. Černá, J. Martínková, P. Pokorná // Modelová studie č. 1 - Antipyretická léčba u dětí 615 // Modelová studie č. 2 - Farmakoterapie tonzilitidy u dětí 619 // REJSTŘÍK 623
(OCoLC)137330649
cnb001713638

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC