.

0 (hodnocen0 x )

EB

EB

ONLINE

Třetí, doplněné vydání

V Praze : Univertira Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, [2014]

1 online zdroj (316 stran) : ilustrace

ISBN 978-80-246-2607-9 (e-kniha)

ISBN 978-80-246-2597-3 (print)

Tištěná verze: Pelclová, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. Praha : Karolinum, c2014 ISBN 9788024625973

Publikace uvádí charakteristiku jednotlivých skupin nemocí z povolání podle seznamu nemocí z povolání, a nox, které je vyvolávají, dále typy profesionální expozice, etiopatogeneze vzniku onemocnění, patologicko-anatomické nálezy, klinický obraz onemocnění, diferenciální diagnostiku, léčení, posouzení profesionality onemocnění a preventivní opatření. Každá nosologická jednotka je doplněna diagnostickým souhrnem charakteristických znaků a kazuistikou příslušné nemoci z povolání nebo intoxikace.Kromě nemocí z povolání jsou uvedeny také nejčastější intoxikace průmyslovými noxami a dalšími chemickými látkami, léky, návykovými látkami i přírodními toxiny v obdobné struktuře, včetně kazuistik..

Učební text pro 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy

Popsáno podle online zdroje; název z obálky v PDF (ebrary, 9.7.2014)

001420195

Úvod 13 // 1. Profesionální onemocnění (Z. Fenclová, D. Pelclová) 15 // I. I Definice 15 // 1.2 Posuzováni, uznáváni a ukončování nemocí z povoláni 21 // 1.3 Dispenzární péče u osob trpících nemocí z povolání 23 // 1.4 Odškodňování nemoci z povolání 23 // 1.5 Přehled nejčastěji hlášených nemocí z povolání v České republice 24 // 1.6 Pracovní anamnéza (D. Pelclová) 25 // 1.6.1 Orientační anamnestické údaje 26 // 1.6.2 Podrobné anamnestické údaje 27 // 2. Pracovně lékařská péče o zaměstnance (V. Petrik) 29 // 2.1 Dohled nad pracovním prostředím a pracovními podmínkami 29 // 2.1.1 Monitorování expozice chemickým látkám a prachům v pracovním prostředí 30 // 2.1.2 Hodnocení pomoci limitů v pracovním prostředí 30 // 2.1.3 Kategorizace práce a hodnocení zdravotního rizika práce 31 // 2.1.4 Hodnocení pomocí biologických expozičních testů pro chemické látky 32 // 2.1.5 Práce, které vyžaduji zvláštní způsobilost zaměstnance 33 // 2.2 Poskytování poradenství 33 // 2.2.1 Poradenství o bezpečnosti práce 34 // 2.2.2 Hygiena při práci 34 // 2.2.3 Ergonomie, práce s počítačem 35 // 2.2.4 Ochranné pomůcky 36 // 2.2.5 První pomoc 36 // 2.3 Dohled nad zdravím zaměstnanců 36 // 2.3.1 Preventivní prohlídky 37 // 2.3.2 Preventivní programy 40 // 3. Profesionální kožní nemoci z povolání (A. Machovcová) 41 // 3.1 Faktory fyzikální 41 // 3.1.1 Mechanické vlivy 41 // 3.1.2 Tepelné vlivy 41 // 3.1.2.1 Pemiones 41 // 3.1.2.2 Dermatitis reticularis ab igne (erythema caloricum) 42 // 3.1.3 Ionizující záření 42 // 3.1.3.1 Chronická radiodermatilida 42 // 3.1.3.2 Dlaždicobuněčný karcinom (spinaliont) a bazocelulární karcinom (bazaliom) 42 // 3.2 Faktory chemické 42 // 3.2.1 Toxické a irilační účinky 42 //

3.2.1.1 Dermatitis toxica acuta (cautcrisatio. poleptání) 43 // 3.2.1.2 Dermatitis contacta irritative (iritační kontaktní dermatitída) 43 // 3.2.2 Alergogenní účinky 44 // 3.2.2.1 Dermatitis contacta allergica (alergická kontaktní dermatitída) 44 // 3.2.2.2 Airborne typ kontaktní dermatitída 45 // 3.2.2.3 Urticaria contacta (kontaktní kopřivka) 46 // 3.2.2.4 Proteinová kontaktní dermatitída 47 // 3.2.3 Aknegenní a keratoplastické účinky 47 // 3.2.4 Fototoxické a foloalergické účinky 47 // 3.2.4.1 Dermatitis fototoxica 4X // 3.2.4.2 Porfyria cutanea tarda 48 // 3.2.4.3 Dermatitis striata pratensis 48 // 3.2.4.4 Fotoalergická kontaktní dermatitída 48 // 3.1.5 Karcinogenní účinky 48 // 3.3 Faktory biologické profesionální kožní infekční nemoci 48 // 4. Profesionální infekční a parazitární nemoci (Z Fondová) 50 // 4.1 Nejčastější přenosné a parazitární nemoci přenosné z člověka na člověka 51 // 4.1.1 Svrab (scabies) 51 // 4.1.2 Virová hepalitida 52 // 4.1.3 Tuberkulóza 56 // 4.1.4 Varicela-herpes zoster 57 // 4.1.5 HIV 57 // 4.2 Nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo, nebo prostřednictvím přenašečů 57 // 4.3 Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí 58 // 5. Nemoci z fyzikálních faktorů (Z. Fenclová, S. Zakharov, P. Ridzoň) 50 // 5.1 Poruchy sluchu způsobené hlukem 59 // 5.1.1 Akutní akustická traumata 59 // 5.1.2 Profesionální percepční kochleámi nedoslýchavost 60 // 5.2 Poškození ionizujícím zářením (S. Zakharov) 63 // 5.2.1 Účinky deterministické (prahové jisté nenáhodné) 65 // 5.2.1.1 Akutní radiační syndrom (nemoc z ozáření, ARS) 66 // 5.2.1.2 Radiační dermatitída 69 // 5.2.2 Účinky stochastické (bezprahové pravděpodobnostní náhodné) 72 // 5.2.2.1 Genetické změny 72 // 5.2.2.2 Nádorová onemocnění 72 //

5.2.3 Péče o ozářené osoby při radiační nchodě 74 // 5.3 Profesionální onemocnění horních končetin z vibrací 76 // 5.3.1 Sekundární Raynaudův syndrom cév rukou z vibrací 78 // 5.3.2 Nemoci periferních nervů končetin (charakteru ischemických nebo úžinových neuropatií) způsobené vibracemi 81 // 5.3.3 Nemoci kosti a kloubů rukou z vibrací 81 // 5.4 Profesionální onemocnční z přetěžování končetin 83 // 5.4.1 Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů svalů a kloubů z přetěžování končetin 84 // 5.4.1.1 Tendinitidy, tendosynovilidy, lendovaginitidy 84 // 5.4.1.2 lintczopalic (nemoci šlachových ůponů) 86 // 5.4.1.3 Artrózy kloubů z přctčžování končetin 89 // 5.4.2 Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (P. Ridzoň) 89 // 5.4.2.1 Syndrom karpálniho tunelu (SKT) 90 // 5.4.2.2 Léze loketního nervu (nervus ulnaris) v oblasti lokte 92 // 5.4.2.3 Léze n. ulnaris v Guyonově kanálu 93 // 5.4.2.4 Léze n. radialis v oblasti m. supinator (supinátorový syndrom) 95 // 5.4.2.5 Léze n. peroneus 95 // 5.4.2.6 Poškození n. suprascapularis nebo poškození brachíálního plexu 45 // 5.4.3 Nemoci lihových váčku z tlaku (burzitidy) 96 // 5.4.4 Poškození menisku kolenního kloubu 97 // 6. Hlasová námaha - profesní poruchy hlasu z přetížení (Z. Fenclová) 98 // 6.1 Těžké formy hyperkinetické dysfonie uzlíků hlasivek a nedomykavosti hlasivek, těžká fonastenie 98 // 7. Nemoci respiračniho systému (J. Lebedová, P. Klusáčková, D. Pelclová) 100 // 7.1 Pneumokoniózy (J. Lebedová) 100 // 7.1.1 Silikóza plic 100 // 7.1.2 Uhlokopská pneumokonióza 107 // 7.1.3 Onemocnění způsobená azbestem 111 // 7.1.3.1 Nenádorová onemocnění 112 // 7.1.3.2 Nádorová onemocnění 115 //

7.1.4 Onemocnění plic ze svařování 120 // 7.1.5 Onemocnění z tvrdokovů 125 // 7.2 Alergická respirační onemocnění (P. Klusáčková, J. Lebedová) 127 // 7.2.1 Profesionální alergická rinitida 127 // 7.2.2 Profesionální bronchiální astma 133 // 7.2.3 Exogenní alergická alvcolitida (hypersenzitivní pneumonitida) (P. Klusáčková. D. Pelclová) 139 // 7.2.4 Bysinóza 145 // 8. Toxikologie obecná (D. Pelclová, Z. Fenclová, P. Urban) 147 // 8.1 Základní pojmy 147 // 8.1.1 Působení chemických látek 148 // 8.1.1.1 Působení chemické noxy - exogenní faktory 148 // 8.1.1.2 Působení chemické noxy - individuální faktory 148 // 8.1.2 Kinetika 148 // 8.1.2.1 Příjem 149 // 8.1.2.2 Vstřebávání 149 // 8.1.2.3 Distribuce 149 // 8.1.2.4 Metabolismus 150 // 8.1.2.5 Vylučování 150 // 8.1.3 Účinky chemických látek 150 // 8.1.3.1 Toxické účinky 150 // 8.1.3.2 Alergogenní účinky 151 // 8.1.3.3 Mutagenní účinky 151 // 8.1.3.4 Karcinogenní účinky 151 // 8.1.3.5 Teralogenní účinky 151 // 8.2 Posuzování míry expozice 152 // 8.2.1 Hygienické limity pro chemické látky 152 // 8.2.2 Biologické expoziční testy 152 // 8.3 Neurotoxicita (P. Urban) 157 // 8.3.1 Charakteristika neurotoxických účinků 157 // 8.3.1.1 Faktory určující obraz neurotoxického poškození 157 // 8.3.1.2 Věk a genetické faktory 158 // 8.3.1.3 Patofyziologické mechanismy neurotoxicity 158 // 8.3.2 Klinické obrazy ncurotoxického postižení 158 // 8.3.2.1 Toxická encefalopatie 159 // 8.3.2.2 Toxická neuropatie 161 // 8.4 Hepatotoxicita látek 164 // 8.4.1 Pravé hepatotoxické látky (s obligatórní hepatotoxicitou) 165 // 8.4.1.1 Látky působící přímým mechanismem 166 // 8.4.1.2 Látky působící nepřímým mechanismem 166 // 8.4.2 Nepravé hepatotoxické látky (s fakultativní toxicitou) 166 //

8.4.3 Akutní jaterní poškození chemickými látkami 167 // 8.4.4 Chronické jaterní poškození chemickými látkami 168 // 8.5 Nefrotoxicita 168 // 8.5.1 Akutní renální selhání 170 // 8.5.2 Chronické renální poškození 170 // 8.5.3 Nejčastější poškození ledvin chemickými látkami a toxiny hub 171 // 8.5.3.1 Poškození ledvin látkami působícími obstrukční uropatie 171 // 8.5.3.2 Poškození ledvin amatoxiny A. plialloides 171 // 8.5.3.3 Poškození ledvin léky 171 // 8.5.3.4 Poškození ledvin pigmenty (pigmentová nefropatie) 171 // 8.5.3.5 Poškození ledvin pavučincem plyšovým (Cortinarius orellanus) 172 // 8.5.3.6 Poškození ledvin rtutí 172 // 8.5.3.7 Poškození ledvin olovem 172 // 8.5.3.8 Poškození ledvin kadmiem 173 // 8.5.3.9 Poškození ledvin dalšími kovy a metaloidy 173 // 8.5.3.10 Poškození ledvin oxidem křemičitým 173 // 8.5.3.11 Poškození ledvin halogenovanými uhlovodíky 173 // 8.6 Hematotoxicita 174 // 8.6.1 Zkrácení délky života erytrocytu 174 // 8.6.1.1 Oxidativní poškození methemoglobinémie, hemolýza, sulfhemoglobinémie 174 // 8.6.1.2 Porfyrie poškození syntézy hernu 174 // 8.6.1.3 Hemolýza způsobená těžkými kovy 175 // 8.6.2 Poškození způsobující snížení saturace kyslíkem 176 // 8.6.3 Poškození tvorby a morfologie krevních elementů 176 // 8.6.3.1 Aplaslická anémie 176 // 8.6.3.2 Myclodysplastické syndromy 176 // 8.6.3.3 Mnohočetný myclom 176 // 8.6.3.4 Poškození cytostatiky 176 // 8.7 Akutní inhalační poškození chemickými látkami i 76 // 8.7.1 Poškození plyny a parami 177 // 8.7.1.1 Látky dobře rozpustné ve vodč 177 // 8.7.1.2. Látky špatně rozpustné ve vodě 179 // 8.7.1.3 Uhlovodíky alifatické, ropné deriváty 181 // 8.7.2 Poškození toxickými kovy a metaloidy 182 // 8.7.2.1 Horečka z kovů, horečka svářečů, slévačů 182 //

8.7.2.2 Iritativní poškození kovy 182 // 8.8 Obecné zásady léčení otrav 183 // 8.8.1 Primární eliminace toxické látky (dekontaminace) 185 // 8.8.1.1 Dekontaminace kůže a sliznic 185 // 8.8.1.2 Dekontaminace oči 186 // 8.8.1.3 Opatření při inhalační expozici 186 // 8.8.1.4 Dekontaminace při perorální otravě 186 // 8.8.2 Symptomatická podpůrná léčba 188 // 8.8.3 Antidota 188 // 8.8.4 Aktivní uhlí 188 // 8.8.5 Sekundární eliminační metody 191 // 8.8.5.1 Forsírovaná diuréza 192 // 8.8.5.2 Změna pH moče 192 // 8.8.5.3 Lipidové emulze 192 // 8.5.5.4 Eliminační metody 192 // 8.9 Profesionální tumory (Z. Fenclová) 193 // 8.9.1 Typy karcinogenů 194 // 8.9.1.1 Genotoxické chemické karcinogeny 194 // 8.9.1.2 Epigenetické (negenotoxické) chemické karcinogeny 194 // 8.9.1.3 Kompletní chemické karcinogeny 194 // 8.9.2 Klasifikace karcinogenů 195 // 8.9.3 Vybrané chemické karcinogeny skupiny I podle IARC 196 // 8.9.3.1 Benzen 196 // 8.9.3.2 Vinylchlorid monomer. VCM 197 // 8.9.3.3 Aromatické aminy 197 // 8.9.3.4 Koksárenské plyny a polycyklické aromatické uhlovodíky 198 // 8.9.3.5 Prach ze dřeva 198 // 8.9.3.6 Azbest 199 // 8.9.3.7 Volný krystalický SiO2 199 // 8.9.4 Fyzikální karcinogény 199 // 8.9.4.1 Ionizující záření 199 // 8.9.4.2 UV záření (sluneční záření) 199 // 8.9.5 Biologické karcinogény 199 // 8.9.6 Vyšetření exponovaných osob 199 // 8.9.7 Posouzení profesionality 200 // 8.9.8 Speciální preventivní opatření 201 // 9. Toxikologie průmyslových látek (D. Pelclová. S. Zakharov) 203 // 9.1 Kovy a metaloidy 203 // 9.1.1 Olovo a jeho sloučeniny 203 // 9.1.1.1 Olovo a jeho anorganické sloučeniny 203 // 9.1.1.2 Organické sloučeniny olova (tetraetylolovo) 207 // 9.1.2 Rtuť a jeji sloučeniny 208 // 9.1.2.1 Rtuť a jeji anorganické sloučeniny 208 //

