.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:2x 

BK

Vydání první

České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017

631 stran : ilustrace (převážně barevné), mapy, plány ; 25 cm

ISBN 978-80-7394-658-6 (vázáno)

Episteme : edice Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Natura

1000 výtisků

Obsahuje bibliografii na stranách 581-630

Anglické resumé

001471033

PŘEDMLUVA 17 // PODĚKOVÁNÍ 19 // ODBORNÁ CHARAKTERISTIKA EDITORŮ 20 // ODBORNÁ CHARAKTERISTIKA AUTORŮ 21 // ODDÍL I: OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MOKŘADŮ // 1. DEFINICE MOKŘADŮ (J. Květ, H. Čížková) 27 // 2. FAKTORY URČUJÍCÍ STAV MOKŘADŮ (J. Květ) 33 // 3. KLASIFIKACE MOKŘADŮ (J. Květ) 35 // 3.1 Obecné principy 35 // 3.2 Příklady klasifikace mokřadů 36 // 4. ROZŠÍŘENÍ MOKŘADŮ VE SVĚTĚ (M. Eiseltová) 45 // 4.1 Rozloha 45 // 4.2 Významné mokřady světa 47 // 4.2.1 Evropa 47 // 4.2.2 Afrika 49 // 4.2.3 Asie 49 // 4.2.4 Severní Amerika 50 // 4.2.5 Jižní Amerika 52 // 4.2.6 Austrálie a Oceánie 53 // ODDÍL II: HLAVNÍ TYPY PŘIROZENÝCH A PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH MOKŘADŮ // 5. PŘÍMOŘSKÉ MOKŘADY (K. R. Edwards) 57 // 5.1 Přílivové mělčiny 58 // 5.1.1 Základní charakteristika 58 // 5.1.2 Biodiverzita 59 // 5.2 Přímořská slaniska 62 // 5.2.1 Základní charakteristika 62 // 5.2.2 Vegetace 63 // 5.3 Mangrovy 68 // 5.3.1 Základní charakteristika 68 // 5.3.2 Vegetace 70 // 5.4 Aluviální lesy při estuárech 73 // 5.5 Ekosystémové funkce přímořských mokřadů 74 // 5.5.1 Potravní sítě 74 // 5.5.2 Odpověď na vzestup mořské hladiny 76 // 6. ALUVIÁLNÍ MOKŘADY 79 // 6.1 Prameniště (A. Kučerová) 79 // 6.1.1 Základní charakteristika 79 // 6.1.2 Stanovištní podmínky 80 // 6.1.3 Flóra a vegetace 80 // 6.1.4 Fauna 83 // 6.1.5 Současný stav a ohrožení 83 // 6.2 Vodní toky a jejich nivy (D. Pithart) 84 // 6.2.1 Základní charakteristika 84 // 6.2.2 Koncept diverzity aluviálních stojatých vod 88 // 6.2.3 Významné aluviální mokřady světa 90 // 6.2.4 Aluviální mokřady v ČR 95 // 6.2.5 Význam v krajině 97 // 6.2.6 Biodiverzita 99 // 6.2.7 Ohrožení, ochrana a využívání 103 // 6.3 Lužní a mokřadní lesy a křoviny (T. Vrška) 107 //

6.3.1 Charakteristika společenstev vyskytujících se na území ČR 107 // 6.3.2 Přehled biotopů mokřadních lesů v ČR 108 // 6.3.3 Výskyt lužních lesů v ČR a v temperátním pásmu Evropy 111 // 6.3.4 Lužní lesy ve světě 112 // 6.3.5 Porovnání druhové diverzity lužních lesů // mezi biomy 114 // 6.3.6 Využívání a ohrožení lužních lesů v Evropě 114 // 7. MOKŘADY NA BŘEZÍCH STOJATÝCH VOD (J. Květ, H. Čížková) 119 // 7.1 Vymezení pobřežních mokřadů 119 // 7.2 Litorální zonace 121 // 7.3 Stanovištní podmínky 128 // 7.3.1 Kolísání vodní hladiny 128 // 7.3.2 Dostupnost živin 128 // 7.3.3 Vertikální gradienty v porostech emerzních // makrofyt 130 // 7.3.4 Horizontální rozdíly ve stanovištních podmínkách 130 // 7.4 Horizontální a vertikální rozmístění populací litorálních organismů 133 // 7.5 Význam litorálních mokřadů 139 // 7.6 Ohrožení litorálních mokřadů 140 // 7.6.1 Mechanická destrukce 140 // 7.6.2 Eutrofizace 140 // 7.6.3 Zazcmňování 141 // 7.6.4 Invazní organismy 142 // 7.7 Ochrana litorálních mokřadů 142 // 7.7.1 Omezení eutrofizace 142 // 7.7.2 Ochrana mělkých stojatých vod // před zazemňováním 142 // 7.7.3 Ochrana biodiverzity pobřežních mokřadů 143 // 8. TRAVINOBYLINNÉ MOKŘADY (H. Čížková) 145 // 8.1 Základní charakteristika 145 // 8.1.1 Bažiny 145 // 8.1.2 Mokřadní louky 146 // 8.2 Travinobylinné mokřady ve světě 147 // 8.3 Hlavní typy travinných mokřadů v ČR 151 // 8.4 Fauna travinobylinných mokřadů 155 // 8.5 Ohrožení, ochrana a obnova 158 // 8.5.1 Likvidace a ekologická degradace 158 // 8.5.2 Opuštění a sekundární sukcese 159 // 8.5.3 Význam a ochrana travinných mokřadů v ČR 160 // 9. RAŠELINIŠTĚ (I. Bufková, A. Kučerová) 161 // 9.1 Základní charakteristika rašelinišť 161 //

9.1.1 Minerotrofní rašeliniště (slatiniště a přechodová // rašeliniště) 163 // 9.1.2 Vrchoviště 165 // 9.1.3 Rašelinné lesy 168 // 9.2 Stanovištní podmínky 169 // 9.2.1 Geologický podklad a půdy 169 // 9.2.2 Hydrologie 170 // 9.2.3 Klima 172 // 9.3 Vývoj rašelinišť 172 // 9.4 Rozšíření a typy rašelinišť ve světě 173 // 9.5 Rozloha rašelinišť v ČR 175 // 9.6 Flóra a vegetace rašelinišť v ČR 176 // 9.6.1 Flóra vrchovišť 179 // 9.6.2 Flóra slatinišť 180 // 9.6.3 Flóra rašelinných lesů 181 // 9.7 Charakteristická fauna 181 // 9.7.1 Fauna vrchovišť 183 // 9.7.2 Fauna slatinišť 184 // 9.7.3 Fauna rašelinných smrčin 185 // 9.8 Význam rašelinišť v krajině 185 // 9.8.1 Retence vody 186 // 9.8.2 Klimatická role 188 // 9.8.3 Cyklus uhliku 188 // 9.8.4 Význam z hlediska biodiverzity 189 // 9.9 Způsoby a míra ohrožení 189 // 9.9.1 Těžba rašeliny 190 // 9.9.2 Změny vodního režimu 190 // 9.9.3 Sukcesní změny 191 // 9.9.4 Plošná eutrofizace krajiny 192 // 9.9.5 Imise 192 // 9.9.6 Změny obhospodařování 193 // 9.10 Podmínky dlouhodobé udržitelnosti 193 // 10. EXTRÉMNÍ MOKŘADY 194 // 10.1 Extrémní stanoviště (J. Komárek) 194 // 10.2 Vnitrozemská slaniska (K. R. Edwards) 195 // 10.3 Termální a minerální prameny (J. Komárek) 198 // 10.4 Krasové vody (J. Komárek) 202 // 10.5 Smáčené skalní stěny (J. Komárek) 204 // 10.6 Význam extrémních mokřadů (J. Komárek) 206 // ODDÍL III: HLAVNÍ TYPY ANTROPOGENNÍCH MOKŘADŮ // 11. RYBNÍKY (J. Pokorný, J. Regenda, M. Musil, I. Přikryl, J. Rajchard, A. Kučerová, J. Květ) 209 // 11.1 Histori e rybníkářství 209 // 11.2 Rybník jako stavba 212 // 11.3 Technologie chovu ryb 215 // 11.4 Úskalí managementu vysoce eutrofních rybníků 218 // 11.4.1 Příliš vysoká obsádka 220 // 11.4.2 Příliš nízká obsádka 221 //

11.5 Biodiverzita rybníků 225 // 11.5.1 Vegetace obnaženého rybničního dna 225 // 11.5.2 Fauna 228 // 11.6 Socioekonomické aspekty využívání rybníků 230 // 11.6.1 Mimoprodukční funkce rybníků 230 // 11.6.2 Střety zájmů mezi různými skupinami uživatelů.233 // 11.6.3 Specifika péče o rybniční ekosystémy 234 // 12. MĚLKÉ NÁDRŽE A POLDRY (D. Veselý) 236 // 12.1 Přirozené mělké nádrže 236 // 12.2 Umělé mělké nádrže 238 // 12.3 Poldry a suché nádrže 243 // 12.3.1 Boční poldry 243 // 12.3.2 Suché nádrže 244 // 12.3.3 Přírodě blízké poldry 245 // 13. MOKŘADY NA ÚZEMÍCH OVLIVNĚNÝCH TĚŽBOU SUROVIN 247 // 13.1 Přehled hlavních typů (I. Přikryl) 247 // 13.1.1 Základní charakteristika 247 // 13.1.2 Hlavní typy mokřadů po těžbě 248 // 13.1.3 Stanovištní podmínky 251 // 13.1.4 Význam z hlediska biodiverzity 253 // 13.1.5 Ohrožení, ochrana a obnova 255 // 13.2 Mokřady v pískovnách (K. Řehounková, J. Řehounek) 255 // 13.2.1 Základní charakteristika 255 // 13.2.3 Biodiverzita 256 // 13.2.4 Využívání, ochrana a obnova 259 // 14. UMĚLÉ MOKŘADY PRO ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD (J. Vymazal) 262 // 14.1 Umělé mokřady s povrchovým průtokem 263 // 14.3 Umělé mokřady s podpovrchovým průtokem (kořenové čistírny) 267 // 14.3 Hybridní umělé mokřady 275 // 14.4 Kořenové čistírny v České republice 276 // 15. POLNÍ MOKŘADY (R. Němec, J. Sychra) 281 // 15.1 Obecná charakteristika 281 // 15.2 Biodiverzita 284 // 15.2.1 Flóra 284 // 15.2.2 Fauna 286 // 15.3 Ohrožení a management 290 // 16. PALUDIKULTURA (V. Janus, H. Čížková) 292 // 16.1 Tradiční paludikultury 292 // 16.2 Plovoucí zahrady 296 // 16.3 „Divoká rýže" 298 // 16.4 Kulturní rýže 299 // 16.4.1 Semiakvatická rýže (poddy) 300 // 16.4.2 Vodní rýže 303 // 16.4.3 Suchozemská rýže 303 //

16.4.4 Význam rýže 304 // 16.5 Moderní paludikultura 306 // 16.5.1 Využití mokřadních rostlin jako potravin, krmiv // a léčiv 307 // 16.5.2 Využití mokřadních rostlin jako technologických // surovin 308 // 16.5.3 Odstraňování minerálních živin a dalších látek z vody a půdy 309 // 16.5.4 Produkce rašeliníků (Sphagnum farming) 309 // 16.6 Další rozvoj paludikultury 310 // ODDÍL IV: STRUKTURA A FUNKCE MOKŘADNÍCH EKOSYSTÉMŮ // 17. HYDROLOGIE MOKŘADŮ, VODNÍ CYKLUS A KLIMA (J. Brom, J. Pokorný) 313 // 17.1 Vodní režim mokřadů 313 // 17.1.1 Vodní bilance mokřadů 313 // 17.1.2 Hydrologická periodicita mokřadů 318 // 17.2 Mokřady, klima a vodní cyklus 319 // 17.2.1 Vliv klimatických prvků na mokřady 319 // 17.2.2 Vliv mokřadů na klima 322 // 17.2.3 Mokřady a utváření vodního cyklu 329 // 18. BIOGEOCHEMICKÉ PROCESY V MOKŘADECH (J. Vymazal) 333 // 18.1 Základní procesy 333 // 18.2 Koloběh uhlíku 335 // 18.3 Koloběh dusíku 340 // 18.3.1 Těkání amoniaku 341 // 18.3.2 Amonifikace 342 // 18.3.3 Nitrifikace 343 // 18.3.4 Anaerobní respirace nitrátů 344 // 18.3.5 Denitrifikace 344 // 18.3.5 Fixace 346 // 18.3.6 Anammox (Anaerobní oxidace amoniaku) 346 // 18.3.7 Příjem a asimilace dusíku rostlinami 347 // 18.3.8 Adsorpce amoniaku 348 // 18.3.9 Distribuce dusíku v mokřadech 348 // 18.4 Koloběh fosforu 349 // 18.4.1 Kumulace v půdách 350 // 18.4.2 Půdní adsorpce a srážení 350 // 18.4.3 Příjem fosforu mikroorganismy a rostlinami 351 // 18.4.4 Rozložení fosforu v mokřadech 352 // 18.5 Koloběh síry 352 // 18.6 Železo a mangan 354 // 18.7 Těžké kovy a rizikové prvky 355 // 19. BIOLOGIE MOKŘADNÍCH ORGANISMŮ 356 // 19.1 Určující faktory prostředí a typy adaptací (I. Šetlíková) 356 // 19.1.1 Přehled hlavních faktorů 356 //

19.1.2 Dostupnost kyslíku a oxidu uhličitého ve vodě 356 // 19.1.3 Viskozita a hustota vody 358 // 19.1.4 Základní typy adaptací 358 // 19.2 Adaptace rostlin k zamokření a zaplavení (H. Čížková) 359 // 19.2.1 Růstové formy rostlin 359 // 19.2.2 Adaptace rostlin k zaplavení půdy 360 // 19.2.3 Adaptace mokřadních dřevin 368 // 19.2.4 Adaptace submerzních rostlin na život ve vodě 371 // 19.2.5 Rozmnožování mokřadních a vodních rostlin 375 // 19.2.6 Šíření 376 // 19.3 Adaptace bezobratlých na život v mokřadech // a mělkých vodách (M. Bláha, I. Šetlíková) 377 // 19.3.1 Vodní bezobratlí 377 // 19.3.2 Dýchání ve vodě 378 // 19.3.3 Udržení stálé iontové rovnováhy ve sladké vodě 384 // 19.3.4 Pohyb 385 // 19.3.5 Přežití dočasného vyschnutí či vymrznutí mokřadu .. 390 // 19.3.6 Další adaptace vodních bezobratlých 390 // 19.4 Adaptace obratlovců vázaných na prostředí mokřadů a mělkých vod (J. Rajchard) 391 // 19.4.1 Třída: Ryby (Osteichthyes) 392 // 19.4.2 Třída: Obojživelníci (Amphibia) 400 // 19.4.3 Třída: Plazi (Reptilia) 401 // 19.4.4 Třída: Ptáci (Aves) 401 // 19.4.5 Třída: Savci (Mammalia) 404 // 20. PRIMÁRNÍ PRODUKCE A JEJÍ DALŠÍ VYUŽITÍ V MOKŘADNÍCH EKOSYSTÉMECH (J. Květ, H. Čížková, J. Pokorný) 410 // 20.1 Předmět studia produkční ekologie 410 // 20.2 Základní údaje v produkční ekologii 411 // 20.3 Metody hodnocení rostlinné biomasy a primární produkce v mokřadech 414 // 20.4 Růst mokřadních rostlin a jejich porostů 419 // 20.5 Primární produkce v různých typech vegetace mokřadů a mělkých vod 421 // 20.6 Významné složky rostlinné biomasy v mokřadních ekosystémech 427 // 20.7 Energetika čisté primární produkce v mokřadech a mělkých vodách 432 // 20.8 Využití mokřadní primární produkce v návazných potravních sítích 433 //

21. BIODIVERZITA MOKŘADŮ (J. Chytil, D. Turoňová) 440 // 21.1 Problémy s vymezením mokřadu a mokřadního druhu 441 // 21.2 Druhová a genetická diverzita 442 // 21.3 Taxonomická diverzita mokřadů 443 // 21.3.1 Houby 443 // 21.3.2 Sinice 444 // 21.3.3 Řasy 445 // 21.3.4 Mechorosty 446 // 21.3.5 Kapraďorosty 447 // 21.3.6 Cévnaté rostliny 447 // 21.3.7 Bezobratlí 450 // 21.3.8 Obratlovci 451 // 21.4 Biodiverzita hlavních typů mokřadů světa 454 // 21.4.1 Mořské a přímořské mokřady 455 // 21.4.2 Vnitrozemské mokřady 457 // 21.4.3 Mokřady vzniklé lidskou činností 460 // 21.5 Biodiverzita mokřadů v ČR 461 // 21.5.1 Prameny a prameniště 461 // 21.5.2 Vodní toky 461 // 21.5.3 Nivní jezera, mrtvá ramena, tůně 462 // 21.5.4 Lužní lesy 464 // 21.5.5 Zaplavované louky 466 // 21.5.6 Jiné vodní a bažinné biotopy 467 // 21.5.7 Rákosiny a porosty ostřic 467 // 21.5.8 Rašeliniště a slatiniště 468 // 21.5.9 Horská jezera 469 // 21.5.10 Slaniska 470 // 21.5.11 Rybníky a rybniční soustavy 471 // 21.5.12 Údolní nádrže 472 // 21.5.13 Lom, štěrkovna, pískovna 473 // 21.6 Ohrožení biodiverzity mokřadů 474 // 21.7 Invazní druhy 476 // 21.7.1 Terminologie 478 // 21.7.2 Invazní druhy v mokřadech světa 478 // 21.7.3 Invazní druhy v mokřadech EU 479 // 21.7.4 Invazní druhy v mokřadech ČR 480 // 21.7.5 Ochrana před šířením invazních druhů 484 // ODDÍL V: ČLOVĚK A MOKŘADY // 22. EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY MOKŘADU (J. Seják, J. Květ, H. Čížková) 489 // 22.1 Obecná charakteristika ekosystémových služeb 489 // 22.2 Rozdělení ekosystémových služeb 492 // 22.2.1 Ekosystémové služby a statky 492 // 22.2.2 Přehled kategorií ekosystémových služeb 493 // 22.3 Způsoby hodnocení ekosystémových služeb 495 // 22.3.1 Hodnocení stavu ekosystémů 495 //

22.3.2 Způsoby kvantifikace ekosystémových služeb 496 // 22.3.3 Metody ekonomického oceňování ekosystémových služeb 496 // 22.4 Hodnoty klíčových ekosystémových služeb 500 // 22.5 Přínosy a rizika kvantifikace ekosystémových služeb 503 // 23. ZDRAVOTNÍ RIZIKA MOKŘADŮ (O. Ditrich) 505 // 23.1 Krevsající hmyz vázaný na mokřady 505 // 23.1.1 Komáři (čeleď Culicidae) 506 // 23.1.2 Pakomárci (čeleď Ceratopogonidae) 511 // 23.1.3 Muchničky (čeleď Simuliidae) 512 // 23.2 Programy tlumení a eradikace infekcí přenášených hmyzem 513 // 23.3 Schistosomózy 514 // 23.4 Cerkáriové dermatitídy 518 // 23.5 Choroby získávané potravou a vodou 518 // 23.5.1 Rizika související s potravou pocházející z mokřadů 518 // 23.5.2 Rizika související s pitím kontaminované vody.520 // 23.6 Minimalizace zdravotních rizik souvisejících s mokřady.521 // 24. MOKŘADY A ZEMĚDĚLSTVÍ (M. Eiseltová) 522 // 24.1 Negativní vliv zemědělství na mokřady 522 // 24.2 Tradiční přístupy využívání mokřadů k zemědělské produkci 525 // 24.2.1 Říční nivy 526 // 24.2.2 Pobřežní zóny jezer 526 // 24.2.3 Vyvýšené záhony budované v mokřadech 527 // 24.3 Novodobé příklady udržitelného zemědělského hospodaření 528 // 24.3.1 Permakultura 528 // 24.3.2 Natural Sequence Farming - podpora retence vody v povodí 529 // 24.4 Vyhlídky do budoucna 531 // 25. OBNOVA MOKŘADŮ (M. Eiseltová, I. Bufková) 532 // 25.1 Historie odvodňování krajiny a degradace mokřadů 532 // 25.2 Holistický přístup k obnově mokřadů 534 // 25.3 Obnova mělkých jezer a rybníků 536 // 25.3.1 Obnova mělkých jezer zarůstajících vegetací 536 // 25.3.2 Omezení přísunu živin z povodí 536 // 25.3.3 Omezení přísunu živin ze sedimentu 537 // 25.3.4 Biomanipulace 538 // 25.4 Obnova vodních toků a jejich niv 538 //

25.5 Obnova rašelinišť 544 // 25.5.1 Základní principy 546 // 25.5.2 Revitalizace odvodněných rašelinišť 547 // 25.5.3 Obnova průmyslově těžených rašelinišť 550 // 25.5.4 Obnova biodiverzity slatinných a rašelinných luk 552 // 25.5.3 Znovuzavodnění zemědělsky využívaných rašelinných půd 553 // 26. MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY A PROGRAMY NA OCHRANU // MOKŘADŮ (L. Vlasáková) 555 // 26.1 Ramsarská úmluva 555 // 26.1.1 Česká republika jako smluvní strana Ramsarské úmluvy 562 // 26.2 Další mezinárodní úmluvy s vazbou na ochranu mokřadů 563 // 26.3 Mezinárodní organizace a programy s vazbou na mokřady 564 // 27. OCHRANA MOKŘADŮ V PRÁVU OCHRANY PŘÍRODY ČR A EU (V. Stejskal) 567 // 27.1 Mezinárodní základ právní úpravy mokřadů v českém vnitrostátním právu 567 // 27.2 Právní úprava ochrany mokřadů v zákoně o ochraně přírody a krajiny 568 // 27.2.1 Obecná územní ochrana mokřadů a mokřadních stanovišť 568 // 27.2.2 Zvláštní územní ochrana mokřadů a mokřadních stanovišť 570 // 27.3 Evropská unijní ochrana mokřadů a mokřadních stanovišť 572 // 27.3.1 Ochrana mokřadních lokalit podle směrnice o ptácích 573 // 27.3.2 Ochrana mokřadních lokalit podle směrnice o stanovištích 575 // 27.4 Posuzování vlivů zamýšlených plánů a projektů na mokřadní lokality 577 // 27.5 Rámcová směrnice EU o vodní politice 579 // LITERATURA 581 // SUMMARY 631

(OCoLC)1035452298

cnb002961463