.

0 (hodnocen0 x )

(5.3) Půjčeno:41x 

BK

Vydání první

[Ostrava] : Ostravská univerzita ; Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2016

2 svazky (307; 440 stran) : barevné mapy ; 25 cm

ISBN 978-80-7422-549-9 (NLN ; soubor ; vázáno)

ISBN 978-80-7422-550-5 (NLN ; I. díl ; vázáno)

ISBN 978-80-7422-551-2 (NLN ; II. díl ; vázáno)

Obsahuje bibliografii na stranách 395-418, bibliografické odkazy a rejstříky

Jazyková a etnická příslušnost nabyla v době rozpadu světa malých struktur na významu. Rakouské mocnářství, podobně jako další evropské země, ji od roku 1880 zahrnulo mezi statisticky zjišťované skutečnosti. Význam takového způsobu identifikace nepolevil ani v meziválečném období, spíše ještě zesílil. Dvoudílná kniha pětice autorů na základě analýzy sčítacích předpisů, sčítací praxe a aktivit politiků i nacionálních agitátorů koriguje poměrně vžitou představu „neprůstřelně" objektivní prvorepublikové statistice národnosti a naopak účelové, a proto jednoznačně nespravedlivé předlitavské statistice obcovací řeči. Rozebírá typické konfliktní situace (na centrální, regionální i lokální úrovni), které vznikaly během sčítání lidu a při interpretaci jeho výsledků. Sčítací akt je představen mj. jako akt „státního inženýrství": volba kritéria (obcovací řeč nebo národnost) a jeho bližší definice i sčítací praxe se odvíjejí od státního zájmu, tj. kýžených výsledků statistického šetření. Druhý díl se nejprve zaměřuje na oba prvorepublikové cenzy (1921 a 1930) a následně se zabývá specifickými problémy spjatými s národnostní statistikou v celém období 1880-1930 (národnostní identifikací Židů, soukromými sčítáními obyvatelstva, nátlakovou a agitační činností„obranných" jednot a podnikatelstva při sčítáních obcovací řeči/národnosti)." (Z úvodu).

Anglické resumé

001452702

I. DÍL :   Úvod 7 // Metodické přístupy, využívané archivní prameny 10 // Členění práce, tištěné prameny a literatura 12 // 1 Některá terminologická a koncepční úskalí ve vztahu k výzkumu etnických a národních kategorií 17 // 2 Praktický význam výsledků sčítání obcovací řeči/národnosti 25 // 2.1 Institucionální zakotvení národnosti do roku 1918 25 // 2.2 Institucionální zakotvení národnosti za první republiky 33 // 3 Evropská praxe sčítání národnostních či jazykových kategorií do roku 1938 39 // 4 Předlitavské cenzy 57 // 4.1 Staré topografie a soupisy/sčítání před rokem 1880 57 // 4.2 Sčítání lidu 1880-1910: zákonné předpisy, sčítací orgány 58 // 4.3 Průběh sčítání obcovacích řečí 1880-1910 v českých zemích 73 // 4.3.1 Jazyk a národnost ve sčítáních lidu na Těšínsku do roku 1918 109 // 4.3.2 Případová studie: Zrod českého nacionálního aktivismu v Liberci a jeho konflikty s libereckým magistrátem (s důrazem na konflikt při sčítání lidu 1890) 137 // 4.4 Sčítání lidu mimo české země: Vídeň, provincie Předlitavska 146 // 4.5 Dobová reflexe sčítání lidu 155 // 4.5.1 Reflexe průběhu sčítání v novinách 155 // 4.5.2 Reflexe výsledků sčítání ve vědeckých a publicistických studiích 169 //

Příloha 1: Přehled vystoupení, interpelací a návrhů členů poslanecké sněmovny předlitavské říšské rady týkajících se národnostních otázek spojených se sčítáním i lidu v českých zemích 204 // Příloha 2: Přehled vystoupení, interpelací a návrhů členů českého zemského sněm u týkajících se národnostních otázek spojených se sčítáním i lidu 219 // Příloha 3: Přehled interpelací a návrhů členů moravského zemského sněmu týkajících se národnostních otázek spojených se sčítáními lidu 225 // Příloha 4: Přehled interpelací a návrhů členů slezského zemského sněmu týkajících se národnostních otázek spojených se sčítáními lidu 228 // Příloha 5: Tabulky 229 // Poznámky 247 // Jmenný rejstřík 296 // Místní rejstřík 302