9.1.2.2 Organické sloučeniny rtuti 211 // 9.1.3 Kadmium 212 // 9.1.4 Arzén 214 // 9.1.5 Mangan 215 // 9.1.6 Vanad 217 // 9.1.7 Fosfor 218 // 9.1.8 Thalium 219 // 9.2 Kyseliny 222 // 9.3 Louhy 224 // 9.4 Organická rozpouštědla 226 // 9.4.1 Obecné vlastnosti organických rozpouštědel 226 // 9.4.1.1 Charakteristika organických rozpouštědel 226 // 9.4.1.2 Rozdílení podle toxicity 227 // 9.4.1.3 Účinky organických rozpouštědel 227 // 9.4.1.4 Léčení otrav organickými rozpouštědly 229 // 9.4.2 Aromatické uhlovodíky 230 // 9.4.3 Chlorované uhlovodíky 232 // 9.4.3.1 Trichloretylen, perchloretylen (tetrachloretylen) rozpouštědla s nižší toxicitou 232 // 9.4.3.2 Tetrachlormetan (CCl4), chloroform (CHCl3, trichlometan), dichlormetan (CH2Cl2, metylenchlorid), monochlormetan (CH3Cl metylchlorid), dichloretan rozpouštědla s vysokou toxicitou 233 // 9.4.4 Rozpouštědla rafinovaná z ropy 235 // 9.4.5 Sírouhlík (CS2, sulfid uhličitý) 237 // 9.4.6 Alkoholy 238 // 9.4.6.1 Etylalkohol, isopropylalkohol, cyklohexanol 238 // 9.4.6.2 Metylalkohol (S. Zakharov) 241 // 9.4.7 Olykoly 242 // 9.5 Pesticidy 244 // 9.5.1 Insekticidy 244 // 9.5.1.1 Organochlorované insekticidy 244 // 9.5.1.2 Organofosforové insekticidy organofosfáty 245 // 9.5.1.3 Karbamátové insekticidy 247 // 9.5.1.4 Pyretrové insekticidy 248 // 9.5.2 Herbicidy 250 // 9.5.2.1 Deriváty chlorfenoxyoctových kyselin 250 // 9.5.2.2 Dipyridilové herbicidy 251 // 9.5.2.3 Roundup a glyfosate 252 // 9.5.3 Moluskocidy 254 // 9.5.3.1 Metaldehyd (Vanish Slug Pelets) 254 // 9.5.4 Rodenticidy 254 // 9.5.4.1 Antikoagulancia 254 // 9.6 Methemoglobinizujici látky 255 // 9.6.1 Aromatické aminy (skupina-NH2) 255 // 9.6.2 Aromatické nitrosloučeniny (skupina NO,) 258 // 9.6.3 Dusičné a dusité estery glycerinu a příbuzných látek 260 // 9.6.4 Dusitany (nitrity, skupina NO2) 261 //

9.6.5 Dusičnany (nitráty, skupina NO3) 261 // 9.6.6 Chlorečnany 261 // 9.6.7 Léky 262 // 9.7 Kyanové sloučeniny 262 // 9.8 Plyny 266 // 9.8.1 Plyny způsobující dušení prostým vytěsněním kyslíku z ovzduší 266 // 9.8.2 Plyny zasahující do transportu a utilizace kyslíku 267 // 9.8.2.1 Oxid uhelnatý (CO) 267 // 9.8.2.2 Sirovodík (sulfan) 269 // 9.8.2.3 Kyanovodík 271 // 9.8.3 Plyny působící podráždění dýchacích cest a plic 271 // 9.8.4 Plyny působící alergogenními mechanismy 271 // 9.8.5 Plyny působící toxicky bez zásahu do přenosu kyslíku 271 // 9.8.5.1 Vinylchlorid monomer (VCM, chloretylen) 271 // 9.8.5.2 Arzenovodík (AsH3) 273 // 9.8.5.3 Fosforovodík (PH3) 273 // 9.9 Dioxiny 273 // 9.10 Průmyslové přípravky 274 // 9.10.1 Čisticí přípravky a detergenty 276 // 9.10.1.1 Anionaktivní a neionogenní detergenty 277 // 9.10.1.2 Kationaktivní detergenty 277 // 9.10.1.3 Korozívní látky 277 // 9.10.1.4 Enzymy 278 // 10. Toxikologie ostatních látek (D. Pelclová, S. Zakharov) 279 // 10.1 Nejčastčjší intoxikace léky 279 // 10.1.1 Benzodiazepiny 281 // 10.1.2 Antidepresiva (thymoleptika) 281 // 10.1.2.1 Tricyklická antidepresiva (TCA) antidepresiva I. generace 281 // 10.1.2.2 Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a serotoninový syndrom 282 // 10.1.3 Nesteroidní antirevmatika 284 // 10.1.4 Neuroleptika 285 // 10.1.5 Paracetamol (acetaminofen) 286 // 10.1.6 Teofylin 288 // 10.1.7 Betablokátory (blokátory adrenergních beta-receptorů) 289 // 10.1.8 Antagonisté kalcia (blokátory kalciových kanálů) 290 // 10.1.9 АСЕ inhibitory (inhibitory angiolensin-konvertujícího enzymu) a inhibitory angiotensinového receptoru (AT,) 291 // 10.2 Intoxikace psychoaktivnimi látkami (S. Zakharov) 292 // 10.2.1 Látky s psychoslimulačním účinkem 292 // 10.2.1.1 Skupina amfetaminů 292 //

10.2.1.2 Kokain a analogy (lokální anestetika) 293 // 10.2.1.3 Empatogeny/entaktogeny 294 // 10.2.2 Látky s halucinogenním účinkem 296 // 10.2.2.1 Psychedelika („klasické halucinogcny“) 296 // 10.2.2.2 Delirianty 297 // 10.2.2.3 Disociativa (ketamin, fencyklidin, methoxetamin, methoxydin, 3-methoxy-fencyklidin, dextrometorfan) 300 // 10.2.3 Opiáty a opioidy (morfin, heroin, kodcin, lentanyl, methadon, trantadol) 301 // 10.2.4 Agonislé kanabinoidních receptorů marihuana a hašiš 302 // 10.2.5 Sedativa (gama-hydroxymáselná kyselina, gama-butyrolakton, gama-valcrolakton, 1,4-butandiol) 203 // 10.3 Intoxikace rostlinami 205 // 10.3.1 Pokojové rostliny Dieffenbachie 305 // 10.3.2 Rostliny rostoucí v přírodě 306 // 10.3.2.1 Plody bobule rostlin 306 // 10.3.2.2 Bolševník velkolepý (Heracleum giganteum) 307 // 10.4 Intoxikace houbami 207 // 10.4.1 Faloidní hepatorenální syndrom cyklopeptidový 207 // 10.4.2 Mykoatropinový neurotoxický syndrom 209 // 10.4.3 Nefrotoxický syndrom 309 // 10.4.4 Muskarinový syndrom 210 // 10.4.5 Psychotropní psiloeybinový syndrom 210 // 10.4.6 Antabusový syndrom 210 // 10.4.7 Gastroenteritický syndrom 210 // 10.5 Intoxikace hady 211 // 10.5.1 Intoxikace zmijí 211 // Literatura 212

(OCoLC)884588697

(EBRY)ebr10887133

(YANK)11951334

(EBSC)862159