.

0 (hodnocen0 x )

(1) Půjčeno:2x 

BK

Druhé vydání, rozšířené a doplněné

Praha : Sociologické nakladatelství (SLON), 2019

921 stran ; 24 cm

ISBN 978-80-7419-263-0 (vázáno)

Studijní texty

Obsahuje bibliografie, bibliografické odkazy a rejstříky

Anglické resumé

001479834

Výzvy politické vědy // Tři cesty české politické vědy 17 // MILOSLAV PETRUSEK // Editorův úvod 22 // Editorův dovětek ke druhému, rozšírenému vydání 26 // Část první // POLITIKA POHLEDEM RŮZNÝCH DISCIPLÍN 27 Politika a politologie: úvod do politické vědy 28 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Politická věda, její rozdělení a geneze 28 // 2. Co je politika 41 // 3. Politická teorie 44 // 4. Dvě pojetí politické vědy 51 // 5. Rozdíl mezi politikem a úředníkem a snahy o jeho zrušení 58 // 6. Konflikt, soutěž a politické strany 60 // Politika a filosofie: úvod do politické filosofie 82 // MAREK SKOVAJSA // 1. Úvod 82 // 2. Klasická politická filosofie: Řecko a Řím 84 // 3. Křesťanství 89 // 4. Republikanismus 91 // 5. Základy moderní politické filosofie - Machiavelli, Hobbes, Locke, Rousseau 92 // 6. Současná politická filosofie loi // 6.1 Konzervatismus /102 // 6.2 Utilitarismus a klasický liberalismus 107 // 6.3 Egalitární liberalismus /110 // 6.4 Neoliberalismus a libertarianismus 113 // 6.5 Komunitarianismus 117 // 6.6 Marxismus 120 // 6.7 Feministická politická filosofie /125 // 7. Závěr /128 // Politika a psychologie: úvod do politické psychologie 136 // MILAN NAKONEČNÝ // 1. Úvod 136 // 2. Předmět politické psychologie 137 // 3. Model politického chování 142 // 4. Z historie politické psychologie 148 // 5. Politické postoje 158 // 6. Politická socializace 160 // Politika a antropologie: úvod do politické antropologie 167 // PETR SKALNÍK // 1. Úvod 167 // 2. Paradigmata a metody 172 // 3. Civilizace, modernita a globalizace 175 // 4. Antropologie práva 179 // 5. Závěr 180 // Politika a právo: úvod do ústavního práva 187 // JAN KYSELA // 1. Úvod 187 // 2. Právo v kontextu versus autopoiesis 189 // 3. Předmět právní a politické vědy: shody a odlišnosti 193 //

4. Prolnutí politologických a právních konceptů 199 // 5. Metajuristické pojmy v právu na příkladech suverenity a demokracie 201 // 6. Revoluce, právo na odpor, občanská neposlušnost 204 // 7. Ústavní konvence 207 // 8. Justice, „politická justice", „politizace justice" 208 // 9. Tvorba práva 210 // Politika a geografie: úvod do politické geografie 218 // OLDŘICH KRULÍK // 1. Stručná definice a geneze oboru 218 // 2. Předmět zkoumání současné politické geografie 220 // 3. Konkrétní dílčí témata oboru 225 // 3.1 Politická geografie regionů 225 // 3.2 Politickogeografické faktory 233 // 3.3 Politická geografie hranic 237 // 3.4 Politická geografie oceánů a moří 239 // 3.5 Politická geografie vesmíru 239 // 3.6 Politická geografie hlavních měst (a velkoměst) 240 // 3.7 Morfologie státu 244 // 3.8 Politická geografie zvláštních útvarů 249 // 3.9 Volební politická geografie (politická geografie volebních procesů) 252 // 3.10 Politická geografie horizontálního (politicko-územního) uspořádání státu 236 // 3.11 Politická geografie dopravy 258 // 3.12 Politická geografie surovin a pitné vody /260 // 3.13 Využívání map v bezpečnostní oblasti 262 // 3.14 Politická geografie tzv. domorodých národů 262 // Politika a ekonomie: úvod do ekonomických analýz politiky 272 // MARTIN GREGOR // 1. Úvod 272 // 2. O čem ano a o čem ne? 273 // 2.1 Dvojí ekonomie politiky 273 // 2.2 Metodické přístupy /276 // 3. Historie 279 // 4. Příklady 284 // 4.1 Rozpočtové procedury 284 // 4.2 Strategický deficit 286 // 5. Závěr 291 // Politika a historická věda: politika očima historika 298 // MIROSLAV HROCH // 1. Vztah historické vědy či vztah historika k politice doby, v níž žije 299 // 1.1 Jak ovlivňuje dobová politika historika a jeho pohled na minulost? 301 //

