.

0 (hodnocen0 x )

(5.2) Půjčeno:31x 

BK

Vyd. 1.

Praha : Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2014

xxx, 1119 s. : il. (převážně barev.) ; 30 cm

ISBN 978-80-7080-872-6 (váz.)

angličtina

Přeloženo z angličtiny

Dotisk 2022

Obsahuje bibliografie a rejstřík

001421260

1. Základní představy: atomy 1 // 1.1 Úvod 1 // 1.1.1 Anorganická chemie: to není izolované odvětví chemie 1 // 1.1.2 Cíle kapitol 1 a 2 I // 1.2 Základní částice atomu I // 1.3 Atomově číslo, nukleonové číslo a izotopy 2 // 1.3.1 Nuklidy, atomové číslo a nukleonové číslo 2 // 1.3.2 Relativní atomová hmotnost 2 // 1.3.3 Izotopy 2 // 1.4 Úspěchy klasické kvantové teorie 3 // 1.4.1 Některé důležité úspěchy klasické kvantové teorie 4 // 1.4.2 Bohrova teorie atomového spektra vodíku 4 // 1.5 Úvod do vlnové mechaniky 6 // 1.5.1 Vlnová podstata elektronů 6 // 1.5.2 Princip neurčitosti 6 // 1.5.3 Schrödingerova vlnová rovnice 7 // 1.6 Atomové orbitaly 9 // 1.6.1 Kvantová čísla n, l a m1 9 // 1.6.2 Radiální část vlnové funkce R(r) 10 // 1.6.3 Radiální distribuční funkce. 4πr2 R(r)2 11 // 1.6.4 Angulární část vlnové funkce A(θφ) 12 // 1.6.5 Energie orbitalů v částicích vodíkového typu 13 // 1.6.6 Velikost orbitalů 14 // 1.6.7 Spinové kvantové číslo a magnetické spinové kvantové číslo 14 // 1.6.8 Základní stav atomu vodíku 16 // 1.7 Víceelektronové atomy 16 // 1.7.1 Atom helia: dva elektrony 16 // 1.7.2 Elektronové konfigurace základního stavu: experimentální data 17 // 1.73 Průnik a stínění 19 // 1.8 Periodická tabulka 20 // 1.9 Výstavbový princip 22 // 1.9.1 Elektronové konfigurace základního stavu 22 // 1.92 Valenční a vnitřní elektrony 23 // 1.9.3 Grafické znázornění elektronových konfigurací 23 // 1.10 Ionizační energie a elektronová afinita 24 // 1.10.1 Ionizační energie 24 // 1.10.2 Elektronová afinita 26 // Základní pojmy 26 // Literatura 27 // Úlohy 27 // 2. Základní představy: molekuly 30 // 2.1 Modely chemické vazby: úvod 30 // 2.1.1 Historický přehled 30 // 2.1.2 Lewisovy elektronové strukturní vzorce 30 // 2.2 Homonukleámí dvouatomové molekuly: teorie valenční vazby (VB) 31 //

2.2.1 Co znamená pojem homonukleární? 31 // 2.2.2 Délka kovalentní vazby, kovalentní poloměr a van der Waalsův poloměr 31 // 2.2.3 Model valenční vazby (VB) pro molekulu H2 32 // 2.2.4 Aplikace teorie valenční vazby (VB) na molekuly F2, O2 a N2 33 // 2.3 Homonukleární dvouatomové molekuly: teorie molekulových orbitalů (MO) 34 // 2.3.1 Přehled modelu MO 34 // 2.3.2 Aplikace teorie molekulových orbitalů na molekulu H2 34 // 2.3.3 Vazba v molekulách He2, Li2 a Be 2 36 // 2.3.4 Vazba v molekulách F2 a O2 38 // 2.3.5 Co se stane, je-li energetický rozdíl s-p malý? 39 // 2.4 Oktetové pravidlo a izoelektronové částice 41 // 2.4.1 Oktetové pravidlo: prvky první řady bloku p 41 // 2.42 Izoelektronový princip 41 // 2.4.3 Oktetové pravidlo: těžší prvky bloku p 42 // 2.5 Hodnoty elektronegativit 43 // 2.6 Dipólový moment 46 // 2.6.1 Polární dvouatomové molekuly 46 // 2.6.2 Dipólový moment víceatomových molekul 46 // 2.7 Teorie MO: heteronukleární dvouatomové molekuly 47 // 2.7.1 Které interakce orbitalů jsou účinné? 47 // 2.8 Tvar molekul a metoda VSEPR 51 // 2.8.1 Metoda odpuzováni elektronových párů valenční sféry (VSEPR) 51 // 2.82 Struktury odvozené od trigonální bipyramidy 54 // 2.8.3 Omezeni metody VSEPR 54 // 2.9 Tvar molekul: stereoizomerie 55 // 2.9.1 Tetragonálně planární (čtvercové) částice 55 // 2.9.2 Oktaedrické částice 55 // 2.9.3 Částice tvaru trigonálni bipyramidy 55 // 2.9.4 Dvojné vazby 56 // Základní pojmy 56 // Literatura 56 // Úlohy 57 // 3. Úvod do molekulové symetrie 59 // 3.1 Úvod 59 // 3.2 Operace symetrie a prvky symetrie 59 // 3.2.1 Rotace okolo n-četné osy symetrie 59 // 3.2.2 Zrcadleni (reflexe) v rovině symetrie 60 // 3.2.3 Promítnuti přes střed symetrie (inverze) 61 // 3.2.4 Rotace okolo osy symetrie s následným zrcadlením v rovině symetrie kolmé na tuto osu (rotační reflexe) 62 // 3.3.3 Sekvence operaci symetrie 63 //

