Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 20.07.2016. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(2) Půjčeno:2x 
BK
4., nezměn. vyd.
Praha : Rezek, 2013
291 s. ; 20 cm

ISBN 978-80-86207-35-3 (brož.)
antická starověká řečtina
Přeloženo z řečtiny
Obsahuje bibliografické odkazy
001417257
OBSAH // Úvod (Antonín Kříž) // KNIHA PRVNÍ // Předmět a povaha etiky. Blaženost. Roztřídění ctností // 1. Stupnice účelů. Nejvyšší dobro. Etika je druhem nauky o obci. O posluchači nauky politické // 2. Nejvyšším dobrem je blaženost. Etika je vědou o konečném cíli člověkově. Analytická metoda etiky // 3. Různé názory o blaženosti // 4. Platónův názor. Kritika Platónovy ideje dobra. Pýthágorovci. Speusippos // 5. Názor Aristotelův. Blaženost jako cíl jednání je něčím dokonalým a soběstačným // 6. Výměr blaženosti. Blaženost je v ctnostné činnosti // 7. Povaha mravních zásad. V etice nelze žádat naprosté přesnosti. Důležitost počátků (principů) // 8. Rozdělení dober na zevnější, tělesná a duševní. Účel pro člověka je ve skupině dober duševních // 9. Odůvodnění pojmu blaženosti. Názory vynikajících mužů // 10. Blaženost je v činnosti. Blaženost není darem náhody, je vlastním dílem člověkovým // 11. Nutnost života k blaženosti. Blaženost je něco stálého // 12. Blaženost je něčím dokonalým a je hodna cti // 13. Blaženost je v ctnosti. Složky duše // a roztřídění ctností na rozumové a mravní //
KNIHA DRUHÁ // Původ a výměr mravních ctností // 1. Mravní ctnost, přirozenost a zvyk. Ctností se nabývá činností // 2. Poměr ctnosti a jednání. Ctnost zaniká nadbytkem a nedostatkem. Vztah ctnosti k pocitům libosti a nelibosti, spojených s výkony // 3. Vznik ctnosti z ctnostného jednání // 4. Podstata ctnosti. Ctnost je duševním stavem (hexis, habitus) // 5. Ctnost je štědrostí. Její podstata je v pravém středu, nadbytek a nedostatek je špatností // 6. Určení středu u jednotlivých ctností // 7. Výčet mravních ctností // 8. Úvaha o protivách mravních ctností. Poměr ctnosti a špatnosti // 9. Pravidla pro hledání středu. Nalézti střed je nesnadno //
KNIHA TŘETÍ Záměrná volba. // Jednotlivé mravní ctnosti a jejich protivy // 1. Dobrovolnost a donucení. V dobrovolnosti je předpoklad ctnosti. Jednání nedobrovolné. Výměr donucení // 2. Jednání z nevědomosti. Co se koná z nevědomosti. Lítost při skutcích z nevědomosti // 3. Výměr dobrovolnosti. Poměr dobrovolnosti k vznětlivosti // 4. Záměrná volba neboli rozhodnutí (liberum arbitrium). Poměr záměrné volby k dobrovolnosti, žádosti, vznětlivosti, vůli a mínění. Podstata záměrné volby je v rozvaze // 5. Rozvaha a záměrná volba. Podstata a předmět rozvahy. Rozvaha předchází záměrnou volbu. Předmětem rozvahy jsou prostředky k cíli. Výměr rozvahy // 6. Vztah vůle k účelu. Dobro jako cíl je předmětem chtění. Ctnostný člověk je měřítkem // 7. Svoboda v jednání. Dobrovolnost u ctností a špatností. Neznalost neomlouvá špatnosti. Dobrá přirozenost. Sebeurčení. Důležitost počátku jednání pro utváření duševních stavů // 8. Shrnutí a závěr povšechné etiky // 9. Jednotlivé ctnosti a špatnosti. Pojem statečnosti // 10. Nerozvážná smělost. Zbabělost // 11. Sebevražda. Druhy statečnosti: statečnost občanská, zkušenost v jednotlivostech, jednání ze vznětlivosti, jednání v dobré naději, statečnost z neznalosti // 12. Další určení pojmu statečnosti. Statečnost je spojena spíše s nepříjemností // 13. Uměřenost. Nevázanost. Uměřenost patří nerozumné složce duše, projevuje se v rozkoších tělesných. Chování nevázaného člověka. Žádosti přirozené a získané // 14. Bezcitovost. Znaky uměřeného človéka. Neradovati se z některých smyslových pocitů není lidské // 15. Poměr nevázanosti a zbabělosti k dobrovolnosti. Neukázněnost = nevázanost //
KNIHA ČTVRTÁ Další pojednáni o mravních ctnostech a špatnostech // 1. Štědrost. Marnotratnost, lakomství // 2. Povaha štědrého člověka. Jak a kdy se štědrost projevuje. Štědrost se posuzuje dle smýšlení // 3. Povaha marnotratníka a lakomce. Marnotratník je lepší než lakomec. Způsoby lakomství // 4. Velkorysost. Malichernost, nevkus, okázalost. Poměr velkorysosti k štědrosti // 5. Osvědčování velkorysého člověka. Obětavé vynakládání pro obecné dobro // 6. Okázalost a malichernost, protivy velkorysosti // 7. Velkomyslnost. Nadutost, malomyslnost. Pojem a předmět velkomyslnosti // 8. Povaha velkomyslného člověka // 9. Chování člověka malomyslného a nadutého // 10. Smysl pro čest. Vztah k velkomyslnosti. Ctižádost a její nedostatek // 11. Klidnost a její nadbytek hněvivost. Prchlost, roztrpčenost (zatrpklost), popudlivost // 12. Ctnosti a špatnosti v obcování s lidmi. Člověk lichotivý, nevrlý, svárlivý, pochlebník. Bezejmenný střed se podobá přátelství // 13. Pravdivost a její protivy záludnost a chlubnost. Lež a pravdomluvnost, chování chlubného a záludného člověka // 14. Chování při společenském styku a zábavě. Překročení míry v žertu: šašek, hrubec. Lidé mrzutí a příkří, obratný společník. Způsobnost // 15. Pojem studu. Stud není ještě ctností, je to spíše cit než stav. Vznik stydlivosti ze špatného jednání. Nestoudnost //
KNIHA PÁTÁ // Spravedlnost a právo // 1. Pojem spravedlnosti. Předběžné poznámky // 2. Významy spravedlnosti. Spravedlivý člověk dbá zákonů a šetří rovnosti. Právo je zákonnost a rovnost // 3. Spravedlnost celá (legalita) // 4. Spravedlnost částečná (etická) // 5. Částečná spravedlnost rozdílecí a opravná // 6. Spravedlnost rozdílecí (distributivní). Rozděluje dle hodnoty a úměry // 7. Spravedlnost opravná (komutativní). Je středem mezi ztrátou a ziskem. Počínání soudce při porušení práva // 8. Odveta. Dobrovolné výměny. Peníze. // Odveta není totožná se spravedlností. Pojem a znázornění odplaty. Peníze měnou potřeby // 9. Určení středu u spravedlnosti. Spravedlnost je sřed při rozdělování // 10. Různé druhy práva. Právo občanské (politické). Právo pána nad otroky, otce nad dětmi. Právo hospodářské. Občanské právo přirozené a zákonné. Dobrovolnost, pochybeni s nevědomosti. Rozdíl mezi křivdou a bezprávím. Rozdíl mezi člověkem spravedlivým a nespravedlivým // 11. Pojmy „křivdu snášet“ a „křivdu činiti“. Dobrovolně křivdu snášeti je nemožno // 12. Úvaha o nespravedlivém jednání // 13. Nesnadnost spravedlivého jednání // 14. Pojem slušnosti (epikie). Je opravou zákonného práva // 15. Spravedlnost a nespravedlnost k sobě samému. Sebevrah křivdí obci. Horší je křivditi než křivdu snášeti //
KNIHA ŠESTÁ Ctnosti rozumové // 1. Pojem správného úsudku // 2. Podnět rozumových ctností. Poznávací a usuzovací stránka duše rozumové. Počátky jednání a pravdy. Poměr záměrné volby a rozumu // 3. Výčet rozumových ctností. Vědění // 4. Umění. Rozdíl mezi tvořením a jednáním // 5. Rozumnost // 6. Rozumění. Předmětem rozumění jsou počátky (principy) // 7. Moudrost. Moudrost je nad nauku politickou a rozumnost. V moudrosti je určení člověka // 8. Další vymezení rozumnosti // 9. Rozdíl rozumnosti od vědění a rozumění. Předmětem rozumnosti jsou jednotliviny. Rozumnost není věděním a je v protikladu k rozumění // 10. Rozvážnost. Pojem rozvahy 145 // 11. Chápání a uznání. Rozdíl chápání od rozumnosti 146 // 12. Poměr chápání, uznání a rozumnosti k rozumění 147 // 13. Rozumnost a moudrost, vlastní ctnosti rozumové. Význam rozumnosti a moudrosti. Dovednost. Vztah rozumových ctností k mravním. // Nesprávnost Sokratova mínění o ctnosti 148 //
KNIHA SEDMÁ // Zdrželivost a nezdrželivost. Názory o rozkoši // 1. Rozvrh látky 153 // 2. Zdrželivost, otužilost a jejich protivy. Názory o nezdrželivosti 154 // 3. Některé nesnáze v otázce o zdrželivosti 155 // 4. Řešení otázky o zdrželivosti 157 // 5. Vědění a nezdrželivost. Prudká hnutí matou správný úsudek. Proč je člověk nezdrželivý 158 // 6. Nezdrželivost naprostá a částečná. Předměty nezdrželivosti. Zvířecká divokost 160 // 7. Nezdrželivost částečná. Vztah nezdrželivosti k hněvu a žádosti. Srovnání divokosti se špatnosti 163 // 8. Poměr člověka nevázaného a nezdrželivého. Způsoby nezdrželivosti. Člověk nevázaný je neschopen lítosti a je horší než člověk nezdrželivý. Změkčilost a otužilost. Rozmazlenost. Rozpustilost. Unáhlenost a slabost. Lidé prudcí a zuřiví 166 // 9. Rozdíl mezi člověkem nevázaným a nezdrželivým. Nezdrželivý člověk je schopen lítosti a je proti člověku nevázanému vyléčitelný. Člověk výstřední 168 // 10. Zdrželivost a neústupnost. Neústupný člověk se podobá nezdrželivému // 11. Zdrželivost jako střed. Nezdrželivost neslučitelná s rozumností, ale s dovedností. Léčitelné druhy nezdrželivosti // 12. Mylné názory o rozkoši neboli slasti // 13. Vyvrácení nesprávné domněnky o slasti. Slast je jistým dobrem // 14. Spojení ctnostné činnosti se slastí. Spojení blaženosti se slastí. Tělesné rozkoše v míře jsou potřebný // 15. Poměr tělesných rozkoší a duševních slastí. Důvody mylných názorů o rozkoši. Blaženost Boha //
KNIHA OSMÁ Přátelství a jeho druhy. Ústavy // 1. Cena přátelství pro život jednotlivců a obce. Příbuznost přátelství s ctností // 2. Různé názory o podstatě přátelství. Žádá přátelství rovnosti či nerovnosti? Vzájemná přízeň v přátelství // 3. Druhy přátelství. Pohostinnost. Nestálost nedokonalých přátelství, přátelství pro užitek a rozkoš // 4. Dokonalé přátelství // 5. Srovnání druhů přátelství. Nedokonalá přátelství, pro vnější dobra, jsou přátelstvím jen pro podobnost. V dokonalém přátelství není osočení // 6. Nutnost spolužití k přátelství. Kteří lidé jsou neschopni přátelství // 7. Kdy se přátelství uzavírá snadněji. Přívětivost a družnost. Přátelství s mnoha lidmi. Přátelství k lidem, vynikajícím mocí // 8. Slučování jednoho druhu přátelství s jiným. Přátelství při přednosti. Úvaha o rozdílu různých druhů přátelství // 9. Nutnost rovnosti v přátelství. Důsledky, vyplývající z nerovnosti přátel // 10. Podmínky méně dokonalého přátelství mezi nerovnými // 11. Základ přátelství ve společenství. Srovnání přátelství s právem. Přátelství a občanské společenství // 12. Druhy ústav a jejich zhoršené odrůdy. Správné a nesprávné ústavy. Podobnost ústavního poměru v rodině // 13. Podobnost ústav s přátelstvím v rodině. Přátelské svazky v rodině. Přátelství k otroku // 14. Přátelství dle druhu splečenství. Přátelství příbuzenské. O přátelství a lásce v rodině // 15. Neshody mezi přáteli v nedokonalém přátelství. Výčitky v přátelství pro užitek // 16. Spory v přátelství, založeném na převaze. Řešení vztahu mezi nerovnými přáteli //
KNIHA DEVÁTÁ Osvědčování a potřeba přátelství // 1. Udržování přátelství. Neshody v přátelství a vyrovnání // 2. Odplata podle poměru přátel. Střetnutí povinností k více přátelům. Povinnosti k rodičům a k spoluobčanům // 3. Podmínky zrušení přátelství. Počínání při // nerovnosti přátel 207 // 4. Původ a měřítko přátelství. Láska k sobě je základem lásky k příteli a k bližnímu 208 // 5. Pojem přízně. Přízeň není ještě přátelstvím 210 // 6. Pojem svornosti. Svornost je přátelstvím občanským 211 // 7. Prokazování a přijímání dobrodiní. Poměr mezi dárcem a obdarovaným 212 // 8. Řešení pochybnosti o přátelství. Vymezení pravé sebelásky 214 // 9. Blaženost a přátelství. I blažený člověk potřebuje přátel. Sebevědomí. Přítel je druhé já 217 // 10. Pravé přátelství nepřipouští velkého množství přátel 220 // 11. Potřeba přátel ve štěstí i v neštěstí. Míti přátele ve štěstí je krásnější, v neštěstí nutnější. Pravidlo, jak se chovati k příteli ve štěstí a neštěstí 221 // 12. Osvědčování přátelství ve společném žití 222 //
KNIHA DESÁTÁ Význam slasti. Vymezení blaženosti. // Důležitost zákonodárství pro mravný život // 1. Význam slasti a strasti pro výchovu, život a etiku. // Mravní cena citů 225 // 2. Eudoxovo a Platonovo mínění o rozkoši 226 // 3. Aristotelův názor o slasti. Rozkoš není pohybem // ani děním, je celkem 230 // 4. Poměr slasti k činnosti. Slast zdokonaluje činnost 231 // 5. Druhy slastí dle druhu bytostí a jejich činností. Význam slasti pro činnost. Rozmanitost libostí u lidí. Pravá slast je v tom, v čem ji vidí člověk ctnostný 232 // 6. Blaženost jako pravý cíl člověka. Blaženost není ve hře. Hra není cílem života. Pravé lidské štěstí je v ctnostné činnosti 235 // 7. Nejvyšší blaženost je v činnosti rozjímavé (teoretické). Blaženost, válčení a život v obci. Činnost rozumu, poznání pravdy a rozjímání je pro člověka nejvyšší 237 // 8. Poměr blaženosti v uskutečňování mravních ctností a v činnosti rozjímavé. Uskutečňování mravních ctností je závislé na vnějších statcích. Nezávislost činnosti rozjímavé. Rozjímavá // činnost se podobá činnosti Boha 239 // 9. K pravé blaženosti dostačí míra vnějších statků 241 // 10. Obec a zákony slouží mravnému životu, jenž je cílem života v obci. Úvaha nestačí k vytvoření ctností. Výchovná moc zákonů. // Význam zkušenosti v zákonodárství. Úmysl pojednati o životě v obci 243 // Poznámky 249 // Zkratky 289 // Ediční poznámka 291
(OCoLC)505914544
(OCoLC)876340107
cnb002461799

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC