Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 17.09.2022. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(1) Půjčeno:1x 
BK
EB
První vydání
Praha : Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015
318 stran : ilustrace ; 23 cm
Externí odkaz    Plný text PDF 
   Plný text PDF (Bookport) 
   * Návod pro vzdálený přístup 
   * Návod pro Bookport 

objednat
ISBN 978-80-246-2872-1 (brožováno)
ISBN 978-80-246-2914-8 (e-kniha)
Obsahuje bibliografii na stranách 302-309, bibliografické odkazy a rejstříky
Monografie Románské jazyky a čeština ve světle paralelních korpusů ověřuje využitelnost paralelních korpusů – konkrétně paralelního korpusu InterCorp (http://ucnk.ff.cuni.cz/intercorp) – pro srovnávací analýzu románských jazyků (španělštiny, francouzštiny, italštiny a portugalštiny) a češtiny. Zabývá se čtyřmi vybranými tématy, která v románských jazycích reprezentují strukturně odlišné jevy, a na materiálu získaném z korpusu InterCorp zkoumá ze systémového hlediska jejich české protějšky. Analyzovanými jevy jsou kauzativní konstrukce hacer / faire / fare / fazer + infinitiv, komplexní slova s prefixy re- / re- / ri- / re- a sufixy -ble / -ble / -bile / -vel, ingresivní slovesné perifráze a gerundium. Výsledný obraz shod a rozdílů mezi analyzovanými jazyky představuje ve své komplexnosti a složitosti, doložené konkrétními čísly v podobě tabulek a grafů, výrazný posun na poli srovnávání románských jazyků a češtiny a umožňuje korigovat některé dřívější spíše intuitivní závěry. Významný přínos má monografie i na poli metodologickém: ukazuje možnosti a omezení metodologie paralelních korpusů..
Anglické, francouzské, italské, portugalské a španělské resumé
Popsáno podle tištěné verze
001451522
1. SROVNÁVÁNÍ JAZYKŮ A PARALELNÍ KORPUSY // 1.1 Románské jazyky a čeština, hledání strukturních rozdílů 12 // 1.2 Metodologie vytěžování paralelních korpusů. Paralelní korpus InterCorp 16 // 1.3 Charakteristika jednotlivých subkorpusů 23 // 1.3.1 Španělský subkorpus 25 // 1.3.2 Italský subkorpus 26 // 1.3.3 Portugalský subkorpus 26 // 1.3.3 Francouzský subkorpus 26 // 2. ROMÁNSKÁ KONSTRUKCE If ACER/FARE/ FAIRE/ FAZE R * INFINITIV A JEJÍ ČESKÉ PROTĚJŠKY 27 // 2.1 Kauzativnost v románských jazycích a v češtině 28 // 2.1.1 Kauzativnost a její definice 28 // 2.1.2 Kauzativnost v románských jazycích 31 // 2.1.3 Kauzativnost v češtině 31 // 2.1.4 Typologie českých protějšků konstnikce hacer * infinitiv, fare * infinitiv, faire ¦ infinitiv, fazer ¦ infinitiv 33 // 2.1.5 Metodologie a postup 37 // 2.2 Španělština: konstrukce hacer * infinitiv a její protějšky v češtině 38 // 2.2.1 Prostředky vyjadřování kauzativnosti ve španělštině 38 // 2.2.2 K vlastnostem konstrukce hacer * infinitiv-39 // 2.2.3 Analýza výsledků vyhledávání v španělsko-českém korpusu 4? // 2.2.3.1 Komentář k jednotlivým typům 46 // 2.2.3.2 Možnost vkládat další slovo mezi pomocné a významové sloveso 49 // 2.3 Italština: konstrukce fare * infinitiv a její protějšky v češtině 50 // 2.3.1 Prostředky vyjadřování kauzativnosti v italštině 50 // 2.3.2 K vlastnostem konstrukce fare * infinitiv 51 // 2.3.3 Analýza výsledků vyhledáváni v italsko-českém korpusu 52 // 2.3.3.1 Komentář k jednotlivým typům 56 // 2.3.3.2 Možnost vkládat další slovo mezi pomocné a významové sloveso 59 // 2.4 Portugalština: konstrukce fazer ¦ infinitiv a její protějšky v češtině-59 // 2.4.1 Prostředky vyjadřování kauzativnosti v portugalštině 59 // 2.4.2 K vlastnostem konstnikce fazer * infinitiv 60 //
