.

0 (hodnocen0 x )

(2) Půjčeno:2x 

BK

EB

Vydání první

Brno : Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2016

175 stran ; 23 cm

ISBN 978-80-210-8339-4 (brožováno)

ISBN 978-80-210-8729-3 (e-kniha)

Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity = Opera Facultatis philosophicae Universitatis Masarykianae, ISSN 1211-3034 ; 449

200 výtisků

Obsahuje bibliografii na stranách 163-170 a bibliografické odkazy

Monografie se zaměřuje na slovotvorné postupy, jež jsou ve španělské lingvistice již tradičně řazeny do oblasti tzv. lexikální morfologie (tj. sufixace, prefixace, interfixace, parasyntéza a kompozice) a jejichž přesné vymezení nastoluje celou řadu zajímavých teoretických otázek. Cílem práce je objasnit příčiny definičních či klasifikačních nesrovnalostí v reprezentativních gramatikách a pojednáních o slovotvorbě a na základě detailní analýzy charakteristik výše uvedených neologických postupů zmapovat přechodové oblasti, které lze nalézt např. mezi derivací a flexí, derivací a kompozicí nebo kompozicí a oblastí frazeologie, což je téma, které dosud nebylo ani ve španělské odborné literatuře takto komplexně zpracováno..

Španělské resumé

001452928

1. ÚVOD 7 // 1.1 Cíle práce 7 // 1.2 Výběr zdrojů 8 // 1.3 Metodologie 9 // 1.4 Tvoření slov ve španělštině 11 // 2. SUFIXÁLNÍ DERIVACE A JEJÍ VYMEZENÍ VŮČI FLEXI A KOMPOZICI 13 // 2.1 Charakteristika sufixace 14 // 2.2 Klasifikace suíixů 17 // 2.3 Delimitace sufixace a flexe 19 // 2.3.1 Apreciativní sufixy a jejich pomezní charakter 23 // 2.3.1.1 Sufix -ísimo a jeho postavení mezi španělskými příponami 30 // 2.3.2 Derivační funkce španělských rodových koncovek 32 // 2.3.2.1 Koncově vokály -á, -e,-o deverbálních substantivech 33 // 2.3.2.2 Přechylování podstatných jmen a další potenciálně derivační funkce rodových koncovek 36 // 2.3.3 Infinitivní koncovka -ar a jtjí slovotvorná funkce 41 // 2.4 Delimitace sufixace a kompozice 43 // 2.4.1 Suifix -oide 44 // 2.4.2 Sufix -mente 45 // 2.5 Závěry 48 // 3. PREFIXÁLNÍ DERIVACE A JEJÍ VYMEZENÍ VŮČI KOMPOZICI 51 // 3.1 Charakteristika prefixace 51 // 3.2 Klasifikace prefixů 53 // 3.3 Delimitace prefixace a kompozice 56 // 3.3.1 Prefixy a předložky 56 // 3.3.1.1 Předložka sm a její slovotvorná funkce 58 // 3.3.1.2 Prefixy anti-, pro- a jejich kvaziprepozicionální funkce 60 // 3.3.2 Adverbiální prefixy bien- a mal- 65 // 3.3.3 Kvantifikáciu prefixy 67 // 3.3.4 Adjektivní prefixy 69 // 3.4 Závěry 72 // 4. INFIXACE, INTERFIXACE, NEBO SUFIXACE? 77 // 4.1 Infixace 78 // 4.2 Interfixace 79 // 4.2.1 Sémantický aspekt interfixace 82 // 4.2.2 Funkce interfixů 85 // 4.3 Interfixace - nový derivační postup? 87 //

5. PARASYNTÉZA 93 // 5.1 Vývoj pojetí parasyntézy a její charakteristika 93 // 5.2 Problém interní struktury parasyntetických formací 103 // 5.3 Závěry 107 // 6. KOMPOZICE, KONFIXACE A STATUS VÍCESLOVNÝCH POJMENOVÁNÍ 109 // 6.1 Charakteristika kompozice 110 // 6.2 Klasifikace složenin 111 // 6.2.1 Lexikální a syntagmatická kompozita 111 // 6.2.2 Endocentrická a exocentrická kompozita 114 // 6.3 Neoklasická kompozice (konfixace) 117 // 6.3.1 Poziční kritérium 118 // 6.3.2 Kombinatorní kritérium 119 // 6.3.3 Sémantické kritérium 122 // 6.3.4 Závěry 123 // 6.4 Problém delimitace víceslovných pojmenování, frazeologismů // a volných syntagmat 126 // 6.4.1 Klasifikace a definice frazeologismů 127 // 6.4.1.1 Kolokace 128 // 6.4.1.2 Idiomy (locutiones) 130 // 6.4.2 Srovnání charakteristik nominálních syntagmatických kompozit // a frazeologismů 134 // 6.4.2.1 Morfosyntaktická koheze 135 // 6.4.2.2 Sémantická koheze 140 // 6.4.2.3 Shrnutí 145 // 6.5 Závěry 148 // 7. CELKOVÉ SHRNUTÍ A ZÁVĚRY 153 // 7.1 Hlavní delimitační kritéria a jejich relevance.v 155 // 7.2 Další faktory 159 // 7.3 Otázka kontinuální povahy a graduální klasifikace slovotvorných mechanismů 160 // 8. BIBLIOGRAFIE 163 // RESUMEN 171

(OCoLC)1006385063

cnb002833146