1.2 Právě současné dějiny tvoří jakýsi můstek k opačné stránce vztahu: jak působí historik na politiku? 305 // Vztah historické vědy k politickým dějinám 307 // Politická věda očima historika a historických věd 309 // Zájem politiky o minulost, o historii 310 // Část druhá // VYBRANÉ PODOBORY POLITICKÉ VĚDY 315 // Pojmový úvod do komparativní politologie 316 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Co je komparativní politologie a co je komparativní metoda? 316 // 2. Lze vůbec smysluplně srovnávat? 324 // 3. Geneze komparativní politologie 332 // 4. Od případových studií ke globálním korelativním analýzám 338 // 5. Druhy komparací podle cíle 344 // 6. Míliovy metody 348 // 7. Základní strategie komparace 354 // 8. Závěr: Jaké místo má mít metodologie v komparativní politologii? 358 // Úvod do mezinárodních vztahů/375 // PETR DRULÁK // 1. Úvod/375 // 2. Klasikové myšlení o válce a míru 377 // 3. Velké debaty v mezinárodních vztazích 380 // 3.1 Realismus a idealismus 380 // 3.2 Scientismus a tradicionalismus 383 // 3.3 Od paradigmat k neo-neo syntéze 385 // 3.4 Racionalisté a reflektivisté 389 // 4. Hlavní témata současného výzkumu 391 // Úvod do veřejné politiky 398 // MARTIN POTŮČEK // 1. Úvod/399 // 2. Vývoj veřejné politiky ve světě a u nás 400 // 3. Disciplinární ukotvení veřejné politiky 402 // 3.1 Veřejná politika mezi sociálními vědami 402 // 3.2 Veřejná politika a politologie 403 // 4. Veřejná politika jako vědní disciplína 404 // 5. Veřejná politika jako sociální praxe 404 // 6. Hodnotové základy veřejných politik 406 // 7. Klíčové koncepty veřejné politiky 408 // 7.1 Veřejné zájmy 408 // 7.2 Míra racionality v řízení společnosti 410 // 7.3 Tři úrovně analýzy: polity, policy, politics 411 // 7.4 Vládnutí 411 //

7.4.1 Víceúrovňové vládnutí 412 // 7.4.2 Regulátory - trh, stát, občanský sektor - a média 413 // 7.4.3 Sítě aktérů 418 // 8. Teorie 419 // 9. Metody 421 // 10. Globální vládnutí 421 // 11. Globální veřejná politika 423 // 12. Závěr 424 // Úvod do správní vědy 433 // DUŠAN HENDRYCH // 1. Počátky studia správy v Evropě 433 // 2. Studium správy v USA 435 // 3. Renesance správní vědy v Evropě 439 // 4. Vymezení správní vědy 439 // 5. Správní politika. Teorie reforem 443 // 6. Dobrá správa 444 // 7. Správní věda a management 445 // 8. Závěr 447 // Část třetí // VYSVĚTLUJÍCÍ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ METODY V POLITICKÉ VĚDĚ 451 // Kvalitativní metody příčinného usuzování v politologii 452 // KAREL KOUBA // 1. Úvod/452 // 1.1 Proč srovnávat? 456 // 1.2 Co srovnávat? 457 // 1.3 Jak srovnávat? /459 // 2. Kontrolované srovnání 462 // 2.1 Prostorové srovnání 463 // 2.2 Longitudinální srovnání 466 // 2.3 Kontrafaktuální srovnání 469 // 3. Alternativy ke kontrolovanému srovnání 472 // 3.1 Jednopřípadové studie 474 // 3.2 Sledování procesů 477 // 3.3 Metoda kongruence 480 // 4. Závěr 484 // Analytický výzkum a kvantitativní metody v politologii a sociologii /491 // HYNEK JEŘÁBEK // Úvod 492 // 1. Příprava výzkumu 492 // 1.1 Výzkumný problém 492 // 1.2 Konceptualizace, operacionalizace a měření 493 // 1.3 Znak (proměnná) a jeho úloha ve výzkumu 497 // 1.4 Definice znaku = proměnné 499 // 1.5 Klasifikace znaků 500 // 2. Proces výzkumu (tři základní rozhodnutí: strategie výzkumu, výběrový postup a volba metod sběru dat) 502 // 2.1 Výběrový postup 502 // 2.1.1 Pravděpodobnostní výběry 502 // 2.1.2 Nepravděpodobnostní výběry 505 // 2.2 Strategie výzkumu (research design) /509 // 2.2.1 Jednorázové výběrové šetření 509 //

2.2.2 Opakované výběrové šetření 509 // 2.2.3 Panelové šetření 510 // 2.2.4 Případová studie 511 // 2.3 Krátké zamyšlení nad metodami sběru dat 512 // 3. Analýza dat 514 // 3.1 Přírodní a společenské vědy: experiment a jiné možnosti 514 // 3.2 Survey analysis - neexperimentálni metoda testování příčinných souvislostí 515 // 3.3 „Public opinion poll" versus „survey analysis" 516 // 3.4 Model elaborare jako princip kauzální analýzy a jako základ survey analysis 517 // 3.4.1 Postup elaborare 519 // 3.4.2 Opakování - potvrzení původního vztahu 519 // 3.4.3 Vysvětlení - odhalení falešné korelace 520 // 3.4.4 Interpretace - odhalení chybějícího kauzálního členu 520 // 3.4.5 Specifikace - interakční efekty 521 // 4. Závěr 522 // Kvalitativní srovnávací analýza (PGA) a konfigurativní metody v politologii 527 // KAREL KOUBA // 1. Metodologická východiska QCA 530 // 1.1 Nutné a postačující podmínky 533 // 1.2 Základní booleovské operace 537 // 2. Postup při kvalitativní srovnávací analýze (QCA) s ostrými množinami 540 // 2.1 Identifikace podmínek a případů 540 // 2.2 Pravdivostní tabulka 541 // 2.3 Logická minimalizace 544 // 2.4 Implikace 545 // 2.5 Interpretace 547 // 3. Postup při fuzzy analýze pomocí QCA /547 // 3.1 Téměř nutné a postačující podmínky 549 // 3.2 Logické operace u fuzzy množin /541 // 3.3 Analýza výkonu českých krajských vlád 552 // 3.4 Operacionalizace a kalibrace 555 // 3.5 Konfigurativní analýza 556 // 3.6 Výsledky analýzy 559 // 4. Možnosti využití metody QCA 561 // Příloha: nástroje ? měření volebních výsledků a vlastností stranických systémů 569 // TOMÁŠ LEBEDA // 1. Proporcionalita a reprezentace 570 // 1.1 Loosemore-Hanbyho index 570 // 1.2 Roseův index 571 // 1.3 Raeův index 572 // 1.4 Least squares index 573 //

1.5 RR index/574 // 1.6 Index reprezentace 575 // 2. Fragmentace stranického systému 576 // 2.1 Index parlamentní fragmentace 576 // 2.2 Index volební fragmentace 577 // 2.3 Index efektivního počtu parlamentních stran 577 // 2.4 Index efektivního počtu volebních stran 578 // 2.5 Index agregace 578 // Část čtvrtá // VELKÁ TÉMATA POLITIKY 581 // Intermediarita zájmů a její role ve společenském a politickém systému 582 // LUBOMÍR BROKL // 1. Zájmy, intermediarita, politika 583 // 2. Obtíž definování a badatelské operacionalizace zájmu 584 // 3. Fungování procesu uspokojování zájmů 585 // 4. Sféry, procesy a aktéři intermediárního a rozhodovacího systému demokratické společnosti 586 // 4.1 Schéma a jeho popis. Zavedení tématu 586 // 4.2 Proces zprostředkování zájmů 588 // 4.3 Etapy intermediárního procesu 58s // 4.4 Horizontální vstupy do vertikálního intermediárního procesu 590 // 4.5 Aktéři dominující v jednotlivých sférách intermediárního procesu 591 // 4.6 Typologické rozlišení intermediárních aktérů 593 // 4.7 Veřejnost a veřejné mínění // v intermediárním prostoru 595 // 5. Intermediární proces, politické a společenské systémy 596 // 5? Intermediární princip zastupitelské demokracie. Poslanec je reprezentant, nebo delegát? 597 // 5.2 Obtíže politické parlamentní demokracie a korporativní tlak 599 // 5.3 Obtíže hlavních intermediárních aktérů - politických stran 601 // 5.4 Korporativismus, státní korporativismus a neokorporativismus 20. století 603 // 6. Zánik tématu? 604 // Strany a stranické systémy 610 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Co jsou politické strany a jak se liší od nátlakových skupin 611 // 2. Vznik politických stran podle Maurice Duvergera 614 // 3. Organizace a typy politických stran 617 //

