Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 16.03.2024. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
(17.2) Půjčeno:155x 
BK
EB
Vydání 1.
Praha : Grada, 2016
415 stran ; 24 cm
Externí odkaz    Plný text PDF (Bookport) 
   * Návod pro Bookport 

objednat
ISBN 978-80-247-2992-3 (brožováno)
ISBN 978-80-271-9273-1 (online ; pdf)
ISBN 978-80-271-9274-8 (online ; epub)
Psyché
Obsahuje bibliografii na stranách 367-401, bibliografické odkazy a rejstříky
Anglické resumé
Popsáno podle tištěné verze
001452186
Úvodem 11 // 1. Školní šikana v posledních dvou desetiletích 17 // Pavlína Janošová // 1.1 Fenomenologické proměny šikany - vzestup nepřímých forem 18 // 1.2 Šikana jako politikum - skrývání i předstírání 23 // 2. Definování šikany 25 // Pavlína Janošová // 2.1 Šikana jako zvláštní případ agrese 25 // 2.2 Definice šikany - tři základní kritéria detailně 26 // 2.2.1 Záměrnost v šikaně 28 // 2.2.2 Nerovnováha síly mezi šikanujícím a šikanovaným 31 // 2.2.3 Opakovanost útoků 34 // 2.3 Měření prevalence šikany u nás - problém nejednotného pojetí 37 // 3. Sociokulturní přístup ke školní šikaně 41 // Kateřina Zábrodská // 3.1 Jak hovoříme o šikaně - konstrukce šikany v dětských kolektivech 45 // 3.2 „Je prostě divná“ - šikanování a konstrukce odlišnosti 47 // 3.3 Šikana v kontextu společenských norem a morálky 49 // 3.3.1 Genderové normy: být normálním klukem 51 // 3.4 Šikana jako součást skupinových procesů 52 // 3.5 Náměty pro práci se žáky 55 // 4. Co mít na paměti při měření šikany 59 // Pavlína Janošová // 4.1 Jak chápou šikanu účastníci výzkumu? 61 // 4.2 Sběr dat - volba formulací a terminologie 64 // 4.3 Školní a třídní vlivy na měření 65 // 4.4 Základní metody měření 68 // 4.4.1 Co měří a neměří sebeposuzovací dotazníky 69 // 4.4.2 Metrické údaje získané od spolužáků 74 // 4.4.3 Porovnání měření sebeposouzením a vrstevnickými nominacemi 79 // 4.4.4 Další informační zdroje ? diagnostice šikany 81 // 5. Šikana z hlediska reaktivní a proaktivní agrese 86 // Pavlína Janošová // 5.1 Co víme o proaktivní a reaktivní agresi školních dětí? 88 // 5.2 Extrémní agresivita, asociální porucha osobnosti a šikana 89 // 5.3 Jaký je vztah mezi reaktivní, proaktivní agresí a šikanou? 93 //
5.4 Náměty pro práci se žáky 98 // 5.4.1 K proaktivní agresi 98 // 5.4.2 K reaktivní agresi 101 // 5.4.3 Školní prevence proti šikaně z hlediska proaktivní a reaktivní agrese 103 // 6. Je šikana „cool“? Nadřazená emoční nezúčastněnost u šikanujících žáků 106 // Pavlína Janošová // 6.1 Kdo je podle žáků „cool“ 107 // 6.2 Genderový kontext šikany 110 // 6.2.1 Agrese a nezúčastněná póza (toughness) u dívek 113 // 6.3 Emoční nezúčastněnost (toughness) a alexitymie 114 // 6.3.1 Zdravotní a psychická rizika 116 // 6.4 Úvaha o významu toughness v minulých a současných společenstvích 117 // 6.5 Náměty pro práci se žáky 119 // 7. Šikana a krutost v psychodynamické perspektivě 128 // Pavlína Janošová // 7.1 Krutost v agresi a šikaně 129 // 7.2 Generační transmise krutosti - od raného dětství ? vrstevnické šikaně 135 // 7.2.1 Oběť šikany v adolescentní skupině 139 // 7.2.2 Šikana a krutost v adolescentní skupině 142 // 7.3 Dynamika vztahu mezi šikanujícími a šikanovanými 144 // 7.4 Náměty pro práci se žáky 150 // 7.4.1 Co je třeba zajistit ? zvlášť necitlivé a kruté šikany 150 // 7.4.2 Zpracování zkušeností s šikanou po letech - nové možnosti prevence // 8. Morální vyvažování a šikana 158 // Lenka Kollerová // 8.1 Šikana a morálka 159 // 8.1.1 Složitá podmíněnost šikany 159 // 8.1.2 Šikana z morální perspektivy 159 // 8.1.3 Rozpor mezi morálkou a chováním 160 // 8.2 Morální vyvažování 162 // 8.2.1 Definice morálního vyvažování 162 // 8.2.2 Kognitivní restrukturace 163 // 8.2.3 Odmítnutí osobní odpovědnosti 164 // 8.2.4 Přehlížení nebo minimalizace škodlivých důsledků vlastního // chování 165 // 8.2.5 Obviňování a dehumanizace oběti 166 // 8.2.6 Společné působení mechanismů 167 //
8.3 Výzkum morálního vyvažování v kontextu šikany 168 // 8.3.1 Morální vyvažování a kyberšikana 168 // 8.3.2 Morální vyvažování ve vztahu k věku a pohlaví 169 // 8.3.3 Morální vyvažování jako charakteristika kolektivu 170 // 8.4 Náměty pro výzkum a pro práci se žáky 170 // 8.4.1 Budování atmosféry důvěry 171 // 8.4.2 Označování šikany a nemorálního chování 172 // 8.4.3 Rozlišování konvence a morálky 174 // 8.4.4 Rozvíjení morálky příběhy a diskusemi 175 // 9. Pohled na šikanu z hlediska logoteoretického přístupu 177 // Mária Dědová // 9.1 Logoteoretické chápání existenciálních zdrojů šikanování 177 // 9.1.1 Šikana jako důsledek nedostatečně rozvinuté schopnosti sebepřesahu člověka 178 // 9.1.2 Popření osobní svobody a odpovědnosti v šikanujícím chování 179 // 9.1.3 Redukcionistické chápání hodnot a absence smyslu života v souvislosti se šikanou 180 // 9.2 Aplikace logoterapeutického přístupu ve výchovném poradenství při řešení šikany psychology či výchovnými poradci 182 // 9.2.1 Specifika individuální logoterapeutické práce s agresory šikany 183 // 10. Šikanovaný žák a jeho zvládání šikany 195 // Pavlína Janošová // 10.1 Role oběti z psychodynamické perspektivy 195 // 10.2 Postavení šikanovaného žáka ve třídě 198 // 10.3 Obranné strategie obětí proti šikaně 201 // 10.3.1 Preferované strategie, které se ukazují jako účinné 201 // 10.3.2 Méně účinné a rizikové strategie 203 // 10.4 Co podle bývalých obětí pomohlo ukončit šikanu 204 // 10.4.1 Jak šikanovaní hodnotí pomoc školy 206 // 10.4.2 Několik poznámek k situaci současné školy při řešení šikany 207 // 10.5 Dopad šikany na školní život šikanovaného žáka 209 //