3.4 Bodové grupy 64 // 3.4.1 Bodová grupa Cl 65 // 3.42 Bodová grupa Cxv 65 // 3.4.3 Bodová grupa Dxh 65 // 3.4.4 Bodové grupy Td, Oh a Ih 65 // 3.4.5 Určení bodové grupy molekuly nebo molekulového iontu 66 // 3.5 Tabulky charakterů 68 // 3.6 Proč potřebujeme určit prvky symetrie? 69 // 3.7 Vibrační spektroskopie 69 // 3.7.1 Kolik vibračních módů má molekula? 70 // 3.72 Výběrová pravidla pro vibrace aktivní v infračervené a Ramanově spektroskopii 70 // 3.7.3 Lineární (Dxh nebo Cm) a lomené (C2v) tříatomové molekuly 71 // 3.7.4 Lomené molekuly XY2: využití tabulky charakterů C2v 72 // 3.7.5 Molekuly XY3 se symetrií D3h 74 // 3.7.6 Molekuly XY3 se symetrií C3v 75 // 3.7.7 Molekuly XY4 se symetrií Td nebo D4h 76 // 3.7.8 Molekuly XY6 se symetrií Oh 77 // 3.7.9 Karbonylové komplexy kovů, M(CO)n 77 // 3.7.10 Karbonylové komplexy kovů, M(CO)6-nXn 78 // 3.7.11 Spektroskopické pozorovaní absorpcí v infračervené oblasti 79 // 3.8 Chirálni molekuly 80 // Základní pojmy 80 // Literatura 80 // Úlohy 80 // 4. Experimentální metody 83 // 4.1 Úvod 83 // 4.2 Metody separace a čistení látek 83 // 4.2.1 Plynová chromatografie 84 // 4.2.2 Kapalinová chromatografie 84 // 4.2.3 Vysokoúčinná kapalinová chromatografie 84 // 4.2.4 Rekrystalizace 86 // 4.3 Elementární analýza 86 // 4.3.1 Spalovací analýza CHN 86 // 4.3.2 Atomová absorpční spektroskopie (AAS) 86 // 4.4 Termogravimetrie 88 // 4.5 Hmotnostní spektrometrie 89 // 4.5.1 Hmotnostní spektrometrie s elektronovou ionizací (El) 89 // 4.5.2 Hmotnostní spektrometrie s bombardováním rychlými atomy (FAB) 90 // 4.5.3 Hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF 91 // 4.5.4 Hmotnostní spektrometrie s ionizaci elektrosprejem (ESI) 92 // 4.6 Infračervená a Ramanova spektroskopie 93 // 4.6.1 Energie a vlnočty vibrací molekul 94 //

4.6.2 Infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací (FT-IR) a příprava vzorků k měření 94 // 4.6.3 Absorpce důležité pro charakterizaci látek 95 // 4.6.4 Izotopová výměna deuterium/vodík 97 // 4.6.5 Ramanova spektroskopie 98 // 4.7 Elektronová spektroskopie 98 // 4.7.1 Absorpční spektroskopie UV-VIS 99 // 4.7.2 Typy absorpcí 100 // 4.7.3 Absorbance a Lambertův-Beerův zákon 100 // 4.7.4 Emisní spektroskopie 102 // 4.8 Nukleární magnetická rezonanční spektroskopie (NMR) 102 // 4.8.1 Jádra aktivní v NMR a zastoupení izotopů 102 // 4.8.2 Která jádra jsou vhodná pro měření metodou NMR? 103 // 4.8.3 Rezonanční frekvence a chemické posuny 103 // 4.8.4 Rozsah chemických posunů 104 // 4.8.5 Rozpouštědla pro studium roztoků 104 // 4.8.6 Intenzita a rozšíření signálu 105 // 4.8.7 Homonukleárni spin-spinová interakce: 1H-1H 106 // 4.8.8 Heteronukleární spin-spinová interakce: 13C-1H 106 // 4.8.9 Příklady 107 // 4.8.10 Stereochemicky flexibilní sloučeniny 108 // 4.8.11 Výměnné procesy v roztoku 112 // 4.9 Elektronová paramagnetická rezonanční spektroskopie (EPR) 112 // 4.9.1 V čem spočívá spektroskopie EPR? 112 // 4.9.2 Zeemanův elektronový efekt 112 // 4.9.3 Spektra EPR 113 // 4.10 Mössbauerova spektroskopie 115 // 4.10.1 Metoda Mössbauerovy spektroskopie 115 // 4.10.2 O čem vypovídá izomemí posun? 115 // 4.11 Stanovení struktury: difrakční metody 116 // 4.11.1 Difrakce rentgenového záření (XRD, RTG) 116 // 4.11.2 Rentgenová difrakce na monokrystalech 117 // 4.11.3 Práškové rengenové difraktogramy 119 // 4.11.4 Neutronová difrakce monokrystalů 120 // 4.11.5 Elektronová difrakce 120 // 4.11.6 Nízkoenergetická elektronová difrakce (LEED) 120 // 4.11.7 Strukturní databáze 121 // 4.12 Fotoelektronová spektroskopie (PES, UPS, XPS, ESCA) 121 // 4.13 Výpočetní metody 122 // 4.13.1 Hartreeova-Fockova teorie 122 //

4.13.2 Teorie funkcionálu elektronové hustoty 122 // 4.13.3 Hiickelova teorie MO 123 // 4.13.4 Molekulová mechanika (MM) 123 // Základní pojmy 123 // Literatura 124 // Úlohy 125 // 5. Vazba ve víceatomových molekulách 133 // 5.1 Úvod 133 // 5.2 Teorie valenční vazby: hybridizace atomových orbitalů 133 // 5.2.1 Co je to hybridizace orbitalů? 133 // 5.2.2 Hybridizace sp: model pro lineární částice 134 // 5.2.3 Hybridizace sp-: model pro trigonálně planarní částice 135 // 5.2.4 Hybridizace sp3: model pro tetraedrické a jim příbuzné částice 136 // 5.2.5 Další typy hybridizace 136 // 5.3 Teorie valenční vazby: násobná vazba ve víceatomových molekulách 137 // 5.4 Teorie molekulových orbitalů: teorie ligandových skupinových orbitalů a její aplikace na tříatomové molekuly 140 // 5.4.1 Diagramy molekulových orbitalů: od dvouatomových molekul k víceatomovým částicím 140 // 5.4.2 Metoda MO pro popis vazby v lineárních částicích XH2: intuitivní přístup přizpůsobení symetrie 140 // 5.4.3 Metoda MO pro popis vazby v lineárních částicích XH2: rigorózní postup vycházející ze symetrie molekuly 141 // 5.4.4 Lomená trojatomová molekula: H2O 142 // 5.5 Teorie molekulových orbitalů: použití na příkladech víceatomových molekul BH3, NH3, a CH4 145 // 5.5.1 Porovnáni metod MO a VB 150 // 5.6 Teorie molekulových orbitalů: složitější příklad popisu vazby v BF3 153 // 5.7 Teorie molekulových orbitalů: naučme se používat teorii účelně 156 // 5.7.1 Třístředová dvouelektronová vazba 156 // 5.7.2 Náročnější problém: molekula B2H6 158 // Základní pojmy 161 // Literatura 161 // Úlohy 161 // 6. Struktura a energetické aspekty kovů a iontových pevných látek 165 // 6.1 Úvod 165 // 6.2 Uspořádání koulí 165 // 6.2.1 Kubické a hexagonální nejtěsnější uspořádání 167 //