2.4.3 Analýza výsledků vyhledávání v portugalsko-českém korpusu 61 // 2.4.3.1 Komentář k jednotlivým typům 66 // 2.4.3.2 Možnost vkládat další slovo mezi pomocné a významové sloveso 69 // 2.5 Francouzština: konstrukce faire * infinitiv a její protějšky v češtině 69 // 2.5.1 Prostředky vyjadřování kauzativnosti ve francouzštině 69 // 2.5.2 K vlastnostem konstrukce faire * infinitiv 70 // 2.5.3 Analýza výsledků vyhledávání ve francouzsko-Českém korpusu 71 // 2.5.3.1 Komentář k jednotlivým typům 76 // 2.5.3.2 Možnost vkládat další slovo mezi pomocné a významové sloveso 79 // 2.6 Románské kauzativní konstnikce ve světle korpusu InterCorp 80 // 2.6.1 České protějšky zkoumané konstrukce 80 // 2.6.2 Vlastnosti románské konstrukce 84 // 3. MORFOLOGICKY KOMPLEXNÍ SLOVA V ROMÁNSKÝCH JAZYCÍCH A JEJICH PROTĚJŠKY V ČEŠTINĚ 87 // 3.0 Afixy ri-/re- a -Wel-blel-vel a jejich protějšky v češtině 88 // 3.1 Úvodem 88 // 3.2 Slovotvorba - definice komplexních slov 88 // 3.3 Konkrétní příklady 89 // 3.3.1 Iterativní prefix ri-/re 89 // 3.3.2 Modálni sufix -bile/-ble/-vel 90 // 3.4 Typologie Českých protějšků 90 // 3.4.1 Prefix ri-/re 90 // 3.4.2 Sufix -bile/-ble/-vel 91 // 3.5 Italština: afixy ri- a -bile 92 // 3.5.1 Prefix ri 92 // 3.5.1.1 Obecné charakteristiky 92 // 3.5.1.2 Základní výsledky vyhledávání 92 // 3.5.1.3 Interpretace některých sloves 95 // 3.5.2 Sufix -bile 97 // 3.5.2.1 Obecné charakteristiky 97 // 3.5.2.2 Základní výsledky vyhledáváni 97 // 3.5 2.3 Interpretace některých adjektiv 101 // 3.6 Španělština: afixy re- a -ble 102 // 3.6.1 Prefix re 102 // 3.6.1.1 Obecné charakteristiky 103 // 3.6.1.2 Základní výsledky vyhledávání 103 // 3.6.1.3 Interpretace některých sloves 106 // 3.6.2 Sufix -ble 108 // 3.6.2.1 Obecné charakteristiky 108 //
3.6.2.2 Základní výsledky vyhledávání 108 // 3.6.2.3 Interpretace některých adjektiv 117 // 3.7 Portugalština: afixy re- a -vel--119 // 3.7.1 Prefix re 119 // 3.71.1 Obecné charakteristiky 119 // 3.71.2 Základní výsledky vyhledávání 120 // 3.7.13 Interpretace některých sloves 122 // 3.7.2 Sufix -vel 123 // 3.72.1 Obecná charakteristika 123 // 3.72.2 Základní výsledky vyhledávání 123 // 3.72.3 Interpretace některých adjektiv 128 // 3.8 Francouzština: afixy re- a -ble 130 // 3.8.1 Prefix re 130 // 3.8.1.1 Obecné charakteristiky 130 // 3.8.1.2 Základní výsledky vyhledávání 131 // 3.8.1.3 Interpretace některých sloves 135 // 3.8.2 Sufix -?? 138 // 3.8.2.1 Obecné charakteristiky 138 // 3.8.2.2 Základní výsledky vyhledávání 139 // 3.8.2.3 Interpretace některých adjektiv-- 144 // 3.9 Závěrem ke slovotvorbě 146 // 4. SLOVESNÉ PERIFRÁZE S VÝZNAMEM INICIÁLNÍ INGRESIVNOSTI V ROMÁNSKÝCH JAZYCÍCH A TYPOLOGIE JEJICH ČESKÝCH PROTĚJŠKU I49 // 4.1 Úvodem k ingresivním perifrázím 150 // 4.1.1 Perifrastické konstrukce - definice 151 // 4.1.2 Rozdělení perifrastických konstrukcí 152 // 4.1.3 Cíle a metody práce 153 // 4.2 Perifráze s významem iniciálni ingresivnosti: portugalština 134 // 4.2.1 Perifrastické konstnikce s významem iniciálni ingresivnosti, které jsou předmětem našeho zkoumání 134 // 4.2.2 Kritéria pro vyhledávání 155 // 4.2.3 Přehled analyzovaných perifrází s kvantitativním vyjádřením 156 // 4.2.4 Závěry vyplývající z analýzy portugalského materiálu 160 // 4.3 Perifráze s významem iniciální ingresivnosti: španělština 160 // 4.3.1 Perifrastické konstrukce s významem iniciálni ingresivnosti, které jsou předmětem našeho zkoumání 160 // 4.3.2 Kritéria pro vyhledávání 161 // 4.3.3 Základní klasifikace perifrází 16? //
