.

0 (hodnocen0 x )

(4.5) Půjčeno:18x 

BK

EB

Praha : Grada Publishing, 2019

204 stran : ilustrace ; 24 cm

ISBN 978-80-271-2539-5 (brožováno)

ISBN 978-80-271-2828-0 (online ; pdf)

Obsahuje bibliografie a rejstřík

České a anglické resumé

Popsáno podle tištěné verze

001473437

Předmluva recenzenta 13 // 1 Cílem je dosáhnout dlouhodobého přežití a minimalizovat psychické problémy spojené s nemocí a její léčbou 19 // Literatura 23 // 2 Nádorová choroba je onemocněním celé rodiny 25 // 2.1 Stanovení diagnózy maligní nemoci dopadá na všechny osoby // ve funkční rodině 25 // 2.2 Komunikace s onkologicky nemocným je jiná než komunikace se zdravým člověkem 27 // 2.3 Vliv podpory rodiny na délku přežití pacientů s maligními nemocemi 29 // 2.4 Příklad pacienta s absencí rodinné podpory 31 // 2.5 Příklad pozitivního vlivu podpory blízkých na průběh nemoci 32 // Literatura 32 // 3 Co se stane, když lékař nemocnému řekne „máte maligní // nemocnění“ 35 // 3.1 Popření (šok, akutní stres) 36 // 3.2 Agrese (nespecifické obrany) 36 // 3.3 Vyjednávaní (specifické obrany) 37 // 3.4 Deprese (reaktivní deprese, poruchy přizpůsobení) 37 // 3.5 Smíření (přijetí nové identity) 38 // 3.6 Pozor na vytěsňování negativních informací v mysli nemocných 39 // 3.7 Nejtěžší je zvládnout první šokovou reakci, ale ani pak to není lehké 39 // 3.8 Jak se žije s vědomím „mám maligní onemocnění“ 40 // 3.9 Následky malého zájmu rodiny 41 // Literatura 42 // 4 Deprese a patologická únava spojená s maligní nemocí 43 // 4.1 Strach a úzkost 43 // 4.2 Hypervigilance 44 // 4.3 Deprese 45 // 4.4 Negativní vliv deprese na vývoj mnohočetného myelomu 47 // 4.5 Souvislost nenaplnění nově vzniklých potřeb nemocného // (unmet needs) s depresí 50 // 4.6 Posttraumatická stresová porucha F43.1 53 // 4.7 Noční pocení - projev maligní nemoci, infekce, či projev deprese? 55 // 4.8 Psychogenní horečka - možný projev deprese 56 // 4.9 Může deprese ohrozit život nemocného? 57 // 4.10 Ztráta blízké osoby 59 //

4.11 Chronická patologická únava (chronic fatigue) 60 // 4.12 Léčebný vliv cvičení na depresi 62 // Literatura 63 // 5 Jak žít s vědomím „mám nádorové onemocnění66 69 // 5.1 Zdroje radosti jsou důležité pro boj s depresí a patologickou únavou 69 // 5.2 Rozdílnost ve zdrojích radosti odpovídá rozdílnostem v temperamentu a v charakteru 71 // 5.3 Pozitivní psychologie 74 // 5.4 Odpoutání se od zraňujících a negativních emocí 76 // 5.5 Situace, kdy život nemocnému rozdal hodně nevýhodné karty 76 // 5.6 Závěr pro praxi 78 // Literatura 78 // 6 Rozhovor lékaře s pacientem a sdělení špatné zprávy, aneb desatero Jiřího Vorlíčka pro sdělení špatné zprávy 81 // 6.1 Úvod 81 // 6.2 Cílem rozhovoru lékaře s nemocným o závažné diagnóze je nejen informovat, ale také snížit strach a úzkost, které informace vyvolá 81 // 6.3 Desatero profesora Jiřího Vorlíčka pro sdělování negativních zpráv 82 // 6.4 Jak odpovědět na otázku o prognóze nemoci a života? 84 // 6.5 Jak sdělit nový nepříznivý nález plynoucí z určitého vyšetření 87 // 6.6 Nejtěžší téma hovoru lékaře s pacientem „nemoc při léčbě progreduje“ 88 // 6.6.1 Ekonomický úhel pohledu 88 // 6.6.2 Pohled zaměřený na odhad účinnosti a paradox paliativní léčby v terminálním stadiu 89 // 6.6.3 Pacientův úhel pohledu 89 // 6.6.4 Postoj lékařů k otázce: „Kdy podávat léčbu a kdy ne?“ 90 // 6.6.5 Odpověď pacientů na otázku: „Máme pokračovat v protinádorové léčbě, či jen tlumit příznaky nemoci?“ 90 // 6.6.6 Rozhovor lékaře o případné další chemoterapii s nízkou // pravděpodobností účinku 91 // 6.7 Jetřebadržetjednuliniijakvléčbě, tak v informování o nemoci 92 // 6.8 Závěry pro praxi 93 // Literatura 94 //

7 Vliv chronického stresu a psychické nepohody na vznik nemocí, aneb „trápení přivolává nemoci, spokojenost je odhání“ 97 // 7.1 Zevní faktory zvyšující riziko vzniku maligního onemocnění 97 // 12 Základní informace o stresu 98 // 7.2.1 Stres neboli general-adaptation-syndrome (GAS) 98 // 7.2.2 Patofyziologie stresové reakce 100 // 7.2.3 Změny funkce mozku ve stresu 101 // 7.2.4 Situace, které spouští stresovou reakci 101 // 7.2.5 Individuální rozdíly v citlivosti na stresor a schopnost zvládat stresové situace 101 // 7.2.6 Třísektorový model lidské existence 102 // 7.3 Psychosomatické nemoci a poruchy 102 // 7.4 Vliv chronického stresu a psychické nepohody na imunitu a četnost infekčních nemocí 103 // 7.4.1 Stres snižuje aktivitu imunitní obrany 103 // 7.4.2 Stres zpomaluje hojení ran 104 // 7.4.3 Stres zvyšuje četnost infekčních nemocí 104 // 7.4.4 Příběhy z naší lékařské praxe - odraz chronického stresu a psychické nepohody na zdravotním stavu 105 // 7.5 Vliv chronického stresu a psychické nepohody na imunitu a vznik či progresi maligních chorob 107 // 7.5.1 Přehled klinických studií potvrzujících souvislost mezi chronickým stresem a psychickou nepohodou se vznikem maligní nemoci 107 // 7.5.2 Příběhy z naší lékařské praxe - vliv chronického stresu a psychické nepohody na průběh prekanceróz (například MGUS) a na vznik maligních nemocí 108 // 7.6 Vliv chronického stresu a psychické nepohody na imunitu a vznik autoimunitních nemocí 110 // 7.6.1 Přehled klinických studií potvrzujících souvislost mezi chronickým stresem a psychickou nepohodou se vznikem autoimunitních nemocí 110 // 7.6.2 Nepřiměřeně náročné identitní výzvy mohou být chronickým stresem 110 // 7.7 Vliv nadřízeného (šéfa) na zdraví 111 // 7.8 Vliv pozitivních lidských vztahů na délku života 112 //