6.2.2 Elementární buňka v hexagonálním a kubickém nejtěsnějšim uspořádání 167 // 6.2.3 Intersticiální dutiny v hexagonálním a kubickém nejtěsnějšim uspořádání 167 // 6.2.4 Méně těsná uspořádání: primitivní a tělesně centrovaná kubická mřížka 168 // 6.3 Aplikace modelu uspořádání koulí na strukturu prvků 168 // 6.3.1 Prvky 18. skupiny v pevném stavu 168 // 6.3.2 H, a Fi v pevném stavu 169 // 6.3.3 Elementární kovy v pevném stavu 169 // 6.4 Polymorfie v kovech 170 // 6.4.1 Polymorfie: fázové přeměny v pevném stavu 170 // 6.4.2 Fázové diagramy 171 // 6.5 Kovové poloměry 171 // 6.6 Teploty tání a standardní entalpie sublimace kovů 172 // 6.7 Slitiny a intermetalické sloučeniny 172 // 6.7.1 Substituční slitiny 175 // 6.7.2 Intersticiální slitiny 175 // 6.7.3 Intermetalické sloučeniny 175 // 6.8 Vazba v polovodičích a kovech 176 // 6.8.1 Elektrická vodivost a měrný odpor 176 // 6.8.2 Pásová teorie kovů a polovodičů 177 // 6.8.3 Fermiho hladina 177 // 6.8.4 Pásová teorie polovodičů 178 // 6.9 Polovodiče 178 // 6.9.1 Vlastní polovodiče 178 // 6.9.2 Nevlastní polovodiče (typu n a p) 178 // 6.10 Velikost iontů 180 // 6.10.1 Iontové poloměry 180 // 6.10.2 Periodické trendy iontových poloměrů 181 // 6.11 Struktury iontových krystalů 181 // 6.11.1 Strukturní typ halitu (NaCl, sůl kamenná) 182 // 6.11.2 Strukturní typ chloridu česného (CsCl) 183 // 6.11.3 Strukturní typ fluoritu (CaF2, kazivec) 183 // 6.11.4 Strukturní typ antifluoritu 184 // 6.11.5 Strukturní typ sfaleritu (ZnS): souvislost s typem diamantu 184 // 6.11.6 Strukturní typ ß-kristobalitu 185 // 6.11.7 Strukturní typ wurtzitu (ZnS) 185 // 6.11.8 Strukturní typ rutilu (Ti02) 185 // 6.11.9 Cdl2 a CdCl2: vrstevnaté struktury 185 // 6.11.10 Strukturní typ perovskitu (CaTi03): podvojný oxid 185 // 6.12 Krystalová struktura polovodičů 186 //

6.13 Kohezní energie: výpočty na základě elektrostatického modelu 186 // 6.13.1 Coulombická přitažlivá interakce v rámci izolovaného iontového páru 186 // 6.13.2 Coulombické interakce v iontovém krystalu 187 // 6.13.3 Bornovy síly 187 // 6.13.4 Bornova Landého rovnice 188 // 6.13.5 Madelungovy konstanty 188 // 6.13.6 Zpřesnění Bomovy-Landého rovnice 189 // 6.13.7 Shrnutí 190 // 6.14 Kohezní energie: Bomův-Haberův cyklus 190 // 6.15 Kohezní energie: „vypočítané“ vs. „experimentálni“ hodnoty 191 // 6.16 Využití kohezních energií 192 // 6.16.1 Odhad elektronových afinit 192 // 6.16.2 Afinita fluoridů 192 // 6.16.3 Odhad standardních slučovacích a disociačních entalpií 193 // 6.16.4 Kapustinského rovnice 193 // 6.17 Poruchy krystalových struktur 194 // 6.17.1 Schottkyho poruchy 194 // 6.17.2 Frenkelovy poruchy 194 // 6.17.3 Experimentální pozorování Schottkyho a Frenkelových poruch 194 // 6.17.4 Nestechiometrické sloučeniny 195 // 6.17.5 Barevná centra (F-centra) 195 // 6.17.6 Termodynamické aspekty krystalových poruch 196 // Základní pojmy 196 // Literatura 196 // Úlohy 197 // 7. Kyseliny, zásady a ionty ve vodných roztocích 201 // 7.1 Úvod 201 // 7.2 Vlastnosti vody 201 // 7.2.1 Struktura a vazba vodíkovou vazbou 201 // 7.2.2 Autoionizace vody 203 // 7.2.3 Voda jako Bronstedova kyselina nebo zásada 203 // 7.3 Definice a vyjádření koncentrace ve vodných roztocích 204 // 7.3.1 Látková koncentrace a molalita 205 // 7.3.2 Standardní stav 205 // 7.3.3 Aktivita 205 // 7.4 Bronstedovy kyseliny a zásady 205 // 7.4.1 Karboxylové kyseliny: příklady jednosytných, dvojsytných a vícesytných kyselin 205 // 7.4.2 Anorganické kyseliny 207 // 7.4.3 Anorganické zásady: hydroxidy 208 // 7.4.4 Anorganické zásady: dusíkaté zásady 208 // 7.5 Energetická bilance disociace kyseliny ve vodném roztoku 209 // 7.5.1 Halogenovodíky 209 //

7.5.2 H2S, H2Se a H,Te 210 // 7.6 Skupiny oxokyselin EOn(OH)m a jejich vlastnosti 210 // 7.7 Hydratované kationty: tvorba a kyselé vlastnosti 211 // 7.7.1 Voda jako Lewisova zásada 211 // 7.7.2 Hydratované kationty jako Bronstedovy kyseliny 212 // 7.8 Amfoterní oxidy a hydroxidy 213 // 7.8.1 Amfoterní chování 213 // 7.8.2 Periodicita amfotemích vlastností 213 // 7.9 Rozpustnost iontových solí 214 // 7.9.1 Rozpustnost a nasycené roztoky 214 // 7.9.2 Málo rozpustné soli a jejich součiny rozpustnosti 214 // 7.9.3 Energetické změny spojené s rozpouštěním iontových solí: DsolGo 215 // 7.9.4 Energetická bilance rozpouštění iontových solí: hydratace iontů 216 // 7.9.5 Rozpustnosti: závěrečné poznámky 218 // 7.10 Vliv společného iontu 218 // 7.11 Koordinační komplexy: úvod 219 // 7.11.1 Definice a terminologie 219 // 7.11.2 Studium tvorby koordinačních komplexů 220 // 7.12 Konstanty stability koordinačních komplexů 221 // 7.12.1 Určení konstant stability 223 // 7.12.2 Trend hodnot postupných konstant stability 223 // 7.12.3 Termodynamická hlediska vzniku komplexů: úvod 223 // 7.13 Faktory ovlivňující stability komplexu s pouze jednodonorovými ligandy 227 // 7.13.1 Velikost iontu a náboj 227 // 7.13.2 Tvrdé a měkké centrální atomy kovů a tvrdé a měkké ligandy 228 // Základní pojmy 230 // Literatura 230 // Úlohy 231 // 8 Oxidace a redukce 235 // 8.1 Úvod 235 // 8.1.1 Oxidace a redukce 235 // 8.1.2 Oxidační stavy 236 // 8.1.3 Stockova nomenklatura 236 // 8.2 Standardní redukční potenciály E° a vztahy mezi E°, AG° a K 237 // 8.2.1 Poločlánky a galvanické články 237 // 8.2.2 Definice a využiti standardních redukčních potenciálů E° 239 // 8.2.3 Závislost redukčních potenciálů na podmínkách v článku 242 // 8.3 Vliv tvorby komplexu nebo sraženiny na redukční potenciály Mz+/M 246 // 8.3.1 Poločlánky obsahující halogenidy stříbrné 246 //

8.3.2 Změna relativní stability různých oxidačních stavů kovu 247 // 8.4 Disproporcionační reakce 250 // 8.4.1 Disproporcionace 250 // 8.4.2 Potlačení disproporcionace stabilizací částic 251 // 8.5 Diagramy potenciálů 251 // 8.6 Frostovy diagramy 253 // 8.6.1 Frostovy diagramy a jejich vztah k Latimerovým diagramům 253 // 8.6.2 Interpretace Frostových diagramů 254 // 8.7 Vztahy mezi standardními redukčními potenciály a některými dalšími veličinami 256 // 8.7.1 Faktory ovlivňující velikost standardních redukčních potenciálů 256 // 8.7.2 Hodnoty DfG0 iontů ve vodných roztocích 257 // 8.8 Využití redoxních reakcí při výrobě kovů z rud 257 // 8.8.1 Ellinghamovy diagramy 257 // Základní pojmy 258 // Literatura 259 // Úlohy 259 // 9. Nevodné prostředí 263 // 9.1 Úvod 263 // 9.2 Relativní permitivita 263 // 9.3 Energetické změny při převodu iontových solí z vody do organického rozpouštědla 265 // 9.4 Acidobazické chování v nevodných rozpouštědlech 266 // 9.4.1 Síla kyselin a zásad 266 // 9.4.2 Vyrovnávací a diferencující efekt 266 // 9.4.3 „Kyseliny“ v kyselých rozpouštědlech 266 // 9.4.4 Kyseliny a zásady: definice vzhledem k rozpouštědlu (solvoteorie) 267 // 9.4.5 Protická a aprotická rozpouštědla 267 // 9.5 Kapalný oxid siřičitý 267 // 9.6 Kapalný amoniak 268 // 9.6.1 Fyzikální vlastnosti 268 // 9.6.2 Autoionizace 269 // 9.6.3 Reakce v kapalném amoniaku 269 // 9.6.4 Roztoky kovů bloku s v kapalném amoniaku 270 // 9.6.5 Redoxní reakce v kapalném NHy 272 // 9.7 Kapalný fluorovodík 272 // 9.7.1 Fyzikální vlastnosti 272 // 9.7.2 Kyseliny a zásady v kapalném HF 273 // 9.7.3 Elektrolýza v kapalném HF 273 // 9.8 Kyselina sírová a kyselina fluorosírová 274 // 9.8.1 Fyzikální vlastnosti kyseliny sírové 274 // 9.8.2 Acidobazické chováni látek v kapalné H2SO4 274 //

9.8.3 Fyzikální vlastnosti kyseliny fluorosírové 275 // 9.9 Superkyseliny 275 // 9.10 Fluorid bromitý 277 // 9.10.1 Fyzikální vlastnosti 277 // 9.10.2 Vlastnosti iontových a molekulových fluoridů v BrF3 277 // 9.10.3 Reakce v BrF3 277 // 9.11 Dimerní oxid dusičitý 278 // 9.11.1 Fyzikální vlastnosti 278 // 9.11.2 Reakce v N2O4 278 // 9.12 Iontové kapaliny 280 // 9.12.1 Roztavená sůl jako rozpouštědlo 280 // 9.12.2 Iontové kapaliny při běžných teplotách 281 // 9.13 Superkritické tekutiny 287 // 9.13.1 Vlastnosti superkritických tekutin a jejich využití jako rozpouštědla 287 // 9.13.2 Superkritické tekutiny jako prostředí v anorganické chemii 289 // Základní pojmy 290 // Literatura 290 // Úlohy 291 // 10. Vodík 293 // 10.1 Vodík: nejjednodušší z atomů 293 // 10.2 lonty H+ a H- 293 // 10.2.1 Vodíkový kation (proton) 293 // 10.2.2 Hydridový ion 293 // 10.3 Izotopy vodíku 294 // 10.3.1 Protium a deuterium 294 // 10.3.2 Kinetický izotopový efekt 294 // 10.3.3 Deuterované sloučeniny 294 // 10.3.4 Tritium 295 // 10.4 Molekulový vodík. H2 295 // 10.4.1 Výskyt 295 // 10.4.2 Fyzikální vlastnosti 295 // 10.4.3 Výroba a využití 297 // 10.4.4 Reaktivita 301 // 10.5 Polární a nepolární vazby E-H 302 // 10.6 Vodíková vazba 303 // 10.6.1 Vlastnosti vodíkové vazby 303 // 10.6.2 Trendy teplot varu, teplot tání a výparných entalpií binárních hydridů p-prvků 306 // 10.6.3 Spektroskopie v infračervené oblasti 307 // 10.6.4 Struktury v pevné fázi 307 // 10.6.5 Vodíková vazba v biologických systémech 309 // 10.7 Binární hydridy: rozdělení a obecné vlastnosti 310 // 10.7.1 Rozdělení 310 // 10.7.2 Kovové hydridy 310 // 10.7.3 Iontové hydridy 312 // 10.7.4 Molekulové hydridy a komplexy z nich odvozené 313 // 10.7.5 Kovalentní hydridy s polymerní strukturou 314 // Základní pojmy 314 // Literatura 315 // Úlohy 315 // 11. Skupina 1: alkalické kovy 319 // 11.1 Úvod 319 //

11.2 Výskyt, získávání a použití 319 // 11.2.1 Výskyt 319 // 11.2.2 Získávání 320 // 11.2.3 Hlavní využití alkalických kovů a jejich sloučenin 321 // 11.3 Fyzikální vlastnosti 322 // 11.3.1 Obecné vlastnosti 322 // 11.3.2 Atomová spektra a plamenová zkouška 323 // 11.3.3 Radioaktivní izotopy 324 // 11.3.4 Jádra aktivní v NMR 326 // 11.4 Kovy 326 // 11.4.1 Vzhled 326 // 11.4.2 Reaktivita 326 // 11.5 Halogenidy 328 // 11.6 Oxidy a hydroxidy 329 // 11.6.1 Oxidy, peroxidy, superoxidy, suboxidy a ozonidy 329 // 11.6.2 Hydroxidy 330 // 11.7 Soli oxokyselin: uhličitany a hydrogenuhličitany 332 // 11.8 Chemie vodných roztoků a komplexy s makrocyklickými ligandy 333 // 11.8.1 Hydratované ionty 333 // 11.8.2 Komplexní ionty 334 // 11.9 Koordinační chemie v nevodném prostředí 337 // Základní pojmy 338 // Literatura 338 // Úlohy 339 // 12 Skupina 2: kovy alkalických zemin 341 // 12.1 Úvod 341 // 12.2 Výskyt, získávání a použití 341 // 12.2.1 Výskyt 341 // 12.2.2 Získávání 342 // 12.2.3 Hlavní využiti alkalických kovů a jejich sloučenin 342 // 12.3 Fyzikální vlastnosti 344 // 12.3.1 Obecné vlastnosti 344 // 12.3.2 Plamenová zkouška 345 // 12.3.3 Radioaktivní izotopy 345 // 12.4 Kovy 345 // 12.4.1 Vzhled 345 // 12.4.2 Reaktivita 345 // 12.5 Halogenidy 347 // 12.5.1 Halogenidy beryllia 347 // 12.5.2 Halogenidy Mg, Ca, Sr a Ba 350 // 12.6 Oxidy a hydroxidy 351 // 12.6.1 Oxidy a peroxidy 351 // 12.6.2 Hydroxidy 354 // 12.7 Soli oxokyselin 354 // 12.8 Komplexní ionty ve vodných roztocích 355 // 12.8.1 Částice Be2+ ve vodných roztocích 355 // 12.8.2 Částice Mg2+, Ca2+, Sr+2 Ba2+ ve vodných roztocích 355 // 12.8.3 Komplexy s jinými ligandy než voda 356 // 12.9 Komplexy s amido- a alkoxy-ligandy 357 // 12.10 Diagonální podobnost mezi Li a Mg a mezi Be a Al 358 // 12.10.1 Lithium a hořčík 359 // 12.10.2 Beryllium a hliník 359 // Základní pojmy 360 // Literatura 360 // Úlohy 360 //

13 Prvky skupiny 13 363 // 13.1 Úvod 363 // 13.2 Výskyt, získávání a použití 363 // 13.2.1 Výskyt 363 // 13.2.2 Získávání 363 // 13.2.3 Hlavní využiti prvků skupiny 13 a jejich sloučenin 365 // 13.3 Fyzikální vlastnosti 366 // 13.3.1 Elektronové konfigurace a oxidační stavy 367 // 13.3.2 Jádra aktivní v NMR 370 // 13.4 Prvky 370 // 13.4.1 Vzhled 370 // 13.4.2 Struktury prvků 370 // 13.4.3 Reaktivita 371 // 13.5 Jednoduché hydridy 371 // 13.5.1 Neutrální hydridy 371 // 13.5.2 lonty [MH4]- 376 // 13.6 Halogenidy a komplexní halogenidy 378 // 13.6.1 Halogenidy borité a B2X4 378 // 13.6.2 Halogenidy AlIII, GaIII, InIII a TlIII a jejich komplexy 381 // 13.6.3 Nižší oxidační stavy v halogenidech Al, Ga, In a Tl 383 // 13.7 Oxidy, kyslíkaté kyseliny a jejich anionty, hydroxidy 385 // 13.7.1 Oxidy, oxokyseliny a oxoanionty boru 385 // 13.7.2 Oxidy hliníku, oxokyseliny, oxoanionty a hydroxidy 388 // 13.7.3 Oxidy Ga. In a Tl 390 // 13.8 Sloučeniny obsahující dusík 390 // 13.8.1 Nitridy 391 // 13.8.2 Ternární sloučeniny dusíku a boru 391 // 13.8.3 Molekuly obsahující vazby B-N nebo B-P 393 // 13.8.4 Molekuly a částice obsahující vazbu mezi kovem skupiny 13 a dusíkem 395 // 13.9 Kationty AI, Ga. In a TI v solích oxokyselin, chemické chování jejich vodných roztoků a komplexy 396 // 13.9.1 Síran hlinitý a kamence 396 // 13.9.2 Aquakationty 396 // 13.9.3 Redoxni reakce ve vodných roztocích 397 // 13.9.4 Koordinační sloučeniny iontů M3+ 398 // 13.10 Boridy kovů 398 // 13.11 Elektronové deficitní borany a karboranové klastry 399 // Základní pojmy 410 // Literatura 410 // Úlohy 410 // 14 Prvky skupiny 14 415 // 14.1 Úvod 415 // 14.2 Výskyt, získávání a využití 415 // 14.2.1 Výskyt 415 // 14.2.2 Získávání a výroba 416 // 14.2.3 Využití 416 // 14.3 Fyzikální vlastnosti 420 // 14.3.1 Ionizační energie a tvorba kationtů 421 //

14.3.2 Vazebné možnosti a jejich energetické aspekty 421 // 14.3.3 Jádra aktivní v NMR" 424 // 14.3.4 Mössbauerova spektroskopie 424 // 14.4 Alotropické modifikace uhlíku 425 // 14.4.1 Grafit a diamant: struktura a vlastnosti 425 // 14.4.2 Grafit: interkalační sloučeniny 425 // 14.4.3 Fullereny: syntéza a struktura 427 // 14.4.4 Fullereny: reaktivita 428 // 14.4.5 Uhlíkové nanotrubice 432 // 14.5 Strukturní a chemické vlastnosti křemíku, germania, cínu a olova 433 // 14.5.1 Struktury 433 // 14.5.2 Chemické vlastnosti 433 // 14.6 Hydridy 434 // 14.6.1 B inární hydridy 435 // 14.6.2 Halogenhydridy křemíku a germania 436 // 14.7 Karbidy, silicidy. germidy, stannidy a plumbidy 437 // 14.7.1 Karbidy 437 // 14.7.2 Silicidy 439 // 14.7.3 Zintlovy ionty obsahující Si, Gc, Sn a Pb 439 // 14.8 Halogenidy a komplexní halogenidy 442 // 14.8.1 Halogenidy uhlíku 442 // 14.8.2 Halogenidy křemíku 445 // 14.8.3 Halogenidy germania, cínu a olova 446 // 14.9 Oxidy, oxokyseliny a hydroxidy 448 // 14.9.1 Oxidy a oxokyseliny uhlíku 448 // 14.9.2 Oxid křemičitý, kremičitany a hlinitokřemičitany 452 // 14.9.3 Oxidy, hydroxidy a oxokyseliny germania, cínu a olova 458 // 14.10 Siloxany a polysiloxany (silikony) 461 // 14.11 Sulfidy 461 // 14.12 Dikyan, nitrid křemičitý a nitrid cíničitý 464 // 14.12.1 Dikyan a jeho deriváty 464 // 14.12.2 Nitrid křemičitý 466 // 14.12.3 Nitrid cíničitý 466 // 14.13 Chemie vodných roztoků a solí oxokyselin germania, cínu a olova 466 // Základní pojmy 467 // Literatura 468 // Úlohy 468 , // 15 Prvky skupiny 15 471 // 15.1 Úvod 471 // 15.2 Výskyt, získávání a využití 472 // 15.2.1 Výskyt 472 // 15.2.2 Získávání 472 // 15.2.3 Použití 474 // 15.3 Fyzikální vlastnosti 476 // 15.3.1 Úvahy o vazbách 477 // 15.3.2 Jádra aktivní v NMR 478 // 15.3.3 Radioaktivní izotopy 479 // 15.4 Prvky 479 // 15.4.1 Dusík 479 // 15.4.2 Fosfor 480 //

15.4.3 Arsen, antimon a bismut 481 // 15.5 Hydridy 482 // 15.5.1 Trihydridy. EH3 (E = N, P, As, Sb a Bi) 482 // 15.5.2 Hydridy E2H4 (E = N, P, As) 486 // 15.5.3 Chloramin a hydroxy lamin 487 // 15.5.4 Azoimid a azidy 488 // 15.6 Nitridy, fsfidy, arsenidy. antimonidy a bismutidy 490 // 15.6.1 Nitridy 491 // 15.6.2 Fosfidy 492 // 15.6.3 Arsenidy, antimonidy a bismutidy 492 // 15.7 Halogenidy, oxohalogenidy, a halogenido-komplexy 493 // 15.7.1 Halogenidy dusíku 493 // 15.7.2 Oxid-fluoridy a oxid-chloridy dusíku 495 // 15.7.3 Halogenidy fosforu 496 // 15.7.4 Trichlorid fosforylu, POCl3 499 // 15.7.5 Halogenidy arsenu a antimonu 499 // 15.7.6 Halogenidy bismutu 501 // 15.8 Oxidy dusíku 502 // 15.8.1 Azoxid, N20 503 // 15.8.2 Oxid dusnatý, NO 503 // 15.8.3 Oxid dusitý, N203 504 // 15.8.4 Oxid dusičitý, N02, a jeho dimer, N2O4 506 // 15.8.5 Oxid dusičný, N2O5 507 // 15.9 Oxokyseliny dusíku 508 // 15.9.1 Izomery H2N2O2 508 // 15.9.2 Kyselina dusitá, HNO2 509 // 15.9.3 Kyselina dusičná. HNO3, a její deriváty 509 // 15.10 Oxidy fosforu, arsenu, antimonu a bismutu 512 // 15.10.1 Oxidy fosforu 512 // 15.10.2 Oxidy arsenu, antimonu a bismutu 513 // 15.11 Oxokyseliny fosforu 514 // 15.11.1 Kyselina fosforná, H3PO2 514 // 15.11.2 Kyselina fosforitá, H3PO3 516 // 15.11.3 Kyselina difosforičitá, H4P2O6 516 // 15.11.4 Kyselina trihydrogenfosforečná, H3PO4, a její deriváty 517 // 15.11.5 Chirální fosforečnanové anionty 520 // 15.12 Oxokyseliny arsenu, antimonu a bismutu 522 // 15.13 Fosfazeny 522 // 15.14 Sulfidy a selenidy 524 // 15.14.1 Sulfidy a selenidy fosforu 524 // 15.14.2 Sulfidy arsenu, antimonu a bismutu 526 // 15.15 Chemie vodných roztoků a komplexy 527 // Základní pojmy 528 // Literatura 528 // Úlohy 529 // 16. Prvky skupiny 16 533 // 16.1 Úvod 533 // 16.2 Výskyt, získávání a využití 533 // 16.2.1 Výskyt 533 // 16.2.2 Získávání 534 // 16.2.3 Využití 534 // 16.3 Fyzikální vlastnosti a vazebné možnosti 536 //

16.3.1 Jádra aktivní v NMR a izotopy jako značkovače 538 // 16.4 Prvky 539 // 16.4.1 Molekulový kyslík 539 // 16.4.2 Ozon 540 // 16.4.3 Alotropy síry 541 // 16.4.4 Reaktivita síry 543 // 16.4.5 Selen a tellur 544 // 16.5 Hydridy 545 // 16.5.1 Voda, H2O 545 // 16.5.2 Peroxid vodíku, H2O2 545 // 16.5.3 Hydridy H2E (E = S,. Se, Te) 548 // 16.5.4 Polysulfany 549 // 16.6 Sulfidy, polysulfidy, polyselenidy a polytelluridy kovů 549 // 16.6.1 Sulfidy 549 // 16.6.2 Polysulfidy 549 // 16.6.3 Polyselenidy a polytelluridy 551 // 16.7 Halogenidy, oxid-halogenidy a komplexní halogenidy 552 // 16.7.1 Fluoridy kyslíku 552 // 16.7.2 Fluoridy a oxid-fluoridy síry 553 // 16.7.3 Chloridy a oxid-chloridy síry 555 // 16.7.4 Halogenidy selenu a telluru 556 // 16.8 Oxidy 559 // 16.8.1 Oxidy síry 559 // 16.8.2 Oxidy selenu a telluru 562 // 16.9 Oxokyseliny a jejich soli 564 // 16.9.1 Kyselina dithioničitá, H2S2O4 564 // 16.9.2 Kyselina siřičitá a disiřičitá, H2SO3 a H2S2O5 566 // 16.9.3 Kyselina dithionová, H2S2O6 566 // 16.9.4 Kyselina sírová. H2SO4 567 // 16.9.5 Kyselina fluorosírová a chlorosírová, HSO3F a HSO3Cl 568 // 16.9.6 Polyoxokyseliny se skupinami S-O-S 568 // 16.9.7 Peroxosírové kyseliny, H2S2O8 a H2SO5 568 // 16.9.8 Kyselina thiosírová, H2S2O3 a polythionany 569 // 16.9.9 Oxokyseliny selenu a telluru 570 // 16.10 Sloučeniny síry a selenu s dusíkem 570 // 16.10.1 Sloučeniny síry s dusíkem 570 // 16.10.2 Tetranitrid tetraselenu 572 // 16.11 Chemie vodných roztoků síry, selenu a telluru 573 // Základní pojmy 573 // Literatura 573 // Úlohy 574 // 17 Prvky skupiny 17 577 // 17.1 Úvod 577 // 17.1.1 Fluor, chlor, brom a jod 577 // 17.1.2 Astat 578 // 17.2 Výskyt, získávání a využití 578 // 17.2.1 Výskyt 578 // 17.2.2 Získávání 578 // 17.2.3 Využití 579 // 17.3 Fyzikální a vazebné vlastnosti 580 // 17.3.1 Jádra aktivní v NMR a izotopy jako značkovací atomy 584 //

17.4 Prvky 586 // 17.4.1 Fluor F2 586 // 17.4.2 Chlor, brom a jod 586 // 17.4.3 Komplexy s přenosem náboje 587 // 17.4.4 Klatráty 589 // 17.5 Halogenovodíky 590 // 17.6 Halogenidy kovů: struktura a energetické aspekty 590 // 17.7 Interhalogeny a polyhalogenidové ionty 592 // 17.7.1 Interhalogeny 592 // 17.7.2 Vazba v iontech [XY2] 596 // 17.7.3 Polyhalogenové kationty 596 // 17.7.4 Polyhalogenidové anionty 597 // 17.8 Oxidy a oxid-fluoridy chloru, bromu a jodu 598 // 17.8.1 Oxidy 599 // 17.8.2 Oxid-fluoridy 600 // 17.9 Oxokyseliny a jejich soli 601 // 17.9.1 Kyselina fluomá, HOF 601 // 17.9.2 Oxokyseliny chloru, bromu a jodu 601 // 17.10 Chemické chování ve vodných roztocích 6 05 // Základní pojmy 607 // Literatura 607 // Úlohy 608 // 18 Prvky skupiny 18 611 // 18.1 Úvod 611 // 18.2 Výskyt, získávání a využití 611 // 18.2.1 Výskyt 611 // 18.2.2 Získáváni 612 // 18.2.3 Využití 613 // 18.3 Fyzikální vlastnosti 614 // 18.3.1 Jádra aktivní v NMR 614 // 18.4 Sloučeniny xenonu 615 // 18.4.1 Fluoridy 615 // 18.4.2 Chloridy 618 // 18.4.3 Oxidy 618 // 18.4.4 Oxid-fluoridy a oxid-chloridy 619 // 18.4.5 Ostatní sloučeniny xenonu 619 // 18.5 Sloučeniny argonu, kryptonu a radonu 621 // Literatura 622 // Úlohy 623 // 19. Chemie kovů bloku d: obecné zákonitosti 625 // 19.1 Přehled tématu 625 // 19.2 Konfigurace základních elektronových stavů 625 // 19.2.1 Kovy bloku d versus přechodné prvky 625 // 19.2.2 Elektronové konfigurace 626 // 19.3 Fyzikální vlastnosti 626 // 19.4 Reaktivita d-kovů 628 // 19.5 Obecný přehled charakteristických vlastností 628 // 19.5.1 Barva 629 // 19.5.2 Paramagnetismus 629 // 19.5.3 Tvorba komplexů 629 // 19.5.4 Různé oxidační stavy 630 // 19.6 Princip elektroneutrality 630 // 19.7 Koordinační čísla a koordinační geometrie 630 // 19.7.1 Kepertův model 632 // 19.7.2 Koordinační čísla v pevném stavu 632 // 19.7.3 Koordinační číslo 2 633 //

19.7.4 Koordinační číslo 3 633 // 19.7.5 Koordinační číslo 4 634 // 19.7.6 Koordinační číslo 5 635 // 19.7.7 Koordinační číslo 6 636 // 19.7.8 Koordinační číslo 7 637 // 19.7.9 Koordinační číslo 8 637 // 19.7.10 Koordinační číslo 9 638 // 19.7.11 Koordinační čísla 10 a vyšší 639 // 19.8 Izomerie komplexů kovů d-bloku 639 // 19.8.1 Strukturní izomerie: ionizační izomerie 639 // 19.8.2 Strukturní izomerie: hydrátová izomerie 640 // 19.8.3 Strukturní izomerie: koordinační izomerie 640 // 19.8.4 Strukturní izomerie: vazebná izomerie 640 // 19.8.5 Stereoizomerie: diastereoizomery 641 // 19.8.6 Stereoizomerie: enantiomery 642 // Základní pojmy 646 // Literatura 646 // Úlohy 646 // 20. Chemie kovů bloku d: koordinační sloučeniny 649 // 20.1 Úvod 649 // 20.1.1 Vysokospinové a nízkospinové stavy 650 // 20.2 Vazba v komplexech kovů bloku d: teorie valenční vazby 650 // 20.2.1 Schémata hybridizací 651 // 20.2.2 Nedostatky teorie valenční vazby 651 // 20.3 Teorie krystalového pole 653 // 20.3.1 Oktaedrické krystalové pole 653 // 20.3.2 Stabilizační energie krystalového pole: vysokospinové a nízkospinové oktaedrické komplexy 655 // 20.3.3 Jahnův-Tellerův jev 657 // 20.3.4 Tetraedrické krystalové pole 657 // 20.3.5 Tetragonální krystalové pole 658 // 20.3.6 Další krystalová pole 659 // 20.3.7 Využití teorie krystalového pole a její omezení 660 // 20.4 Teorie molekulových orbitalů: oktaedrické komplexy 660 // 20.4.1 Komplexy neobsahující vazbu it mezi kovem a ligandem 660 // 20.4.2 Komplexy s vazbou n mezi centrálním atomem a ligandem 662 // 20.5 Teorie ligandového pole 666 // 20.6 Popis stavů elektronů ve víceelektronových systémech 666 // 20.6.1 Kvantová čísla L a M1 pro víceelektronové systémy 667 // 20.6.2 Kvantová čísla S a Ms pro víceelektronové systémy 667 // 20.6.3 Mikrostavy a symboly termů 668 // 20.6.4 Kvantová čísla J a M1 669 //

20.6.5 Základní stavy prvků se Z = I - 10 670 // 20.6.6 Konfigurace d2 672 // 20.7 Elektronová spektra: absorpce 674 // 20.7.1 Vlastnosti spekter 674 // 20.7.2 Pásy přenosu náboje 674 // 20.7.3 Výběrová pravidla 676 // 20.7.4 Elektronová absorpční spektra oktaedrických a tetraedrických komplexů 677 // 20.7.5 Interpretace elektronových absorpčních spekter: použití Racahových parametrů 680 // 20.7.6 Interpretace elektronových absorpčních spekter: Tanabeho Suganovy diagramy 682 // 20.8 Elektronová spektra: emise 683 // 20.9 Důkazy pro kovalenci vazby kov-ligand 684 // 20.9.1 Nefelauxetický jev 684 // 20.9.2 Spektroskopie EPR a ESR 684 // 20.10 Magnetické vlastnosti 685 // 20.10.1 Magnetické susceptibilita a čistě spinový vzorec 685 // 20.10.2 Spinový a orbitální příspěvek k magnetickému momentu 686 // 20.10.3 Vliv teploty na μefr 689 // 20.10.4 Spinové přechody 690 // 20.10.5 Feromagnetismus, antiferomagnetismus a ferimagnetismus 691 // 20.11 Termodynamické aspekty: stabilizační energie ligandového pole (ELFS) 692 // 20.11.1 Trendy v ELFS 692 // 20.11.2 Kohezní energie a hydratační energie iontů Mn+ 692 // 20.11.3 Oktaedrická vs. tetraedrická koordinace: spinely 694 // 20.12 Termodynamické aspekty: Irvingova-Williamsova řada 694 // 20.13 Termodynamické aspekty: oxidační stavy ve vodných roztocích 695 // Základní pojmy 697 // Literatura 697 // Úlohy 698 // 21. Chemie přechodných kovů: kovy první řady 701 // 21.1 Úvod 701 // 21.2 Výskyt, získávání a využití 701 // 21.3 Fyzikální vlastnosti: přehled 706 // 21.4 Třetí skupina: skandium 706 // 21.4.1 Kov 706 // 21.4.2 Skandium v oxidačním stavu III 707 // 21.5 Čtvrtá skupina: titan 707 // 21.5.1 Kov 707 // 21.5.2 Titan v oxidačním stavu IV 707 // 21.5.3 Titan v oxidačním stavu III 710 // 21.5.4 Nízké oxidační stavy 710 // 21.6 Pátá skupina: vanad 711 // 21.6.1 Kov 711 //

