Úplné zobrazení záznamu

Toto je statický export z katalogu ze dne 12.10.2019. Zobrazit aktuální podobu v katalogu.

Bibliografická citace

.
0 (hodnocen0 x )
BK
Druhé vydání, rozšířené a doplněné
Praha : Sociologické nakladatelství (SLON), 2019
921 stran ; 24 cm

objednat
ISBN 978-80-7419-263-0 (vázáno)
Studijní texty
Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstříky
Anglické resumé
001479834
OBSAH // Výzvy politické vědy // Tři cesty české politické vědy /17 // MILOSLAV PETRUSEK // Editorův úvod / 22 // Editorův dovětek ke druhému, rozšírenému vydání / 26 // Část první // POLITIKA POHLEDEM RŮZNÝCH DISCIPLÍN / 27 Politika a politologie: úvod do politické vědy / 28 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Politická věda, její rozdělení a geneze / 28 // 2. Co je politika /41 // 3. Politická teorie / 44 // 4. Dvě pojetí politické vědy / 51 // 5. Rozdíl mezi politikem a úředníkem a snahy o jeho zrušení / 58 // 6. Konflikt, soutěž a politické strany / 60 // Politika a filosofie: úvod do politické filosofie /82 // MAREK SKOVAJSA // 1. Úvod / 82 // 2. Klasická politická filosofie: Řecko a Řím / 84 // 3. Křesťanství / 89 // 4. Republikanismus / 91 // 5. Základy moderní politické filosofie - Machiavelli, Hobbes, Locke, Rousseau / 92 // 6. Současná politická filosofie / loi // 6.1 Konzervatismus /102 // 6.2 Utilitarismus a klasický liberalismus /107 // 6.3 Egalitární liberalismus /110 // 6.4 Neoliberalismus a libertarianismus /113 // 6.5 Komunitarianismus /117 // 6.6 Marxismus /120 // 6.7 Feministická politická filosofie /125 // 7. Závěr /128 // Politika a psychologie: úvod do politické psychologie /136 // MILAN NAKONEČNÝ // 1. Úvod/136 // 2. Předmět politické psychologie /137 // 3. Model politického chování /142 // 4. Z historie politické psychologie /148 // 5. Politické postoje /158 // 6. Politická socializace
/160 // Politika a antropologie: úvod do politické antropologie /167 // PETR SKALNÍK // 1. Úvod/167 // 2. Paradigmata a metody /172 // 3. Civilizace, modernita a globalizace /175 // 4. Antropologie práva /179 // 5. Závěr/180 // Politika a právo: úvod do ústavního práva /187 // JAN KYSELA // 1. Úvod/187 // 2. Právo v kontextu versus autopoiesis /189 // 3. Předmět právní a politické vědy: shody a odlišnosti /193 // 4. Prolnutí politologických a právních konceptů /199 // 5. Metajuristické pojmy v právu na příkladech suverenity a demokracie /201 // 6. Revoluce, právo na odpor, občanská neposlušnost / 204 // 7. Ústavní konvence / 207 // 8. Justice, „politická justice", „politizace justice" / 208 // 9. Tvorba práva / 210 // Politika a geografie: úvod do politické geografie / 218 // OLDŘICH KRULÍK // 1. Stručná definice a geneze oboru / 218 // 2. Předmět zkoumání současné politické geografie /220 // 3. Konkrétní dílčí témata oboru / 225 // 3.1 Politická geografie regionů / 225 // 3.2 Politickogeografické faktory / 233 // 3.3 Politická geografie hranic / 237 // 3.4 Politická geografie oceánů a moří / 239 // 3.5 Politická geografie vesmíru / 239 // 3.6 Politická geografie hlavních měst (a velkoměst) / 240 // 3.7 Morfologie státu / 244 // 3.8 Politická geografie zvláštních útvarů / 249 // 3.9 Volební politická geografie (politická geografie volebních procesů) / 252 // 3.10 Politická geografie horizontálního
(politicko-územního) uspořádání státu / 236 // 3.? Politická geografie dopravy / 258 // 3.12 Politická geografie surovin a pitné vody /260 // 3.13 Využívání map v bezpečnostní oblasti /262 // 3.14 Politická geografie tzv. domorodých národů /262 // Politika a ekonomie: úvod do ekonomických analýz politiky / 272 // MARTIN GREGOR // 1. Úvod / 272 // 2. O čem ano a o čem ne? / 273 // 2.1 Dvojí ekonomie politiky / 273 // 2.2 Metodické přístupy /276 // 3. Historie / 279 // 4. Příklady / 284 // 4.1 Rozpočtové procedury / 284 // 4.2 Strategický deficit / 286 // 5. Závěr / 291 // Politika a historická věda: politika očima historika / 298 // MIROSLAV HROCH // i. Vztah historické vědy či vztah historika ? politice doby, v níž žije /299 // 2. // 3- // 4* // 1.1 Jak ovlivňuje dobová politika historika a jeho pohled na minulost? /301 // 1.2 Právě současné dějiny tvoří jakýsi můstek ? opačné stránce vztahu: jak působí historik na politiku? /305 // Vztah historické vědy ? politickým dějinám / 307 Politická věda očima historika a historických věd / 309 Zájem politiky o minulost, o historii / 310 // Část druhá // VYBRANÉ PODOBORY POLITICKÉ VĚDY / 315 // Pojmový úvod do komparativní politologie /316 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Co je komparativní politologie a co je komparativní metoda? / 316 // 2. Lze vůbec smysluplně srovnávat? /324 // 3. Geneze komparativní politologie / 332 // 4. Od případových studií ke
globálním korelativním analýzám / 338 // 5. Druhy komparací podle cíle / 344 // 6. Míliovy metody / 348 // 7. Základní strategie komparace / 354 // 8. Závěr: Jaké místo má mít metodologie v komparativní politologii? / 358 // Úvod do mezinárodních vztahů/375 // PETR DRULÁK // 1. Úvod/375 // 2. Klasikové myšlení o válce a míru / 377 // 3. Velké debaty v mezinárodních vztazích / 380 // 3.1 Realismus a idealismus / 380 // 3.2 Scientismus a tradicionalismus / 383 // 3.3 Od paradigmat ? neo-neo syntéze / 385 // 3.4 Racionalisté a reflektivisté / 389 // 4. Hlavní témata současného výzkumu / 391 // Úvod do veřejné politiky / 398 // MARTIN POTŮČEK // 1. Úvod/399 // 2. Vývoj veřejné politiky ve světě a u nás / 400 // 3. Disciplinární ukotvení veřejné politiky / 402 // 3.1 Veřejná politika mezi sociálními vědami / 402 // 3.2 Veřejná politika a politologie / 403 // 4. Veřejná politika jako vědní disciplína / 404 // 5. Veřejná politika jako sociální praxe / 404 // 6. Hodnotové základy veřejných politik / 406 // 7. Klíčové koncepty veřejné politiky / 408 // 7.1 Veřejné zájmy / 408 // 7.2 Míra racionality v řízení společnosti / 410 // 7.3 Tři úrovně analýzy: polity, policy, politics /411 // 7.4 Vládnutí / 411 // 7.4? Víceúrovňové vládnutí / 412 // 7.4.2 Regulátory - trh, stát, občanský sektor - a média / 413 // 7.4.3 Sítě aktérů / 418 // 8. Teorie / 419 // 9. Metody / 421 // ?. Globální
vládnutí / 421 n. Globální veřejná politika / 423 12. Závěr / 424 // Úvod do správní vědy / 433 // DUŠAN HENDRYCH // 1. Počátky studia správy v Evropě / 433 // 2. Studium správy v USA / 435 // 3. Renesance správní vědy v Evropě / 439 // 4. Vymezení správní vědy / 439 // 5. Správní politika. Teorie reforem / 443 // 6. Dobrá správa / 444 // 7. Správní věda a management / 445 // 8. Závěr / 447 // Část třetí // VYSVĚTLUJÍCÍ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ METODY V POLITICKÉ VĚDĚ / 451 // Kvalitativní metody příčinného usuzování v politologii / 452 // KAREL KOUBA // 1. Úvod/452 // 1.1 Proč srovnávat? / 456 // 1.2 Co srovnávat? / 457 // 1.3 Jak srovnávat? /459 // 2. Kontrolované srovnání / 462 // 2.1 Prostorové srovnání / 463 // 2.2 Longitudinální srovnání / 466 // 2.3 Kontrafaktuální srovnání / 469 // 3. Alternativy ke kontrolovanému srovnání / 472 // 3.1 Jednopřípadové studie / 474 // 3.2 Sledování procesů / 477 // 3.3 Metoda kongruence / 480 // 4. Závěr / 484 // Analytický výzkum a kvantitativní metody v politologii a sociologii /491 // HYNEK JEŘÁBEK // Úvod / 492 // 1. Příprava výzkumu / 492 // 1.1 Výzkumný problém / 492 // 1.2 Konceptualizace, operacionalizace a měření / 493 // 1.3 Znak (proměnná) a jeho úloha ve výzkumu / 497 // 1.4 Definice znaku = proměnné / 499 // 1.5 Klasifikace znaků / 500 // 2. Proces výzkumu (tři základní rozhodnutí: strategie výzkumu, výběrový
postup a volba metod sběru dat) /502 // 2.1 Výběrový postup / 502 // 2.1.1 Pravděpodobnostní výběry / 502 // 2.1.2 Nepravděpodobnostní výběry / 505 // 2.2 Strategie výzkumu (research design) /509 // 2.2.1 Jednorázové výběrové šetření / 509 // 2.2.2 Opakované výběrové šetření / 509 // 2.2.3 Panelové šetření / 510 // 2.2.4 Případová studie / 511 // 2.3 Krátké zamyšlení nad metodami sběru dat / 512 // 3. Analýza dat / 514 // 3.1 Přírodní a společenské vědy: experiment a jiné možnosti / 514 // 3.2 Survey analysis - neexperimentálni metoda testování příčinných souvislostí / 515 // 3.3 „Public opinion poll" versus „survey analysis" /516 // 3.4 Model elaborare jako princip kauzální analýzy a jako základ survey analysis /517 // 3.4? Postup elaborare / 519 // 3.4.2 Opakování - potvrzení původního vztahu / 519 // 3.4.3 Vysvětlení - odhalení falešné korelace / 520 // 3.4.4 Interpretace - odhalení chybějícího kauzálního členu / 520 // 3.4.5 Specifikace - interakční efekty / 521 // 4. Závěr / 522 // Kvalitativní srovnávací analýza (PGA) a konfigurativní metody v politologii / 527 // KAREL KOUBA // 1. Metodologická východiska QCA / 530 // 1.1 Nutné a postačující podmínky / 533 // 1.2 Základní booleovské operace / 537 // 2. Postup při kvalitativní srovnávací analýze (QCA) s ostrými množinami / 540 // 2.1 Identifikace podmínek a případů / 540 // 2.2 Pravdivostní tabulka / 541 // 2.3 Logická
minimalizace / 544 // 2.4 Implikace / 545 // 2.5 Interpretace / 547 // 3. Postup při fuzzy analýze pomocí QCA /547 // 3.1 Téměř nutné a postačující podmínky / 549 // 3.2 Logické operace u fuzzy množin /541 // 3.3 Analýza výkonu českých krajských vlád / 552 // 3.4 Operacionalizace a kalibrace / 555 // 3.5 Konfigurativní analýza / 556 // 3.6 Výsledky analýzy / 559 // 4. Možnosti využití metody QCA / 561 // Příloha: nástroje ? měření volebních výsledků a vlastností stranických systémů / 569 // TOMÁŠ LEBEDA // 1. Proporcionalita a reprezentace / 570 // 1.1 Loosemore-Hanbyho index / 570 // 1.2 Roseův index / 571 // 1.3 Raeův index / 572 // 1.4 Least squares index / 573 // 1.5 RR index/574 // 1.6 Index reprezentace / 575 // 2. Fragmentace stranického systému / 576 // 2.1 Index parlamentní fragmentace / 576 // 2.2 Index volební fragmentace / 577 // 2.3 Index efektivního počtu parlamentních stran / 577 // 2.4 Index efektivního počtu volebních stran / 578 // 2.5 Index agregace / 578 // Část čtvrtá // VELKÁ TÉMATA POLITIKY / 581 // Intermediarita zájmů a její role ve společenském a politickém systému / 582 // LUBOMÍR BROKL // 1. Zájmy, intermediarita, politika / 583 // 2. Obtíž definování a badatelské operacionalizace zájmu / 584 // 3. Fungování procesu uspokojování zájmů / 585 // 4. Sféry, procesy a aktéři intermediárního a rozhodovacího systému demokratické společnosti / 586 // 4.1 Schéma a jeho
popis. Zavedení tématu / 586 // 4.2 Proces zprostředkování zájmů / 588 // 4.3 Etapy intermediárního procesu / 58s // 4.4 Horizontální vstupy do vertikálního intermediárního procesu / 590 // 4.5 Aktéři dominující v jednotlivých sférách intermediárního procesu / 591 // 4.6 Typologické rozlišení intermediárních aktérů / 593 // 4.7 Veřejnost a veřejné mínění // v intermediárním prostoru / 595 // 5. Intermediární proces, politické a společenské systémy / 596 // 5? Intermediární princip zastupitelské demokracie. Poslanec je reprezentant, nebo delegát? / 597 // 5.2 Obtíže politické parlamentní demokracie a korporativní tlak / 599 // 5.3 Obtíže hlavních intermediárních aktérů - politických stran / 601 // 5.4 Korporativismus, státní korporativismus a neokorporativismus 20. století / 603 // 6. Zánik tématu? / 604 // Strany a stranické systémy / 610 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Co jsou politické strany a jak se liší od nátlakových skupin / 611 // 2. Vznik politických stran podle Maurice Duvergera / 614 // 3. Organizace a typy politických stran / 617 // 4. Velikost stran: od stran s většinovým posláním ? malým stranám / 622 // 5. Co jsou stranické systémy / 628 // 6. Stranické systémy bez svobodné soutěže / 629 // 7. Klasické typologie pluralitních stranických systémů: Duverger, Blondel a Sartori / 632 // 8. Novější pokusy o typologie stranických systémů / 641 // 9. Sociální třídy, náboženství
a systémy politických stran / 644 // 10. Volební systémy a systémy stran / 646 n. Stranické systémy, typy vlád a koalic // v parlamentních režimech / 652 // 12. Stranické systémy a opozice / 657 // 13. Závěr / 665 // Volební systémy / 673 // TOMÁŠ LEBEDA // 1. Úvod/673 // 2. Většinové systémy / 676 // 2.1 Jednokolové většinové systémy / 677 // 2.1.1 Jednokolové systémy s kategorickým hlasem / 677 // 2.1.2 Jednokolové systémy s ordinálním hlasem / 680 // 2.2 Vícekolové systémy / 685 // 3. Systémy poměrného zastoupení / 687 // 3.1 Listinné poměrné systémy (List PR) / 687 // ??? Velikost obvodů / 687 // 3.1.2 Volební formule / 689 3-1.3 Uzavírací klauzule, kvorum / 695 // 3.1.4 Počet úrovní volebních obvodů, počet skrutínií a jejich charakter / 696 // 3.2 Jednojmenné přenosné hlasování (STV) / 699 // 4. Smíšené systémy / 700 // 4.1 Systémy nezávislé kombinace / 702 // 4.2 Systémy závislé kombinace / 703 // 5. Volební systémy a stranické systémy / 704 // Mezinárodní diskuse o problematice utváření moderního národa /714 // MIROSLAV HROCH // 1. Problém definice / 715 // 2. Názory na nation, nationality, nationalism v 19. století / 715 // 3. Určení národa a nacionalismu ve druhé polovině 20. století / 717 // 4. Spor o hodnocení nacionalismu / 720 // 5. Proč právě národ a nacionalismus? // Pokusy o historický výklad / 722 // 6. Historické předpoklady aneb dědictví minulosti / 723