II. DÍL :   5 Sčítání lidu v českých zemích v období první republiky 8 // 5.1 Příprava cenzů: diskuse, předpisy, formuláře, sčítací orgány 8 // 5.1.1 Od vzniku ČSR do prozatímního sčítání lidu na Slovensku 8 // 5.1.2 Prolog k celostátním cenzům: prozatímní sčítání lidu na Slovensku v roce 1919 12 // 5.1.3 Od slovenského cenzu 1919 k celostátnímu cenzu 1921 16 // 5.1.4 Reflexe cenzu 1921 a cenzus 1930 24 // 5.1.5 Zhodnocení předpisů pro meziválečná sčítání lidu 33 // 5.2 Hlavní problematické body v předvečer sčítacích prací 37 // 5.2.1 Typ a jazyk sčítacích formulářů 37 // 5.2.2 Kontrola pohybu obyvatel 49 // 5.2.3 Kdo z koho? Státní správa kontra nacionalisté 53 // 5.2.4 Sčítací orgány: výběr, jmenování a skladba, aneb teorie versus praxe 65 // 5.3 Průběh celostátních sčítání lidu v letech 1921 a 1930 82 // 5.3.1 Výsledky tzv. zvláštního pozorování 82 // 5.3.2 Národnost na Těšínsku v československých sčítáních 1921 a 1930 95 // 5.3.3 Národnostní klasifikace na meziválečném Hlučínsku 115 // 5.3.4 Nepokoje na Královédvorsku - sčítání lidu 1921 v Kocléřově a Dolních Vlčkovicích 124 // 5.3.5 Individuální případy sporné národnosti a konfliktní situace jednotlivců 129 // 5.3.6 Interpelace Lodgmana a spol. 1921 139 // 5.3.7 Vystoupení německých vládních stran proti cenzu 1930 144 // 5.3.8 Dvě velké kauzy ze sčítání v roce 1930: Brno a Těšínsko 151 // 5.3.9 Maďaři a sčítání lidu na Slovensku v roce 1930 159 // 5.4 Dobová reflexe sčítání lidu 168 // 5.4.1 Reflexe průběhu sčítání v novinách 168 // 5.4.2 Reflexe výsledků sčítání ve vědeckých a publicistických studiích 179 // 6 Národnostní identifikace Židů při sčítáních lidu v letech 1880-1930 189 // 6.1 Židé a sčítání lidu před rokem 1918 191 //

6.2 Cenzy v meziválečném Československu a Židé 194 // 6.2.1 Postoj Čechů, Slováků, Němců, Maďarů a Židů k tzv. židovské otázce při celostátních cenzech 199 // 6.2.2 Výsledek, realita a následky cenzů 1921 a 1930 z hlediska židovského společenství 201 // 6.3 Shrnutí 204 // 7 Tzv. soukromá sčítání obyvatelstva v českých zemích 207 // 7.1 Soukromá sčítání v českých zemích před rokem 1918 207 // 7.2 Soukromá sčítání v meziválečném Československu 214 // 7.2.1 Soukromá sčítání před prvním oficiálním cenzem v roce 1921 215 // 7.2.2 Soukromé sčítací akce a oficiální sčítání lidu v roce 1921 216 // 7.2.3 Soukromá sčítání a oficiální cenzus v roce 1930 223 // 8 „Obranné“ spolky - nedílní aktéři sčítání lidu 1890-1930 227 // 8.1 Předlitavská sčítání lidu 232 // 8.2 Sčítání lidu 1921 a 1930 240 // 8.3 Národní rada česká/československá a sčítání lidu 247 // 9 Podnikatel jako národní agitátor. Hermann Brass a jeho aktivity při sčítání lidu na Zábřežsku v letech 1900-1930 257 // 9.1 Podnikatelská rodina Brassů a Zábřeh 257 // 9.2 Hermann Brass a sčítání lidu 1900 a 1910 259 // 9.3 Hermann Brass a sčítání lidu 1921 a 1930 266 // 9.4 Závěr 270 //

10 Vědecká reflexe změn ve výsledcích sčítání lidu 1880-1930 272 // 10.1 Celozemské výsledky sčítání obcovací řeči/národnosti 1910al921 272 // 10.2 Významnější posuny ve výsledcích sčítání obcovací řeči 1880-1910 ve vybraných soudních okresech, statutárních městech a obcích 275 // 10.3 Významnější posuny ve statistice obcovací řeči/národnosti 1910 a 1921 na úrovni okresů a obcí 277 // 10.4 Rekapitulace 280 // Závěr 282 // Příloha 1 : Přehled dotazů, interpelací a návrhů v Národním shromáždění republiky Československé týkajících se národnostních otázek spojených se sčítáními lidu 288 // Příloha 2: Jazyková (národnostní) mapa Československé republiky podle výsledků sčítání lidu 1921 300 // Příloha 3: Tabulky 303 // Poznámky 322 // Soupis použitých pramenů a literatury 391 // Jmenný rejstřík 419 // Místní rejstřík 424 // Seznam zkratek 431 // Summary 432

cnb002857726