7.8.1 Německé přísloví „sich kränken macht krank“ neboli „trápení přivolá nemoc“ 112 // 7.8.2 Potřeba pozitivních lidských vztahů pro život 113 // 7.8.3 Pozitivní vliv pocitu spokojenosti a štěstí na zdraví // a délku života 114 // 7.8.4 Ukotvení ve funkční rodině je zdravější než život „single“ 114 // 7.9 Soužití v páru při vzniku maligní nemoci je nezávislý pozitivní prognostický faktor 115 // 7.10 Ovlivnění imunitního systému psychikou 117 // 7.10.1 Síla vlastního imunitního systému 117 // 7.10.2 Pozitivní psychologie 118 // Literatura 119 // 8 Proč někdy vázne komunikace nemocného se zdravým partnerem o nemoci a o souvisejících emocích? A proč má někdy lékař pocit, že příbuzní nemocného nevnímají situaci nebo lékaře tlačí do nějakého řešení? 127 // 8.1 Je pacient součástí funkční pečující rodiny? 127 // 8.1.1 Postřehy lékařů pečujících o nemocné s maligními nemocemi 127 // 8.1.2 Vliv nemoci na partnerské vztahy - data z klinických analýz 129 // 8.1.3 Psychologický pohled 129 // 8.2 Empatie, soucit jako podstatná součást emoční inteligence 130 // 8.2.1 Emoční empatie 132 // 8.2.2 Kognitivní empatie 133 // 8.2.3 Funkční empatie 133 // 8.2.4 Soucit 134 // 8.3 Dva příběhy ilustrující zvýraznění poruchy komunikace s nedostatkem empatie vlivem nemoci, s komentářem psychologa 134 // 8.3.1 Příběh první - nedostatečná empatie 134 // 8.3.2 Příběh druhý - neschopnost systematické činnosti a nedostatečná empatie 136 // 8.3.3 Další vyprávění této pacientky 137 // 8.3.4 Lidské povahy, způsoby myšlení a chování jsou neuvěřitelně pestré 139 // 8.4 Neuroticismus 139 // 8.4.1 Úzkostné poruchy 140 // 8.4.2 Smíšená úzkostně depresivní porucha 140 // 8.4.3 Obsedantně-kompulzivní porucha 140 //

8.4.4 Reakce na stres a poruchy přizpůsobení 141 // 8.4.5 Somatoformní poruchy 142 // 8.5 Poruchy osobnosti 142 // 8.5.1 Definice poruch osobnosti a j ej ich prevalence 144 // 8.5.2 Paranoidní porucha osobnosti F60.0 145 // 8.5.3 Schizoidní porucha osobnosti F60.1 145 // 8.5.4 Disociální porucha osobnosti F60.2 146 // 8.5.5 Emočně nestabilní porucha osobnosti, typ impulzivní a typ hraniční F60.3 147 // 8.5.6 Histriónská porucha osobnosti F60.4 149 // 8.5.7 Anankastická (pedantická) porucha osobnosti F60.5 151 // 8.5.8 Vyhýbavá (anxiózní) porucha osobnosti F60.6 152 // 8.5.9 Závislá porucha osobnosti F60.7 153 // 8.5.10 Jiné (specifické) poruchy osobnosti F60.8, narcistická porucha 154 // 8.5.11 Jiné poruchy osobnosti F60.8, pasivně agresivní porucha 155 // 8.6 ADHD v dospělosti 156 // 8.6.1 Stručná charakteristika ADHD 156 // 8.6.2 Odlišnosti osob s ADHD prokázané klinickými studiemi 157 // 8.6.3 Dopad těchto poruch na práci lékaře 158 // 8.7 Manipulativní chování pacienta či partnera pacienta 159 // 8.7.1 Co je to manipulace? 160 // 8.7.2 Čím si manipulátor podmaní své oběti? 161 // 8.7.3 Charakteristické znaky manipulátora 166 // 8.7.4 Převažující negativní rozpoložení některých manipulátorů 169 // 8.7.5 Důsledky dlouhodobého soužití s manipulátorem 172 // 8.7.6 Charakteristické rysy obětí manipulátorů - ne každý člověk je ovlivnitelný manipulativním chováním 172 // 8.7.7 Osobnostní typy A, B, C, D a jejich ovlivnitelnost manipulací 173 // 8.7.8 Manipulativní osobnost v roli nemocného 175 // 8.7.9 Manipulativní chování blízké osoby nemocného 176 // 8.7.10 Příklad manipulace pacientky partnerem pomocí předkládání nepravdivých informací 176 // 8.8 Něco pozitivního nakonec 178 // Literatura 180 // Slovo závěrem - ale i úvodem 187 //

Interní, hematologická a onkologická klinika (IHOK) LF a FN Brno v roce 2019 slaví 30 let od svého založení 189 // Rejstřík 197 // Souhrn 201 // Summary 203

cnb003100266