4.3.4 Typologie českých protějšků 162 // 4.3.3 Přehled analyzovaných perifrází s kvantitativním vyjádřením 164 // 4.3.6 Závěry 172 // 4.4 Perifráze s významem iniciálni ingresivnosti: italština 173 // 4.4.1 Perifrastické konstrukce s významem iniciálni ingresivnosti, které jsou předmětem našeho zkoumání 173 // 4.4.2 Obecné charakteristiky 173 // 4.4.3 Základní výsledky vyhledávání 174 // 4.4.4 Klasifikace českých protějšků 176 // 4.3 Perifráze s významem iniciálni ingresivnosti: francouzština 179 // 4.3.1 Perifrastické konstrukce s významem iniciálni ingresivnosti, které jsou předmětem našeho zkoumání 179 // 4.5.2 Základní klasifikace perifrází 180 // 4.5.3 Typologie českých protějšků 180 // 4.5.4 Přehled analyzovaných perifrází s kvantitativním vyjádřením 181 // 4.5.5 Závěry vyplývající z analýzy francouzského materiálu 184 // 4.6 Románské perifráze s významem iniciálni ingresivnosti ve světle korpusu InterCorp 184 // 5. GERUNDIUM V ROMÁNSKÝCH JAZYCÍCH A TYPOLOGIE JEHO ČESKÝCH PROTĚJŠKU 18? // 5.1 Úvodem ke gerundiu 188 // 5.1.1 Morfologie gerundia 188 // 5.1.2 Gerundium jako converb 190 // 5.1.2.1 Syntaktické fungování gerundia 192 // 5.1.2.2 Sémantické fungování (adverbiálního) gerundia 194 // 5.1.3 Typy respondentů gerundia v češtině 196 // 5.1.4 Závěr - cíle analýzy 197 // 5.2 Gerundium vc francouzštině 198 // 5.2.0 Morfologie gerundia ve francouzštině 198 // 5.2.1 Vymezení zkoumaného vzorku gerundií 198 // 5.2.2 Frekvenční analýza gerundia ve francouzštině 199 // 5.2.3 Syntaktické a sémantické fungování gerundia 202 // 5.2.4 České respondenty francouzského gerundia 208 // 5.2.4.1 Plné predikační respondenty 210 // 5.2.4.1.1 Určité sloveso v hlavní větě 210 // 5.2.4.1.2 Určité sloveso ve vedlejší větě 211 //
5.2.4.2 Depredikační respondenty gerundia 213 // 5.2.4.3 Polopredikační respondent gerundia - přechodník 214 // 5.2.5 Závěr 218 // 5.3 Gerundium ve španělštině 219 // 5.3.0 Morfologie gerundia ve španělštině 219 // 5.3.1 Vymezení zkoumaného vzorku gerundií 220 // 5.3.2 Frekvenční analýza gerundia vc španělštině 221 // 5.3.3. Syntaktické a sémantické fungování gerundia 224 // 5.3 4 české respondenty španělského gerundia 231 // 5.3.4.1 Plně predikační respondenty 233 // 5.3.4.1.1 Určité sloveso v hlavní větě 233 // 5.3.4.1.2 Určité sloves ve vedlejší větě 234 // 5.3.4.2 Depredikační respondenty gerundia 235 // 5.3.4.3 PolopredikaČní respondenty gerundia 236 // 5.3.5 český přechodník a španělské gerundium 237 // 5.3.6 Závěr 240 // 5.4 Gerundium v italštině 241 // 5.4.0 Morfologie gerundia v italštině 241 // 5.4.1 Vymezení zkoumaného vzorku gerundií 242 // 5.4 2 Frekvenční analýza gerundia v italštině 242 // 5.4 3 Syntaktické a sémantické fungování gerundia 243 // 5.4 4 České respondenty italského gerundia 251 // 5.4.4.1 Plně predikační respondenty 252 // 5.4.4.1.1 Určité sloveso v hlavní větě 252 // 5.4.4.1.2 Určité sloveso ve vedlejší větě-252 // 5.4.4.2 Depredikační respondenty gerundia 253 // 5.4.4.3 PolopredikaČní respondenty gerundia - přechodník a aktivní verbální adjektivum 255 // 5.45 Závěr 258 // 5.5 Gerundium v portugalštině 259 // 5.5.1 Morfologie gerundia v portugalštině 259 // 5.5.2 Vymezení zkoumaného vzorku gerundií 259 // 5.5.3 Frekvenční analýza gerundia v portugalštině 260 // 5.5.3.1 Výskyt gerundia v i. p. m.-260 // 5.5.3.2 Vliv složení korpusu a autorského idiolektu-260 // 5.5.3.3 Lexikální obsazení gerundia 262 // 5.5 4 Syntaktické fungování gerundia 263 // 5.5.5 Sémantické typy příslovečného gerundia 267 //
5.5.6 Shrnutí fungování českých respondentů gerundia 273 // 5.57 Český přechodník a portugalské gerundium 275 // 5.58 Závěr 277 // 5.6 Románské gerundium a čeština ve světle korpusu InterCorp 278 // 5.6.1 Frekvence výskytu gerundia vc zkoumaných jazycích 279 // 5.6.2 Syntaktická funkce gerundia ve zkoumaných jazycích 280 // 5.6.3 Příslovečné významy gerundia ve zkoumaných jazycích 282 // 5.6.4 Protějšky gerundia v češtině 284 // 6. OBRAZ ROZDÍLŮ MEZI ROMÁNSKÝMI JAZYKY A ČEŠTINOU V PARALELNÍM KORPUSU INTERCORP 28? // Cizojazyčná shrnutí 293 // Bibliografie 301 // Rejstřík věcný 311 // Rejstřík jmenný 313
(OCoLC)932000053
cnb002727646

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC