.

0 (hodnocen0 x )

(4.7) Půjčeno:27x 

BK

2., zcela přepracované a doplněné vydání

Praha : Grada Publishing, 2019

431 stran : ilustrace, portréty ; 24 cm

ISBN 978-80-271-0209-9 (brožováno)

Obsahuje bibliografie a rejstřík

České a anglické resumé

001471632

Autorský kolektiv // Předmluva 19 // Předmluva ke 2. vydání 21 // 1 Stavba hmoty, molekulová biofyzika 23 // 1.1 Stavba hmoty 23 // 1.2 Stavba atomu - 24 // 1.2.1 Atomové jádro 24 // 1.2.2 Elektronový obal 25 // 1.3 Stavba molekul 26 // 1.3.1 Druhy vazeb 26 // 1.3.1.1 Iontová vazba 26 // 1.3.1.2 Kovalentní vazba 27 // 1.3.1.3 Kovová vazba 27 // 1.3.1.4 Vazba mezi polárními molekulami 27 // 1.3.2 Voda 29 // 1.3.3 Adheze a koheze 30 // 1.3.4 Disperzní systémy 33 // 1.3.5 Transport látek v disperzním prostředí 34 // 1.3.5.1 Sedimentace 34 // 1.3.5.2 Difúze 34 // 1.3.5.3 Dialýza 35 // 1.3.5.4 Osmóza 35 // 1.3.6 Transport látek přes buněčnou membránu 36 // 1.3.6.1 Pasivní transport 36 // 1.3.6.2 Aktivní transport 37 // 1.3.6.3 Transport makromolekul 38 // 1.4 Distribuce látek v organismu 38 // 1.4.1 Rovnováha tělesných tekutin a distribuce iontů v organismu 40 // 2 Bioenergetika a tepelná technika v lékařství, hypertermie, termoterapie 45 // 2.1 Teplo, teplota, základy termodynamiky 45 // 2.1.1 První věta termodynamická 46 // 2.1.2 Druhá věta termodynamická 46 // 2.1.3 Entropie 47 // 2.2 Tepelná pohoda organismu 48 // 2.2.1 Energie v organismu, její přeměna a akumulace 48 // 2.2.2 Produkce tepla v organismu 48 // 2.2.3 Způsoby odvádění tepla z organismu 49 // 2.2.3.1 Vyzařování 49 // 2.2.3.2 Vedení 49 // 2.2.3.3 Proudění 50 // 2.2.3.4 Vypařování vody 50 // 2.3 Regulace teploty v organismu 51 // 2.4 Měření teploty (termometrie) 52 // 2.4.1 Teploměry založené na délkové či objemové roztažnosti kapalin a pevných látek - teploměry rtuťové, lihové a bimetalové 52 // 9 // 2.4.2 Kovové odporové teploměry 52 // 2.4.3 Termočlánková termometrie 53 // 2.4.4 Termistorová termometrie 54 // 2.4.4.1 Speciální termometrie 54 // 2.5 Využití tepelné energie v lékařství 54 //

2.5.1 Hypertermie - využití v klinické praxi 54 // 2.5.1.1 Mechanismus účinku 55 // 2.6 Fyzikální základy kryoterapie, kryochirurgie a význam místního zmrazení tkáně 55 // 2.6.1 Pozitivní termoterapie 57 // 3 Základy biomechaniky a kineziologie 59 // 3.1 Historické vymezení biomechaniky 59 // 3.1.1 Biomechanika člověka 50 // 3.2 Analýza pohybu - mechanika pohybu 60 // 3.2.1 Gravitace a těžiště 60 // 3.2.2 Páka 62 // 3.2.3 Svaly 64 // 3.3 Biomechanické vlastnosti tkání 65 // 3.3.1 Funkční anatomie a biomechanika vaziva 66 // 3.3.1.1 Fibroblasty 66 // 3.3.1.2 Kolagenní vlákna 66 // 3.3.1.3 Elastická vlákna 67 // 3.3.1.4 Retikulární vlákna 68 // 3.3.1.5 Amorfní mezibuněčná hmota 69 // 3.3.1.6 Kolagenní vazivo 69 // 3.3.2 Funkční anatomie a biomechanika chrupavek 70 // 3.3.2.1 Hyalinní chrupavka 71 // 3.3.2.2 Elastická chrupavka 71 // 3.3.2.3 Vazivová chrupavka 71 // 3.3.3 Funkční anatomie a biomechanika kostní tkáně 72 // 3.3.4 Funkční anatomie a biomechanika kostních spojů 74 // 3.3.4.1 Vazivové spoje 74 // 3.3.4.2 Chrupavčité spoje 74 // 3.3.4.3 Kostěné spoje 75 // 3.4 Biomechanika krevního oběhu 78 // 3.4.1 Srdce 78 // 3.4.1.1 Srdeční sval 81 // 3.4.2 Cévy 81 // 3.4.2.1 Koronární oběh 82 // 3.4.2.2 Tepny (arterie) a kapiláry 82 // 3.4.2.3 Lymfatické cévy 83 // 3.4.2.4 Žíly (vény) 83 // 3.4.2.5 Rychlost proudění krve v tepnách 83 // 3.4.2.7 Objem krve ve velkých cévách 84 // 3.4.2.8 Arteriální a žilní tlak 84 // 3.4.2.9 Ortostáza 85 // 3.4.2.10 Měření tepenného krevního tlaku 86 // 3.4.3 Krev 87 // 3.4.3.1 Krevní plazma 88 // 3.4.3.2 Krevní elementy 88 // 3.4.3.3 Smykové napětí a rychlost 89 // 3.5 Biomechanika dýchání 90 // 3.5.1 Mechanika dýchání 91 // 3.5.2 Plicní objemy a kapacita plic 93 // 3.5.3 Viskoelastické vlastnosti plic a hrudní stěny 94 //

3.5.4 Výměna dýchacích plynů 96 // 3.5.5 Vliv přetlaku na organismus 98 // 3.5.6 Vliv přetlaku a podtlaku na organismus 98 // 3.5.7 Umělá ventilace plic 99 // 3.6 Mechanické a tepelné vlastnosti zubů a jejich náhrad 100 // 3.6.1 Mechanické namáhání v tlaku a tahu 100 // 3.6.2 Zátěžová křivka pro normálové napětí (strain stress curve) 103 // 3.6.3 Deformace ve smyku 104 // 3.6.4 Deformace pevných látek - shrnutí 105 // 3.7 Účinky mechanických sil na organismus 106 // 3.7.1 Gravitace 106 // 3.7.2 Negativní účinky mechanické energie 107 // 3.8 Léčebné využití mechanické energie // 3.8.1 Léčebný tělocvik 108 // 3.8.3 Mechanoterapie 109 // 3.8.4 Lymfodrenáž 110 // 3.8.5 Přístrojová masáž 110 // 3.8.6 Masáž proudem vody 110 // 3.9 Kineziologie páteře 110 // 3.9.1 Nosné komponenty segmentu 111 // 3.9.2 Hydrodynamické komponenty segmentu 111 // 3.9.3 Kinetické komponenty páteře 112 // 4 Biofyzika elektrických projevů a účinků elektrické energie, diagnostické a terapeutické metody využívající elektrické energie 115 // 4.1 Elektrický proud 115 // 4.1.1 Pasivní elektrické vlastnosti 115 // 4.1.2 Aktivní elektrické projevy 116 // 4.1.3 Transportní mechanismy 117 // 4.2 Membránové potenciály 117 // 4.2.1 Klidový membránový potenciál 117 // 4.2.2 Akční potenciál 118 // 4.3 Účinky elektrického proudu na organismus 122 // 4.4 Využití akčních potenciálů v diagnostice 124 // 4.4.1 Elektrokardiografie 125 // 4.4.1.1 Převodní systém 125 // 4.4.1.2 Snímání elektrické srdeční aktivity 126 // 4.4.2 Elektrodiagnostika v neurologii a rehabilitaci 152 // 4.4.3 Diagnostické využití střídavého proudu 154 // 4.4.4 Kapacitní pletysmografie 154 // 4.5 Léčebné využití elektrického proudu 154 // 4.5.1 Stejnosměrný galvanický proud 155 // 4.5.1.1 Iontoforéza 156 //

4.5.1.2 Galvanizace 156 // 4.5.2 Nízkofrekvenční proudy 156 // 4.5.2.1 Diadynamické proudy 152 // 4.5.2.2 Träbertovy proudy 158 // 11 // 4.5.2.3 Alternativní proudy 138 // 4.5.2.4 Středněfrekvenční proudy 142 // 4.5.2.5 Distanční elektroterapie 144 // 4.5.2.6 Vysokofrekvenční elektroterapie 145 // 4.6 Interakce magnetických polí s tkáněmi 147 // 4.6.1 Elektromagnetické pole 148 // 4.6.2 Magnetické vlastnosti látek 150 // 4.6.3 Mechanismy interakcí elektromagnetických polí s živou hmotou 151 // 4.6.3.1 Interakce stacionárních magnetických polí s živou hmotou 151 // 4.6.3.2 Interakce elektromagnetických polí s živou hmotou 153 // 4.6.4 Magnetoterapie 155 // 5 Optika a biofyzika vidění 157 // 5.1 Vlastnosti záření 157 // 5.1.1 Spektrum elektromagnetického záření 157 // 5.1.2 Světlo 157 // 5.1.3 Šíření světla 158 // 5.1.3.1 Disperze světla 159 // 5.1.4 Kvantová optika 160 // 5.1.5 Vlnová optika 161 // 5.1.5.1 Interference světla - skládání vlnění 161 // 5.1.5.2 Ohyb světla 161 // 5.1.5.3 Polarizace světla 162 // 5.1.6 Paprsková optika 162 // 5.1.6.1 Zobrazení čočkami 162 // 5.2 Zdroje a detektory záření 163 // 5.2.1 Žárovky 163 // 5.2.2 Luminiscenční zdroje záření 163 // 5.2.3 Výbojky 164 // 5.2.4 Lasery 164 // 5.2.4.1 Pevnolátkové lasery 166 // 5.2.4.2 Polovodičové lasery 167 // 5.2.4.3 Plynové lasery 168 // 5.2.4.4 Kapalinové lasery 169 // 5.2.4.5 Plazmové rentgenové lasery 169 // 5.2.4.6 Lasery s volnými elektrony 170 // 5.2.5 Detektory záření 170 // 5.3 Optické metody a přístrojová technika 172 // 5.3.1 Mikroskopické metody 172 // 5.3.1.1 Světelná mikroskopie 172 // 5.3.1.2 Zobrazovací metody ve světelné mikroskopii 176 // 5.3.1.3 Elektronová mikroskopie 180 // 5.3.1.4 Mikroskopie atomárních sil 182 // 5.3.2 Metody optické spektroskopie 183 // 5.3.2.1 Spektrofotometrie 183 //

5.3.2.2 Spektrofluorimetrie 184 // 5.3.2.3 Laserová spektroskopie 185 // 5.3.3 Polarimetrie 185 // 5.3.4 Nefelometrie a turbidimetrie 186 // 5.3.5 Refraktometrie 186 // 5.3.6 Endoskopie 187 // 5.4 Oko a oční vady 187 // 5.4.1 Optický systém oka 188 // 5.4.1.1 Zraková ostrost 189 // 5.4.1.2 Refrakční vady oka 190 // 5.4.1.3 Korekce refrakčních vad 191 // 5.4.2 Tvorba obrazu 192 // 5.4.2.1 Adaptace oka na intenzitu světla 192 // 5.4.2.2 Funkce tyčinek 193 // 5.4.2.3 Funkce čípků 194 // 5.5 Fototerapie 194 // 5.5.1 Laser 195 // 5.5.1.1 Mechanismus a využití neinvazivní laseroterapie 195 // 5.5.1.2 Mechanismus a využití invazivní laseroterapie 196 // 6 // Akustika 199 // 6.1 Základní pojmy 199 // 6.1.1 Zvuk 199 // 6.1.2 Rychlost šíření zvukové vlny 200 // 6.1.3 Akustická výchylka, akustická rychlost, akustický tlak 200 // 6.1.4 Efektivní akustická rychlost a efektivní akustický tlak 202 // 6.1.5 Akustická impedance 202 // 6.1.6 Vlastnosti zvuku 203 // 6.1.6.1 Barva zvuku 203 // 6.1.6.2 Výška zvuku 204 // 6.1.6.3 Hladina intenzity zvuku 204 // 6.2 Fyziologická akustika 206 // 6.2.1 Hladina hlasitosti 208 // 6.2.2 Hlasitost 208 // 6.2.3 Rezonance 208 // 6.3 Řeč, funkce hrtanu 209 // 6.4 Sluchový orgán 211 // 6.4.1 Zevní ucho 211 // 6.4.2 Střední ucho 212 // 6.4.3 Vnitřní ucho 213 // 6.4.4 Sluchová dráha 215 // 6.4.4.1 Elektrické projevy při podráždění sluchového orgánu 215 // 6.5 Poruchy sluchu 216 // 6.5.1 Převodní nedoslýchavost (hypacusis conductiva) 216 // 6.5.2 Percepční nedoslýchavost (hypacusis perceptiva, hypacusis sensoneuralis) 216 // 6.5.3 Smíšená nedoslýchavost (hypacusis mixta) 217 // 6.6 Vyšetření sluchu 217 // 6.6.1 Subjektivní audiometrické metody 217 // 6.6.1.1 Vyšetření hlasitou řečí a šepotem 217 // 6.6.1.2 Vyšetření ladičkami 218 // 6.6.1.3 Tónová audiometrie 219 //

6.6.1.4 Slovní audiometrie 220 // 6.6.2 Objektivní audiometrické metody 220 // 6.6.2.1 Impedanční audiometrie 220 // 6.6.2.2 Otoakustické emise 223 // 6.6.2.3 Akusticky evokované potenciály 224 // 5.4 Oko a oční vady 187 // 5.4.1 Optický systém oka 188 // 5.4.1.1 Zraková ostrost 189 // 5.4.1.2 Refrakční vady oka 190 // 5.4.1.3 Korekce refrakčních vad 191 // 5.4.2 Tvorba obrazu 192 // 5.4.2.1 Adaptace oka na intenzitu světla 192 // 5.4.2.2 Funkce tyčinek 193 // 5.4.2.3 Funkce čípků 194 // 5.5 Fototerapie 194 // 5.5.1 Laser 195 // 5.5.1.1 Mechanismus a využití neinvazivní laseroterapie 195 // 5.5.1.2 Mechanismus a využití invazivní laseroterapie 196 // 6 // Akustika 199 // 6.1 Základní pojmy 199 // 6.1.1 Zvuk 199 // 6.1.2 Rychlost šíření zvukové vlny 200 // 6.1.3 Akustická výchylka, akustická rychlost, akustický tlak 200 // 6.1.4 Efektivní akustická rychlost a efektivní akustický tlak 202 // 6.1.5 Akustická impedance 202 // 6.1.6 Vlastnosti zvuku 203 // 6.1.6.1 Barva zvuku 203 // 6.1.6.2 Výška zvuku 204 // 6.1.6.3 Hladina intenzity zvuku 204 // 6.2 Fyziologická akustika 206 // 6.2.1 Hladina hlasitosti 208 // 6.2.2 Hlasitost 208 // 6.2.3 Rezonance 208 // 6.3 Řeč, funkce hrtanu 209 // 6.4 Sluchový orgán 211 // 6.4.1 Zevní ucho 211 // 6.4.2 Střední ucho 212 // 6.4.3 Vnitřní ucho 213 // 6.4.4 Sluchová dráha 215 // 6.4.4.1 Elektrické projevy při podráždění sluchového orgánu 215 // 6.5 Poruchy sluchu 216 // 6.5.1 Převodní nedoslýchavost (hypacusis conductiva) 216 // 6.5.2 Percepční nedoslýchavost (hypacusis perceptiva, hypacusis sensoneuralis) 216 // 6.5.3 Smíšená nedoslýchavost (hypacusis mixta) 217 // 6.6 Vyšetření sluchu 217 // 6.6.1 Subjektivní audiometrické metody 217 // 6.6.1.1 Vyšetření hlasitou řečí a šepotem 217 // 6.6.1.2 Vyšetření ladičkami 218 // 6.6.1.3 Tónová audiometrie 219 //