7. Etnické kořeny národní existence / 724 // 8. Národ a nacionalismus jako projevy či důsledky modernizace / 725 // 9. Národně relevantní zájmový rozpor / 726 // 10. Psychologická, kulturní a emocionální manipulace / 726 // Formování moderního národa v Evropě / 730 // MIROSLAV HROCH // 1. Výchozí situace vývoje ? modernímu národu / 731 // 1.1 Státní národ / 732 // 1.2 Národní hnutí / 734 // 1.3 Typologie národních hnutí / 737 // 2. Faktory ovlivňující úspěch národního hnutí / 738 // 2.1 Okolnosti nástupu národního hnutí / 739 // 2.2 Předpoklady úspěchu národní agitace / 739 // 2.3 Sociální komunikace a mobilita / 740 // 2.4 Modernizace a zájmový rozpor / 742 // O empirických teoriích demokracie / 745 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Úvod/745 // 2. Tři transformace demokracie podle Roberta Dahla / 747 // 3. Schumpeterova neklasická teorie demokracie / 753 // 4. Typy a modely demokracie podle Arenda Lijpharta / 762 // 5. Závěrem: tři způsoby, jak sladit reprezentativitu s akceschopnosti / 767 // Demokratické politické režimy/786 MICHAL KUBÁT // 1. Jak chápat politický (demokratický) režim / 786 // 2. Problém klasifikace režimů na příkladu parlamentarismu a prezidencialismu / 788 // 3. Nejasnosti ohledně poloprezidentského režimu / 793 // 4. Hledání „nejlepšího" režimu / 796 // 5. Středoevropský a východoevropský dovětek / 800 // 6. Závěr / 804 // Nedemokratické politické režimy/813 // MICHAL
KUBÁT // 1. Úvod/813 // 2. Totalitarismus a totalitární režim / 814 // 3. Definice totalitárního režimu / 816 // 4. Diskuse o totalitarismu / 819 // 5. Jak chápat a definovat autoritářský režim / 822 // 6. Kritika autoritarismu a jeho vztah ? politické praxi / 824 // 7. Typologie autoritářských režimů / 825 // 8. Posttotalitární, nebo kvazitotalitární režim? /827 // 9. Nové formy politických režimů v nedemokratickém politickém systému / 830 // 10. Závěr / 832 // Politická korupce a politický klientelismus / 840 // PAVOL FRIC // 1. Úvod/840 // 2. Dilemata definování korupce / 842 // 2.1 Klasické chápání korupce / 842 // 2.2 Behaviorální definice / 843 // 2.3 Holistické definice / 846 // 3. Politická korupce / 851 // 3.1 Patologie politiky / 851 // 3.2 Parametry variability politické korupce / 852 // 3.3 Korupční trojúhelník / 856 // 4. Mechanismy a příčiny politické korupce / 859 // 4.1 Politický klientelismus / 859 // 4.2 Hledání příčin politické korupce / 861 // 4.3 Marketingový styl politiky jako brána ? úspěchu i korupční past / 864 // 5. Boj proti politické korupci / 867 // 5.1 Životaschopnost politické korupce / 867 // 5.2 Typy protikorupčních strategií / 868 // 5.3 Zaměření strategie boje proti politické korupci / 871 // 6. Závěr / 873 // Medailonky editora a ostatních spoluautorů / 885 Summary / 894 Jmenný rejstřík / 896 Věcný rejstřík / 905
(OCoLC)1104143897
cnb003092140

Zvolte formát: Standardní formát Katalogizační záznam Zkrácený záznam S textovými návěštími S kódy polí MARC