4. Velikost stran: od stran s většinovým posláním k malým stranám 622 // 5. Co jsou stranické systémy 628 // 6. Stranické systémy bez svobodné soutěže 629 // 7. Klasické typologie pluralitních stranických systémů: Duverger, Blondel a Sartori 632 // 8. Novější pokusy o typologie stranických systémů 641 // 9. Sociální třídy, náboženství a systémy politických stran 644 // 10. Volební systémy a systémy stran 646 n. Stranické systémy, typy vlád a koalic // v parlamentních režimech 652 // 12. Stranické systémy a opozice 657 // 13. Závěr 665 // Volební systémy 673 // TOMÁŠ LEBEDA // 1. Úvod/673 // 2. Většinové systémy 676 // 2.1 Jednokolové většinové systémy 677 // 2.1.1 Jednokolové systémy s kategorickým hlasem 677 // 2.1.2 Jednokolové systémy s ordinálním hlasem 680 // 2.2 Vícekolové systémy 685 // 3. Systémy poměrného zastoupení 687 // 3.1 Listinné poměrné systémy (List PR) 687 // ??? Velikost obvodů 687 // 3.1.2 Volební formule 689 3-1.3 Uzavírací klauzule, kvorum 695 // 3.1.4 Počet úrovní volebních obvodů, počet skrutínií a jejich charakter 696 // 3.2 Jednojmenné přenosné hlasování (STV) 699 // 4. Smíšené systémy 700 // 4.1 Systémy nezávislé kombinace 702 // 4.2 Systémy závislé kombinace 703 // 5. Volební systémy a stranické systémy 704 // Mezinárodní diskuse o problematice utváření moderního národa /714 // MIROSLAV HROCH // 1. Problém definice 715 // 2. Názory na nation, nationality, nationalism v 19. století 715 // 3. Určení národa a nacionalismu ve druhé polovině 20. století 717 // 4. Spor o hodnocení nacionalismu 720 // 5. Proč právě národ a nacionalismus? // Pokusy o historický výklad 722 // 6. Historické předpoklady aneb dědictví minulosti 723 // 7. Etnické kořeny národní existence 724 //

8. Národ a nacionalismus jako projevy či důsledky modernizace 725 // 9. Národně relevantní zájmový rozpor 726 // 10. Psychologická, kulturní a emocionální manipulace 726 // Formování moderního národa v Evropě 730 // MIROSLAV HROCH // 1. Výchozí situace vývoje k modernímu národu 731 // 1.1 Státní národ 732 // 1.2 Národní hnutí 734 // 1.3 Typologie národních hnutí 737 // 2. Faktory ovlivňující úspěch národního hnutí 738 // 2.1 Okolnosti nástupu národního hnutí 739 // 2.2 Předpoklady úspěchu národní agitace 739 // 2.3 Sociální komunikace a mobilita 740 // 2.4 Modernizace a zájmový rozpor 742 // O empirických teoriích demokracie 745 // MIROSLAV NOVÁK // 1. Úvod/745 // 2. Tři transformace demokracie podle Roberta Dahla 747 // 3. Schumpeterova neklasická teorie demokracie 753 // 4. Typy a modely demokracie podle Arenda Lijpharta 762 // 5. Závěrem: tři způsoby, jak sladit reprezentativitu s akceschopnosti 767 // Demokratické politické režimy/786 MICHAL KUBÁT // 1. Jak chápat politický (demokratický) režim 786 // 2. Problém klasifikace režimů na příkladu parlamentarismu a prezidencialismu 788 // 3. Nejasnosti ohledně poloprezidentského režimu 793 // 4. Hledání „nejlepšího" režimu 796 // 5. Středoevropský a východoevropský dovětek 800 // 6. Závěr 804 // Nedemokratické politické režimy 813 // MICHAL KUBÁT // 1. Úvod 813 // 2. Totalitarismus a totalitární režim 814 // 3. Definice totalitárního režimu 816 // 4. Diskuse o totalitarismu 819 // 5. Jak chápat a definovat autoritářský režim 822 // 6. Kritika autoritarismu a jeho vztah k politické praxi 824 // 7. Typologie autoritářských režimů 825 // 8. Posttotalitární, nebo kvazitotalitární režim? 827 // 9. Nové formy politických režimů v nedemokratickém politickém systému 830 // 10. Závěr 832 //

Politická korupce a politický klientelismus 840 // PAVOL FRIC // 1. Úvod 840 // 2. Dilemata definování korupce 842 // 2.1 Klasické chápání korupce 842 // 2.2 Behaviorální definice 843 // 2.3 Holistické definice 846 // 3. Politická korupce 851 // 3.1 Patologie politiky 851 // 3.2 Parametry variability politické korupce 852 // 3.3 Korupční trojúhelník 856 // 4. Mechanismy a příčiny politické korupce 859 // 4.1 Politický klientelismus 859 // 4.2 Hledání příčin politické korupce 861 // 4.3 Marketingový styl politiky jako brána k úspěchu i korupční past 864 // 5. Boj proti politické korupci 867 // 5.1 Životaschopnost politické korupce 867 // 5.2 Typy protikorupčních strategií 868 // 5.3 Zaměření strategie boje proti politické korupci 871 // 6. Závěr 873 // Medailonky editora a ostatních spoluautorů 885 Summary 894 Jmenný rejstřík 896 Věcný rejstřík 905

(OCoLC)1104143897

cnb003092140