6.6.1.4 Slovní audiometrie 220 // 6.6.2 Objektivní audiometrické metody 220 // 6.6.2.1 Impedanční audiometrie 220 // 6.6.2.2 Otoakustické emise 223 // 6.6.2.3 Akusticky evokované potenciály 224 // i // 13 // 6.7 Hluk jako noxa 225 // 6.8 Klinické obory využívající akustiku 226 // 6.9 Infrazvuk 227 // 6.10 Ultrazvuk // 6.10.1 Generování ultrazvuku v lékařství 227 // 6.10.2 Biologické účinky ultrazvuku 228 // 6.10.3 Principy diagnostického užití ultrazvuku 230 // 6.10.4 Principy terapeutického užití ultrazvuku 230 // 7 Vlastnosti a interakce ionizujícího záření 235 // 7.1 Objev záření X 235 // 7.2 Objev radioaktivity 237 // 7.3 Popis radioaktivity 239 // 7.4 Typy radioaktivní přeměny 241 // 7.4.1 Přeměna a 242 // 7.4.2 Přeměna ß+, ß , elektronový záchyt 243 // 7.4.3 Přeměna 246 // 7.5 Zdroje ionizujícího záření 247 // 7.5.1 Přírodní zdroje ionizujícího záření 247 // 7.5.1.1 Kosmické záření a kosmogenní radionuklidy 247 // 7.5.1.2 Přírodní radionuklidy (terestriální) v zemské kůře 247 // 7.5.2 Umělé zdroje ionizujícího záření 248 // 7.5.2.1 RTG přístroje 248 // 7.5.5.2 Brzdné záření 252 // 7.5.2.3 Charakteristické záření 253 // 7.6 Interakce ionizujícího záření s hmotou 254 // 7.6.1 Interakce přímo ionizujícího záření 255 // 7.6.2 Interakce nepřímo ionizujícího záření 257 // 7.7 Dozimetrie ionizujícího záření 262 // 7.7.1 Veličiny charakterizující zdroje ionizujícího záření 262 // 7.7.2 Veličiny popisující pole ionizujícího záření v prostoru 263 // 7.7.3 Veličiny popisující interakce ionizujícího záření s látkou 263 // 7.7.4 Veličiny dozimetrie ionizujícího záření 266 // 7.7.5 Veličiny používané v radiační ochraně 267 // 7.8 Detekce ionizujícího záření 272 // 7.8.1 Ionizační detektory 273 //

7.8.1.1 Ionizační komory 274 // 7.8.1.2 Proporcionální počítače 275 // 7.8.1.3 Geigerovy-Müllerovy počítače 275 // 7.8.2 Scintilační detektory 275 // 7.8.3 Dozimetrie pevnou fází 276 // 7.8.4 Fotografická metoda detekce 277 // 7.9 Cíle a principy radiační ochrany 277 // 7.9.1 Limity pro ozáření 278 // 7.9.2 Ochrana před vnějším ionizujícím zářením 281 // 7.9.3 Ochrana před vnitřní kontaminací 282 // 8 Zobrazovací metody 285 // 8.1 Radiodiagnostika 285 // 8.1.1 Fyzikální principy RTG vyšetřovacích metod 285 // 8.1.2 Skiaskopie 286 // 14 // 8.1.3 Skiagrafie 287 // 8.1.4 Snímkování ze štítu 288 // 8.1.5 Kymografie 288 // 8.1.6 Angiografická vyšetření 288 // 8.1.7 Vyšetření kontrastní látkou 289 // 8.1.7.1 Negativní kontrastní látky 289 // 8.1.7.2 Pozitivní kontrastní látky 289 // 8.1.8 Výpočetní tomografie 290 // 8.1.8.1 Součásti CT 291 // 8.2 Ultrazvukové zobrazovací metody 292 // 8.2.1 Fyzikální vlastnosti ultrazvuku 292 // 8.2.2 Fyzikální podstata zobrazování ultrazvukem 294 // 8.2.2.1 Odraz ultrazvuku na rozhraní a jeho interpretace 294 // 8.2.2.2 Ultrazvukové metody zobrazení struktury 296 // 8.2.2.3 Ultrazvukové metody zobrazení rychlosti toku krve - dopplerovské metody 298 // 8.3 Magnetická rezonance 299 // 8.3.1 Magnetické vlastnosti jádra 299 // 8.3.1.1 Rekonstrukce obrazu magnetické rezonance 302 // 8.3.2 MR angiografie 304 // 8.3.3 Kontrastní látky 304 // 8.3.4 Funkční magnetická rezonance 304 // 8.3.5 Přístrojové vybavení 305 // 8.3.6 Využití magnetické rezonance 306 // 8.4 Nukleární medicína 306 // 8.4.1 Základní pojmy 306 // 8.4.2 Vyšetřovací metody využívající radionuklidy 309 // 8.4.3 Fyzikální principy používání radiofarmak 309 // 8.4.4 Přístroje pro osobní a ochrannou dozimetrii 313 // 8.4.5 Přístroje pro měření radioaktivity látek 314 //

8.4.6 Přístroje pro měření radioaktivity v organismu 317 // 8.4.7 Jednokanálová a vícekanálová souprava pro zevní detekci 317 // 8.4.8 Celotělové detekční systémy 319 // 8.4.9 Scintigrafické zobrazovací systémy 319 // 8.4.10 Tomografické scintigrafické systémy 322 // 8.5 Denzitometrie 324 // 8.5.1 Metody využívající ionizující záření 325 // 8.5.2 Metody nepoužívající ionizující záření 325 // 8.5.3 Vyhodnocení výsledků měření podle WHO 326 // 8.6 Termografie 326 // 8.6.1 Bezkontaktní termografie 326 // 8.6.2 Kontaktní termografie 328 // 9 Základy radioterapie 331 // 9.1 Základní pojmy v radioterapii a v radiobiologii 331 // 9.1.1 Biofyzikálni základy radioterapie 331 // 9.1.2 Radiobiologické základy radioterapie 331 // 9.1.3 Metodika léčby zářením 333 // 9.1.4 Klinické problémy radioterapie 333 // 9.2 Ozařovače využívané v radioterapii 334 // 9.2.1 Kobaltové a cesiové ozařovače, gama nůž 334 // 15 // 11.3.5 Ultrazvukové čističky 362 // 11.3.6 Polymerační lampa 362 // 11.3.7 Metoda laserové fluorescence 362 // 11.4 Rentgenová technika ve stomatologii 363 // 11.4.1 Klasický rentgenový přístroj 363 // 11.4.2 Rentgenové diagnostické techniky používané ve stomatologii 365 // 11.4.2.1 Panorální radiografie 365 // 11.4.2.2 Free focus radiography 365 // 11.4.2.3 Rotační tomografie, ortopantomograf (panoramatická tomografie) 365 // 11.4.2.4 Počítačová tomografie 367 // 11.4.2.5 Tuned Aperture Computed Tomography 367 // 11.4.2.6 Počítačová tomografie s kuželovým paprskem 367 // 11.4.2.7 Metoda CEREC 368 // 11.4.2.8 CAD/CAM CEREC 369 // 11.4.3 Rentgenové filmy využívané ve stomatologii 369 // 11.4.4 Digitální zobrazovací systémy 369 // 11.4.4.1 Elektronické senzory 370 // 11.4.4.2 Paměťové fólie 370 // 11.4.5 Kontrastní látky a jejich využití ve stomatologii 370 //

11.4.6 Digitální subtrakční radiografie 370 // 11.4.7 Xerografie 371 // 11.4.8 Další zobrazovací techniky používané ve stomatologii 371 // 11.4.9 Intraorální kamera 371 // 11.5 Fyzikální podstata materiálů využívaných ve stomatologii 372 // 11.5.1 Otiskovací hmoty 372 // 11.5.1.1 Hmoty složené, kompozitní 372 // 11.5.1.2 Otiskovací gutaperča 372 // 11.5.1.3 Reverzibilní hydrokoloidní hmoty 373 // 11.5.1.4 Vosky 373 // 11.5.2 Zatmelovací hmoty 373 // 11.5.3 Brousicí a leštící hmoty 373 // 11.5.4 Hmoty používané ke zhotovování náhrad a jejich zpracování 373 // 11.5.4.1 Kovy 374 // 11.5.4.2 Kaučuk, umělé pryskyřice 375 // 11.5.4.3 Stomatologické porcelány 375 // 11.5.5 Teplotní roztažnost pevných látek 376 // 11.5.6 Tepelná vodivost pevných látek 377 // 11.6 Elektrochemická koroze kovů v ústní dutině a jiné elektrogalvanické jevy 378 // 11.7 Extrakční kleště a páky 379 // 11.8 Fyzikální principy obrábění využívané ve stomatologii 381 // 11.8.1 Vrtání a broušení 381 // 11.8.2 Leštění 382 // 11.8.3 Frézování 382 // 11.9 Zubní náhrady 382 // 11.9.1 Mechanismus působení žvýkacího svalstva 382 // 11.9.2 Fyzikální požadavky na sestavení umělého chrupu 384 // 12 Fyzikální vlastnosti nových materiálů 385 // 12.1 Obecná charakteristika biomateriálů 385 // 12.2 Materiály s tvarovou pamětí 386 // 12.2.1 Tvarová paměť 386 // 17 // 12.2.2 Tvarová paměť nitinolu 386 // 12.2.3 Pseudoelasticita (superelasticita) nitinolu 387 // 12.2.4 Použití nitinolu v medicíně 388 //

12.2.4.1 Zubní lékařství 388 // 12.2.4.2 Ortopedie 388 // 12.2.4.3 Chirurgie 389 // 12.2.4.4 Miniinvazivní chirurgie 390 // 12.3 Biodegradabilní materiály 391 // 12.3.1 Obecná charakteristika biodegradabilních materiálů 391 // 12.3.2 Příklady použití biodegradabilních materiálů 393 // 12.3.2.1 Spojovací a fixační prvky 393 // 12.3.2.2 Biodegradabilní výztuže (stenty) 394 // 12.3.2.3 Scaffolds 395 // 12.4Nanomateriály 396 // 12.4.1 Úvod 396 // 12.4.1.1 Základní vlastnosti nanomateriálů a jejich fyzikální podstata 396 // 12.4.1.2 Principy výroby nanomateriálů 398 // 12.4.2 Využití nanomateriálů v diagnostice 398 // 12.4.2.1 Zobrazovací metody 398 // 12.4.2.2 Laboratorní a molekulární diagnostika 399 // 12.4.3 Využití nanomateriálů v terapii 399 // 12.4.3.1 Cílená farmakoterapie 399 // 12.4.3.2 Multifunkční nanočástice 400 // 12.4.3.3 Nanomatrice 400 // 12.4.4 Zdravotní rizika spojená s nanomateriály 401 // 13 Supplementum 403 // 13.1 Fyzikální veličiny a jejich jednotky 403 // 13.2 Zákonné jednotky 404 // 13.3 ČSN ISO 80000-1 404 // 13.4 Mezinárodní soustava veličin 404 // 13.5 Mezinárodní soustava jednotek 405 // 13.5.1 Základní jednotky 405 // 13.5.2 Odvozené jednotky 406 // 13.6 Násobné a dílčí jednotky 406 // 13.7 Vedlejší jednotky 408 // Seznam zkratek 415 // Rejstřík 419 // Souhrn 429 // Summary 431

(OCoLC)1100762294

cnb003087009