21.6.2 Vanad v oxidačním stavu V 711 // 21.6.3 Vanad v oxidačním stavu IV 712 // 21.6.4 Vanad v oxidačním stavu III 714 // 21.6.5 Vanad v oxidačním stavu II 715 // 21.7 Šestá skupina: chrom 716 // 21.7.1 Kov 716 // 21.7.2 Chrom v oxidačním stavu VI 716 // 21.7.3 Chrom v oxidačních stavech V a IV 717 // 21.7.4 Chrom v oxidačním stavu III 718 // 21.7.5 Chrom v oxidačním stavu II 719 // 21.7.6 Násobné vazby chrom-chrom 720 // 21.8 Sedmá skupina: mangan 722 // 21.8.1 Kov 722 // 21.8.2 Mangan v oxidačním stavu VII 722 // 21.8.3 Mangan v oxidačním stavu VI 724 // 21.8.4 Mangan v oxidačním stavu V 724 // 21.8.5 Mangan v oxidačním stavu IV 725 // 21.8.6 Mangan v oxidačním stavu III 727 // 21.8.7 Mangan v oxidačním stavu II 728 // 21.8.8 Mangan v oxidačním stavu I 729 // 21.9 Osmá skupina: železo 730 // 21.9.1 Kov 730 // 21.9.2 Železo v oxidačních stavech VI, V a IV 730 // 21.9.3 Železo v oxidačním stavu III 731 // 21.9.4 Železo v oxidačním stavu II 735 // 21.9.5 Železo v nízkých oxidačních stavech 737 // 21.10 Devátá skupina: kobalt 738 // 21.10.1 Kov 738 // 21.10.2 Kobalt v oxidačním stavu IV 738 // 21.10.3 Kobalt v oxidačním stavu III 738 // 21.10.4 Kobalt v oxidačním stavu II 741 // 21.11 Desátá skupina: nikl 744 // 21.11.1 Kov 744 // 21.11.2 Nikl v oxidačních stavech IV a III 744 // 21.11.3 Nikl v oxidačním stavu II 745 // 21.11.4 Nikl v oxidačním stavu I 747 // 21.12 Jedenáctá skupina: měď 748 // 21.12.1 Kov 748 // 21.12.2 Měď v oxidačních stavech IV a III 749 // 21.12.3 Měď v oxidačním stavu II 749 // 21.12.4 Měď v oxidačním stavu I 752 // 21.13 Dvanáctá skupina: zinek 754 // 21.13.1 Kov 754 // 21.13.2 Zinek v oxidačním stavu II 754 // 21.13.3 Zinek v oxidačním stavu I 756 // Základní pojmy 756 // Literatura 756 // Úlohy 757 // 22. Chemie přechodných kovů druhé a třetí řady 761 // 22.1 Úvod 761 //

22.2 Výskyt, získávání a využití 761 // 22.3 Fyzikální vlastnosti 766 // 22.3.1 Vliv lanthanoidové kontrakce 768 // 22.3.2 Koordinační čísla 768 // 22.3.3 Jádra aktivní v NMR 768 // 22.4 Třetí skupina: yttrium 768 // 22.4.1 Kov 768 // 22.4.2 Yttrium v oxidačním stavu III 769 // 22.5 Čtvrtá skupina: zirkonium a hafnium 769 // 22.5.1 Kovy 769 // 22.5.2 Zirkonium a hafnium v oxidačním stavu IV 770 // 22.5.3 Nižší oxidační stavy zirkonia a hafnia 771 // 22.5.4 Klastry zirkonia 772 // 22.6 Pátá skupina: niob a tantal 772 // 22.6.1 Kovy 772 // 22.6.2 Niob a tantal v oxidačním stavu V 772 // 22.6.3 Niob a tantal v oxidačním stavu IV 774 // 22.6.4 Halogenidy v nižších oxidačních stavech 775 // 22.7 Šestá skupina: molybden a wolfram 776 // 22.7.1 Kovy 776 // 22.7.2 Molybden a wolfram v oxidačním stavu VI 776 // 22.7.3 Molybden a wolfram v oxidačním stavu V 781 // 22.7.4 Molybden a wolfram v oxidačním stavu IV 782 // 22.7.5 Molybden a wolfram v oxidačním stavu III 783 // 22.7.6 Molybden a wolfram v oxidačním stavu II 784 // 22.8 Sedmá skupina: technecium a rhenium 786 // 22.8.1 Kovy 786 // 22.8.2 Technecium a rhenium ve vyšších oxidačních stavech VII, VI a V 787 // 22.8.3 Technecium a rhenium v oxidačním stavu IV 789 // 22.8.4 Technecium a rhenium v oxidačním stavu III 791 // 22.8.5 Technecium a rhenium v oxidačním stavu I 792 // 22.9 Osmá skupina: ruthenium a osmium 793 // 22.9.1 Kovy 793 // 22.9.2 Ruthenium a osmium ve vyšších oxidačních stavech VIII, VII a VI 793 // 22.9.3 Ruthenium a osmium v oxidačních stavech V a IV 796 // 22.9.4 Ruthenium a osmium v oxidačním stavu III 799 // 22.9.5 Ruthenium a osmium v oxidačním stavu II 800 // 22.9.6 Komplexy ruthenia se směsnou valencí 802 // 22.10 Devátá skupina: rhodium a iridium 803 // 22.10.1 Kovy 803 // 22.10.2 Rhodium a iridium ve vysokých oxidačních stavech VI a V 803 //

(OCoLC)894846634

cnb002627735