10.6 Psychické změny u šikanovaného žáka 212 // 10.6.1 Faktory, které ovlivňují psychické následky šikany 212 // 10.6.2 Proces vnitřní viktimizace 214 // 10.6.3 Psychická traumatizace jako důsledek šikany 218 // 10.7 Rozdíly ve zpracování zkušenosti šikany 224 // 10.8 Agresivní oběti - ti, kteří jsou nejvíc odmítaní 228 // 10.9 Šikanovaní s šikanujícími ve třídě 230 // 10.9.1 Dyadická (dívčí) šikana 232 // 10.10 Náměty pro práci se žáky 233 // 10.10.1 Komunikace učitelů s žáky 233 // 10.10.2 Vztah mezi šikanovanými a šikanujícími 239 // 10.10.3 Práce s šikanovanými žáky a žákyněmi 244 // 11. Zastánce jako klíčový hráč v dramatu šikany 250 // liříKressa // 11.1 Rozdílné způsoby jednání zastánců 251 // 11.2 Motivace zastánců 253 // 11.3 Osobnostní a sociální charakteristika zastánců 254 // 11.3.1 Jací tedy jsou? 254 // 11.4 Co brzdí aktivitu zastánce a co ji podporuje? 256 // 11.4.1 Morální vyvažování 256 // 11.4.2 Soudržnost třídy 258 // 11.4.3 Vnímaná sociální opora 259 // 11.5 Pedagog j ako hlavní zastánce šikanovaných 261 // 11.6 Náměty pro práci se žáky 261 // 12. Ambivalentní protagonisté: Kdo jsou „šikanující zastánci“? // (ekologický přístup) 265 // Pavlína Janošová // 12.1 Ambivalentní dvojrole „šikanující zastánce“ 269 // 12.1.1 Sběr dat o „šikanujících zastáncích“ a jejich vyhodnocení 270 // 12.2 Popis pěti „šikanujícich zastánců“ 271 // 12.2.1 Interakce se spolužáky 279 // 12.2.2 Co mají tito žáci společného? 281 // 12.3 Shrnutí: Kdo jsou „šikanující zastánci“? 283 // 12.3.1 Agrese a další rizikové chování 284 // 12.3.2 Podpora skupinových cílů, prosocialita 286 // 12.4 Náměty pro práci s „šikanujícími zastánci“ 287 // 12.4.1 K práci se sledovanými třídami 291 //
13. Skupina a šikana 295 // Lenka Kollerová // 13.1 Úvod // 13.2 Šikana jako skupinový proces 296 // 13.3 Vztahy ve třídě 297 // 13.3.1 Přátelství 297 // 13.3.2 Hierarchie 298 // 13.4 Sociální identita 299 // 13.4.1 My a oni 299 // 13.4.2 Skupinové normy 301 // 13.4.3 Vrstevnický tlak a pluralitní neznalost 302 // 13.4.4 Efekt černé ovce 303 // 13.5 Náměty pro práci se žáky 304 // 14. Šikana a školní třída na začátku dospívání 307 // Pavlína janošová // 14.1 Školní a třídní klima 308 // 14.1.1 Klima třídy z hlediska šikanujících, šikanovaných a zastánců 311 // 14.2 Školní třída na začátku dospívání 314 // 14.2.1 Vztahy ve třídě 314 // 14.2.2 Žáci na okraji třídy 316 // 14.3 Individuální a skupinové možnosti čelit šikaně 318 // 14.3.1 Přesvědčení žáka, že proti šikaně může něco dělat (self-efficacy) 318 // 14.3.2 Skupinová účinnost (collective efficacy) třídy 321 // 14.4 Skupinový život třídy řídí učitel 325 // 14.5 Náměty pro práci se žáky 329 // 14.5.1 Komunitní způsob vedení třídy 330 // 14.5.2 Ustavení pravidel chování - „charta třídy“ 332 // 14.5.3 Třída a její sebepojetí 336 // 15. K podobám současné šikany a k jejímu vyšetřování 338 // Pavlína janošová // 15.1 Rozmanitost podob školní šikany v současnosti 339 // 15.2 Současné třídy na ZŠ většinou nejsou sehrané týmy 342 // 15.2.1 Zakrývající tendence ve třídách souvisejí i se způsobem vyšetřování 344 // 15.3 Několik poznámek pro učitele u vyčleňování, počátečních a nejasných // případů 345 // Příloha 1 (kap. 4.4.1 ) 350 // Příloha 2 (kap. 4.4.2) 352 // Závěrem 354 // English summaries of chapters 355 // Literatura 367 // Rejstřík věcný 402 // Rejstřík jmenný 412
(OCoLC)956489243
cnb002800392

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC